Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Austrálie

Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Austrálie

Pořad v souvislostech


Hudební výlet do Austrálie
Budeme vysílat

S Microscopem do Katalánska II.
Album roku 2020
Album roku 2020
Vysílali jsme


S Microscopem do Katalánska II.

Hudební výlet do Brazílie

Hudební výlet do Brazílie
Audioarchiv
3. července 2019 Aktuality, Alternativní hudba, Blues, Folk Autor: Milan Tesař

V tomto vydání pořadu Slyšte, lidé! vás pozveme na hudební výlet do Austrálie. Budeme poslouchat velké hvězdy typu Nicka Cavea, Johna Butlera nebo skupiny Midnight Oil, ale také objevy poslední doby jako například zpěvačku Cash Savage. Zastavíme se u australské podoby country hudby, poslechneme si jazzovou zpěvačku Ingrid James, ale také skupinu Litevců žijících v Austrálii The Lost Clog. V neposlední řadě nás pak bude zajímat hudba původních obyvatel Austrálie. Premiéra 6. července 2019, poté bude pořad k dispozici v audioarchivu.

Australskou zpěvačku Ingrid James pro české publikum objevil kytarista Libor Šmoldas. Kritika na této interpretce oceňuje barvu hlasu v kombinaci s perfektní intonací a prožitkem. Aktuální album Colours of Your Love vzniklo ve spolupráci s pianistkou a skladatelkou Louise Denson a se souborem Wild Silk Strings Project, ve kterém tradiční jazzovou sestavu s rytmikou, trubkou a dvěma saxofony doplňují housle, viola a violoncello. Ingrid James žije v Brisbane, což je třetí největší město Austrálie. O tamní hudební scéně řekla v rozhovoru pro naše rádio: „Hodně spolupracujeme, tvoříme homogenní komunitu a jsme rádi, že můžeme hrát různé druhy hudby.“ A dodala: „Australané rádi jezdí na zkušenou do světa a vracejí se s novými nápady, a to nás obohacuje.“

Do Česka pravidelně jezdí i zpěvačka Cash Savage, se kterou jsme také nedávno vysílali rozhovor. Její nejnovější album Good Citizen je přímo inspirované politickou a společenskou situací v Austrálii a jeho autorka o něm ve zmíněném rozhovoru řekla: „Když jsem psala písně, které se přímo týkaly situace v Austrálii, vůbec jsem netušila, jak na ně budou reagovat lidé za mořem. Ale postupně mi došlo, že ta témata jsou ve skutečnosti všeobecně platná. A potvrdily mi to i reakce evropského publika, které byly stejné pozitivní jako ohlasy mých krajanů.“ A jaké že tedy je základní téma alba? Cash Savage vysvětluje: „My Australané o sobě velmi rádi hovoříme jako o společnosti bez násilí, ale zároveň nemáme vyřešenou otázku lidských práv. Posledních dvacet let máme problém s přijímáním uprchlíků a jako mimořádně silné téma vnímám také domácí násilí. Ve skutečnosti je tedy Austrálie poměrně násilnou společností.“

O australské hudební scéně jsme v pořadu Jak se vám líbí nedávno hovořili s Rogerem Holdsworthem, rozhlasovým hudebním publicistou z Melbourne. S ním jsme se dotkli i otázky tradiční hudby Austrálie. Roger Holdsworth říká: „Co vlastně je tradiční hudba Austrálie? Na to je těžké odpovědět. Mnoho odborníku na tradiční kulturu pracuje například s konceptem, že tradiční hudbou Austrálie je anglická lidová hudba. S opravdu tradiční hudbou Aboriginců se dnes setkáváme především ve spojení s jejich obřady, ať už se jedná o iniciační rituály, obřady uzdravování nebo posvátné úkony. Našim západním uším zní tato hudba nezáživně a nudně. Ale existuje pár kapel z domorodé komunity, které si tuto hudbu berou jako základ, na kterém se snaží vybudovat most k většinové populaci. Často ji spojují například s americkou country, a tím pádem mnoho takzvaných aboriginských kapel zní jako country skupiny. Podobně populární je v jejich komunitách také grunge rock, samozřejmě ve spojení s původními jazyky. Konkrétním příkladem takového budování mostů byl loni zesnulý zpěvák Gurrumul, který měl nádherný čistý hlas. Byl nevidomý a byl členem důležité rodiny Yunupingu. Jeho příbuzní působili ve významné rockové skupině Yothu Yindi, která spolupracovala například s Midnight Oil.“

Podle Rogera Holdswortha je zajímavá i hudba etnických menšin, které v dnešní Austrálii žijí. Například kapelu The Lost Clog tvoří potomci Litevců, kteří přišli do Austrálie. Věnují se i dnes lidové hudbě z Litvy.

