Folklor a dechovka na Proglasu
Vonička lidových písní - půlhodinka v rámci Dopoledního proudu nabízí krátké zastavení s lidovou hudbou na různá témata (podle aktuálních ročních dob a zvykoslovných svátků); také upozorňuje na různá aktuální výročí muzik a akcí a jubilea zpěváků a muzikantů - folkloristů. Rádi zveřejňujeme také pozvánky na různé koncerty, festivaly a další akce spojené s lidovou hudbou. Vysíláme každé pondělí, středu, pátek a sobotu dopoledne od 10.30.
Vonička pro milovníky dechovky - půlhodinka v rámci Dopoledního proudu nabízí tematické okruhy z repertoáru českých i moravských dechových hudeb a především informuje o akcích, koncertech a festivalech spojených s tímto hudebním žánrem. Vysíláme v úterý a ve čtvrtek (výjimečně v sobotu) dopoledne od 10.30.
Folklorní okénko – tematický hodinový folklorní pořad pro milovníky lidových písní. Medailony osobností (mimo jiné volný cyklus Hudba v krvi mapující muzikantské a zpěvácké rody napříč regiony), rozhovory, pozvánky a hudební novinky – to vše každou středu odpoledne od 16.00.
Folklorní sedmička – cílem folklorní hitparády je upozornit na nahrávky cimbálových muzik a lidových hudeb napříč etnografickými regiony Čech, Moravy a Slezska a s pokorou k lidové písni ukázat jejich krásu „moderním“ stylem, s možností pro posluchače, aby sami rozhodli, které nahrávky se jim nejvíc líbí a které si chtějí poslechnout znovu. Vysíláme v sobotu v 18.30 (1x za 14 dní premiéra střídavě s reprízou).
Čaj do páté – hodinka hudby (nejen) pro pamětníky a pamětnice odpoledních čajů. Nepravidelně se v ní budou střídat rubriky Křižovatky/Crossroads pro mezní a hraniční hudební žánry, Vlak v 16.01 pro příznivce country, trampské hudby a bluegrassu, Swing, to mě baví pro posluchače a tanečníky swingové hudby a konečně Hodinka s dechovkou. Můžete poslouchat v pondělí odpoledne od 16.00, v repríze pak ve čtvrtek od 3:00-
O chod celé folklorní redakce se stará Helena Bretfeldová (bretfeldova@proglas.cz). Pokud máte připomínky, pozvánky, postřehy, náměty i poděkování, napište nám.
Nestihli jste si poslechnout pořad? Poslechněte si jej v našem audioarchivu.
Vonička lidových písní: soutěž o vstupenku na festival Milotice
6.-9. srpna 2026 se koná tradiční národopisný festival kyjovského Dolňácka - bienále Milotice 2026. Pořadatelé nám nabídli dve celofestivalové volné vstupenky, o které soutěžíme v úterní a středeční Voničce lidových písní; zde je znění obou soutěžních otázek: 1. Které výjimečné osobnosti dolňáckého folkloru bude věnován páteční festivalový pořad s názvem Sto let v tancích a písních? 2. Jak zní název nedělního autorského pořadu Vlastimila Ondry věnovaného vodnímu živlu v lidové písni a kde ho budete moci shlédnout?Odpovědi posílejte na e-mail hudební redaktorky Heleny Bretfeldové - bretfeldova@proglas.cz do pátku 28.7. a připojte prosím svou poštovní adresu; vstupenky už jsou pro vás připraveny v hudební redakci. Dvě správné odpověďi budou odměněny po jedné celofestivalové vstupence na všechny pořady milotického festivalu. Hodně štěstí při tipování i při losování!
Folklorní okénko: Na Valašsko za Františkem Segradem
24. července 2021 odešel František Segrado, český zpěvák, herec a výtvarník. Zpíval se skupinou Dobrohošť, hostoval také s kapelou Irish Dew a s 1. Českomoravskou hudební společností (pozdějším Čechomorem), kde také uplatnil své široké znalosti zejména valašské a horňácké lidové písně. Je nejznámější ze spolupráce s Jardou Svobodou, Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou - my si jej ovšem tentokrát připomeneme jako zpěváka originálních úprav (nejen moravských) lidových písní, především s kapelou Veselá bída. Malou hudební vzpomínku připravila Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu v 16 hodin.
Folklorní okénko: Vzpomínka na Vlastu Grycovou
20. července 2026 uplynulo pět let od úmrtí straňanské zpěvačky Vlasty Grycové (*1943). Legendární zpěvačka, nenapodobitelná interpretka zejména balad a milostných písní svého regionu, pocházela ze zpěvného rodu Vintrů ze Strání, obce v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí. Profesí malířka skla získala pěvecké základy a především repertoár od své maminky, vynikající lidové zpěvačky Alžběty Končitíkové (1913−1999).Svá poslední alba natočila s Cimbálovou muzikou Husličky, kterou primovala jeji dcera Anička a hrály v ní obě její vnučky, Helena a Veronika. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu od 16 hodin.
