Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Walesu

Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Walesu

Pořad v souvislostech


Hudební výlet do Walesu
Budeme vysílat

Někdo to rád elektronické 5
Někdo to rád elektronické 5
Novinky z reggae 2
Vysílali jsme


Hudební výlet do Walesu

Hudební výlet do Walesu

Hudební výlet do Polska
Audioarchiv
20. listopadu 2020 World music, Aktuality, Folk Autor: Milan Tesař

Wales je rozlohou a počtem obyvatel nevelká, ale kulturně důležitá historická země na jihozápadě ostrova Velká Británie. V pořadu Slyšte, lidé! se vydáme na hudební výlet právě do Walesu. Uslyšíte sborový zpěv, folkové balady, lidové i umělé písně v nahrávkách z let 1957–2016. Premiéra 21. listopadu 2020, poté v audioarchivu.

V pořadu si budeme hrát z kompilace The Ultimate Guide To Welsh Folk, kterou sestavila velšská zpěvačka Cerys Matthews. Vybírala nahrávky z dlouhého období od 50. let minulého století až po současnost.

Začneme v roce 1957 s pěveckým sborem Rhos Male Voice Choir. Je to sbor, který ve vesnici Rhos v severním Walesu vznikl už v roce 1891. Připravte se tedy na silné harmonie mužských hlasů a na křesťanský hymnus, který způsobem provedení může konkurovat pravým americkým gospelům.

V prostředí irské komunity ve velšském Cardiffu vzůnikla v roce 1966 skupina Hennessys. Trio bylo ve své době velmi oblíbené ve vysílání velšské televize a rozhlasu. Původními členy byli Frank Hennessy, Dave Burns a Paul Powell, kterého později vystřídal houslista a skladatel Iolo Jones.  

Velština je keltský jazyk, podobně jako bretonština nebo irská a skotská gaelština. Další skupina, která zpívala v tomto jazyce, se jmenuje Tebot Piws a populární byla především v 70. letech. Jejich písně, postavené na silných melodiích a také na humoru, jsou ve Walesu dodnes populární.

„Co pro mě znamená léto?“ To je název písně, kterou nám zazpívá velká postava velšské hudební scény Dafydd Iwan. Je známý díky svým vlastenecky zaměřeným písním a také díky vedoucí roli v kampaních za obrození velšského jazyka v 60. a 70. letech. „Jeho přínos velšské hudbě a kultuře je nezměřitelný,“ píše Cerys Metthews, z jejíhož výběru velšské hudby dnes čerpáme.

Max Boyce, oblíbený komik a zpěvák, sice natáčel písně už dříve, ale populárním se stal také v roce 1973, když nahrál album Live at Treorchy Rugby Club. Nám zazpívá úprava velšské lidové písně Bugeilio’r Gwenith Gwyn, zaznamenanou v roce 1977.

Carreg Lafar je velšská skupina, kterou tvoří zpěvačka Linda Owen Jones, dále Rhian Evan-Jones na housle, James Rourke na flétnu a Antwun Owen Hicks na dudy a na tradiční velšský jednoplátkový dechový nástroj pib-gorn. Posledním členem je pak Danny KilBride s kytarou.

V roce 1996 vznikla ve Walesu skupina Fernhill v čele se zpěvačkou Julií Murphy, která mimochodem spolupracovala například s Robertem Plantem. V kapele Fernhill dále působili hráči na kytaru a flétnu, trubku a housle plus hostující kontrabasista. Skupina vystupovala na důležitých festivalech po celých britských ostrovech a hrála také v Římě, Aténách, Bruselu, Tokiu, v Jižní Africe nebo Vietnamu.

Členkou skupiny Fernhill je také houslistka Cass Meurig, kterou si představíme také v duu s Nialem Cainem, kytaristou ze severního Walesu. Společně se věnují velšské lidové hudbě.

Několik velmi úspěšných alb má na svém kontě cardiffský písničkář a hudebník Gareth Bonello, který vystupuje pod uměleckým jménem The Gentle Good. Jeho album Y Bardd Anfarwol z roku 2013 například získalo cenu pro nejlepší album roku ve velšském jazyce.

Důležitou součástí velšské hudební tradice je hra na harfu. Dodnes prý vznikají nové melodie pro zpěv zhudebněné poezie na už existující harfový doprovod. Tomuto stylu, naprosto unikátnímu, se říká Cerdd Dant. Jednou z harfenistek, které se právě na toto umění specializují, je Gwenan Gibbard. Zazpívá nám lidovou píseň o bílé růži v létě.

Písničkářka Cerys Matthews na sebe poprvé upozornila v polovině 90. let jako členka poprockové skupiny Catatonia. V roce 2003 vydala první sólové album Cockahoop, na kterém se vrátila ke svým hudebním kořenů a konkrétně i k lidové hudbě Walesu. Zpěvaččiným nejúspěšnějším albem pak byla nahrávka Tir z roku 2010.

Deset hudebníků z různých prostředí spojil projekt 10 Mewn Bws. Cílem skupiny je vyhledávat, aranžovat, případně i komponovat a natáčet písně ve velšském jazyce. Prohledávají archivy, konzultují s etnomuzikology a podílejí se na vytváření nového repertoáru velšských písní.

Kytarista Gwilym Bowen Rhys, nejmladší člen skupiny 10 Mewn Bws, je současně členem folkového tria Plu. A spojením tria Plu a skupiny Colorama vznikla nová kapela Bendith. A právě ona nám bude hrát na závěr pořadu.

Krása v bodláčí Romana Dostála

dostal_krasa-v-bodlaciPoslechněte si rozhovor s Romanem Dostálem z Oborohu o jeho novém sólovém albu.

Regiony

Regiony

Hudba národnostních menšin Číny II.

folk-music-china-4Poslechněte si druhou část seriálu o hudbě národnostních menšin Číny.

Rozhovor s Amirou Medunjanin

medunjanin_for-him-and-herPoslechněte si rozhovor s hvězdou balkánské hudby, bosenskou zpěvačkou Amirou Medunjanin.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web