Jak se vám líbí se skupinou Trobozanke z Chorvatska
V pořadu Jak se vám líbí hovoří Jannis Moras s chorvatským souborem Trobozanke, který na festival Maraton hudby Brno v roce 2025 přivezl tradiční písně, lidové nástroje i kroje z východního Chorvatska. Rozhovor doplňují živé hudební ukázky a vyprávění o starobylých pěveckých tradicích, pastýřských nástrojích, dudách, tambuře zvané „samica“ i o významu lidových krojů v chorvatské kultuře. Nechybí ani veselé historky o společném muzicírování, pohostinnosti a radosti z folkloru, který členové souboru udržují při životě především jako parta přátel. Premiéra 5. srpna 2026.
Folklorní okénko: Jarek Miškeřík - sběratel horňáckých sedláckých
V rámci Horňáckých slavností v červenci 2026 bude hlavní večerní pořad v pátek 17.7. na Strážné hůrce věnován nedožitým 80.narozeninám Jaromíra "Jarka" Miškeříka (1946-1993), jedné z výrazných muzikantských osobností horňáckého regionu. Vyučený strojní zámečník byl skutečnou duší místního folklorního dění - kromě vlastního hraní (byl vyhledávaným primášem) založil a vedl dětskou muziku souboru Veličánek, která po jeho předčasném úmrtí přijala jméno CM Jarka Miškeříka. Byl autorem mnoha pořadů (nejen) na Horňáckých slavnostech, mnoho let se také věnoval sběru písní ze všech obcí na Horňácku - skvělá sbírka Zpěvník horňáckých sedláckých bohužel vyšla až posmrtně. Malý medailon výjimečného muzikanta připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: Vzpomínka na Maryšku Procházkovou
Dvojité jubileum si připomínáme u lidové zpěvačky ze Strážnice Marie Procházkové (1886-1986). Maryška Procházková, jak jí říkali, zpívala na svatbách, na besedách, při draní peří nebo vaření trnek. Pro širokou veřejnost ji objevil až v roce 1942 profesor Vladimír Úlehla, který u ní zapsal 61 nápěvů a 90 textů. Největší zásluhu na její popularizaci na veřejnosti měl Vítězslav Volavý se svou cimbálovou muzikou; poprvé s nimi vystupovala 27. 10. 1951 na Besedě u cimbálu ve Strážnici. Později s jeho muzikou projela celou republiku. Brněnské televizní studio natočilo o zpěvačce dva filmy: Živá píseň Maryšky Procházkové (1975) a Stařenka a děti (1983). Její poslední veřejné vystoupení se odehrálo na strážnickém folklorním festivalu v roce 1982. Zemřela před 40 lety - 22.6. 1986. Hudební vzpomínku nabídne Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: pozvánka na MFF Strážnice 2026
Strážnické slavnosti, jak se říká Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici, mají pro milovníky folkloru neopakovatelné kouzlo. Jsou to přátelská setkávání na zajímavých folklorních pořadech, ale také kuloární posezení s přáteli muzikanty při dobré hudbě, zpěvu a vínku až do ranních hodin. Jsou to tři dny pohody, zábavy, tradic a lidového veselí - letos připadnou na 26.-28. června. Programem letošního ročníku vás ve Folklorním okénku stručně provede Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: Vzpomínka na Miladu Bimkovou
6. června 1926 se v Hodoníně narodila Milada Bimková, etnografka a choreoložka, sběratelka lidových písní, tanců a lidových obyčejů zejména na Kyjovsku. Po studiu na reálném gymnáziu studovala na tanečním oddělení Státní konzervatoře v Brně; v 50.letech si zřídila vlastní taneční studio v Hodoníně, kde vyučovala mj. lidové tance. Spolupracovala s většinou slováckých krúžků na Kyjovsku a Hodonínsku, připravila celou řadu vystoupení pro festivaly ve Strážnici a v Miloticích. Spolu se skladatelem Janem Seehákem na jižním Kyjovsku zapsali a zaznamenali více než 150 tanečních písní. Byla aktivní do vysokého věku, svůj okruh zájmů rozšířila o hudební historii. Vydala řadu knih a článků. Malou hudební vzpomínku připravila Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: Věra Příkazská zpívá s Plzeňáky
19. května 2026 jsme si připomenuli 95. narozeniny zpěvačky Věry Příkazské (*1931), jedinečné interpretky lidových písní především z oblasti západních Čech. V minulém "okénku" jsme otevřeli její spolupráci s Československým souborem písní a tanců, s BROLNem a působení v Inkognito Kvartetu; dominantou jejího profesního života byl ovšem Plzeňský lidový soubor neboli Plzeňáci, s nimiž nahrála několik alb. Druhý díl symbolické hudební gratulace (věnovaný právě její dlouholeté spolupráci s Plzeňáky) připravila redaktorka Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 20 - Anna Hulejová
V dubnu letošního roku odešla na věčnost slovenská zpěvačka Anna (Hanka) Hulejová (*1939), respektovaná zpěvácká osobnost z oblasti Liptova. Její zpěvácká kolegyně Alžbeta Lukáčová o ní napsala: "Legendy spomedzi nás odchádzajú. Navždy nás opustila skvelá speváčka Hanka Hulejová, ktorá liptovský folklór zviditeľnila tak, ako nikto pred ňou ani po nej. Obzvlášť jej rodné Liptovské Sliače zanechali významnú stopu v jej repertoári a spôsobe spevu, ktorý tvoril esenciu miestneho speváckeho štýlu." Malou hudební vzpomínku připravila redaktorka Helena Bretfeldová.
Folklorní okénko: Jiří Plocek a lidová píseň 1 a 2
V dubnu 2026 oslavil své 65. narozeniny profesí biochemik, posláním muzikant, hudební vydavatel, redaktor, dramaturg, moderátor a publicista Jiří Plocek (*16. 4. 1961). "Jeho" vydavatelství Gnosis patřilo v porevolučním období (1993–2004) ke zcela výjimečným především objevným mapováním lidové hudby jednotlivých moravských regionů. K vydávání lidové hudby na hudebních nosičích se vrátil projektem Moravské hlasy. Dvoudílný průřez vydavatelskou i muzikantskou činností Jiřího Plocka připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko 29.dubna a 6.května vždy v 16 hodin.
Folklorní okénko:_ Jiří (nejen) svatý
Svatý Jiří (staročesky Juří,†23.dubna 303) byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Kappadokie. Je uctíván jako mučedník, je jedním ze čtrnácti "svatých pomocníků", v legendě o svatém Jiří a draku je vylíčen jako drakobijec. Je patronem skautů, vojáků, rytířů, zbrojířů a mnoha řemesel (např. kovářů, sedlářů). Symbolizuje boj dobra se zlem, odvahu a čest. V lidové písni má jméno Jiří celou řadu podob (Juří, Jura, Jurenko, Jurko apod.) a v písních se objevuje poměrně často. Několik ukázek vám spolu s historií a legendami nabídne Helena Bretfeldová.
Vonička lidových písní: Pašijové procesí Za križem na ostrově Hvaru
V páteční Voničce si poslechneme písně, které provázejí slavné velikonoční procesí "Za křížem" (Za križem), které se jako projev lidové zbožnosti koná každoročně na ostrově Hvaru. Procesí "Za křížem" se koná již po nejméně 500 let vždy v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Účastníci procesí vykonávají dvacetikilometrovou cestu mezi obcemi Jelsa, Pitve, Vrisnik, Svirče, Vrbanj a Vrboska. Z každého místa vychází ve 22 hodin jeden průvod po určené trase ve směru hodinových ručiček, ale navzájem se nesmějí potkat. Do místa, odkud vyšel, se vrací kolem 7. hodiny ráno. Je to lidové procesí – není vedeno kněžími, ti jen procesí v jednotlivých místech vyprovázejí a vítají ve svých kostelech. Nalaďte si Voničku v pátek 3.dubna v 10:30.
Folklorní okénko: Zvyky a obyčeje pašijového týdne
Název pašijový týden vychází z biblických vyprávění sepsaných Ježíšovými apoštoly. "Passio"znamená v latině utrpení. Tzv. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Celkem ho tedy tvoří osm dní, i proto se mu říká oktáv. Jednotlivé dny mají své názvy, podle toho, co si lidé připomínají: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá (sazometná) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční. Velikonoční pondělí, které následuje po Božím hodu velikonočním, není součástí svatého týdne, v Česku ale patří k Velikonocům a je státním svátkem. Dny pašijového týdne mají své významné místo také v tradiční lidové kultuře. O zvycích těchto dní vám budeme vyprávět ve Folklorním okénku ve středu svatého týdne v 16 hodin.
Folklorní okénko: Josef (nejen) svatý
Svatého Josefa známe jako manžela Panny Marie a pěstouna Syna Božího - Ježíše Krista. Jeho památku slaví celý římskokatolický svět 19.března; jako světce ho ctí také církev řeckokatolická, starokatolická, koptská a pravoslavná. Svatý Josef je patronem šťastné (pokojné) smrti a též řady profesí pracujících se dřevem (tesařů, truhlářů, řezbářů, bečvářů a kolářů). Jeho symbolem je bílá lilie jako atribut duchovní čistoty. V lidové slovesnosti se jeho jméno objevuje v duchovních a vánočních písních, koledách, ukolébavkách i rozverných popěvcích.
Poslechněte si rozhovor s kytaristou Liborem Šmoldasem o albu Sorry, Miles!
Poslechněte si náš přehled nových knih o hudbě a hudebnících. 
Vyšlo druhé album projektu Yiddish Glory. 
Chystáme pořad o čínském vydavatelství Sea of Wood. 