Skupina Midnight Oil, kterou si zpravidla spojujeme s ekologickými tématy a také s bojem za práva australským domorodců, vznikla v druhé polovině 70. let. Prošla několika fázemi, jak nám v telefonickém rozhovoru vysvětlil zakládající člen a kytarista Jim Moginie. Řekl: „Na počátku jsme byli elektrická rocková kapela, která vystupovala v klubech a hospodách po Austrálii. Hráli jsme rychle a hlasitě. Pak jsme přešli do střední fáze, která byla řekněme poprocková. Naše písně byly v té době melodičtější a tehdy jsme také byli na vrcholu popularity. V 90. letech se pak tento styl změnil. V té době jsme zněli nejnaštvaněji, což se fanouškům líbilo. V Austrálii tehdy byla na vzestupu rasistická strana One Nation v čele s Pauline Hansonovou, které se dařilo velmi dobře komunikovat s médii. Naše tehdejší hudba je především naším protestem proti ní. Tou syrovostí a naštvaností jsme se vlastně vraceli někam na počátek. Jenže pak přišel rok 2002, zpěvák Peter Garrett se rozhodl pro odchod do politiky a my jsme měli patnáctiletou pauzu.“ Po pauze se skupina vrátila na pódia v roce 2017 a vystoupila tehdy mimo jiné na festivalu Colours of Ostrava.

Další australskou skupinou, která našemu rádiu poskytla rozhovor byl Graveyard Train, který hraje alternativní country. Více o tom členové kapely řekli v rozhovoru pro naše rádio: „Mainstreamová country hudba je docela oblíbená po celé Austrálii, nicméně člověk musí být trochu opatrný, když mluví o country. Je otázka, co všechno do toho žánru počítat. Jen tradiční hudbu? Je to ještě country, když má kapela celou bicí soupravu a třeba hammondky a vedle toho banjo? V Austrálii se můžete potkat se spoustou špatné hudby na pomezí popu a country, stejně jako v Americe a na celém světě. Ale například v Melbourne existuje spousta zajímavých kapel, které hrají alternativní country. Melbourne je vůbec hlavní hudební centrum Austrálie. Před nějakými čtyřmi nebo pěti lety se tam objevilo několik velmi zajímavých country skupin. A my z tohoto prostředí také pocházíme.“

Nick Cave je zároveň Australanem a světoběžníkem. Hudbě se tento rodák z australského státu Victoria věnoval odmalička. Už v osmi letech chodil zpívat do sboru. Je synem učitele a knihovnice a ke knihám má blízko – sám je vedle hudební dráhy také spisovatelem. V 80. letech žil v Berlíně a tam také v roce 1984 vydala své první album jeho kapela The Bad Seeds. V roce 1988 se Cave představuje také jako autor filmové hudby – spolupracuje s režisérem Wimem Windersem na filmu Nebe nad Berlínem. V tomtéž roce vydává knihu King Ink, kolekci svých básní a her. Roku 1989 vychází jeho román A uzřela oslice anděla, „příběh kriminálního idiota štvaného lynčujícím davem“. Na konci 80. let Australan opět mění bydliště – stěhuje se z Berlína do brazilského Sao Paula.

John Butler, který letos vystoupí na festivalu Colours of Ostrava, není australský rodák. Narodil se v Kalifornii, ale v 11 letech se přestěhoval do Austrálie. „Vše, co dnes dělám, vychází hudebně z toho, co jsem poznal až v Západní Austrálii, kde žiji,“ řekl nám v nedávném telefonickém rozhovoru. Nejnovější album Johna Butlera se jmenuje Home, Domov. Na otázku, na co myslí, když se řekne „domov“, kytarista odpovídá: „V první řadě myslím na Západní Austrálii. Myslím na svůj dům a na svou rodinu. Ale myslím také na své tělo, na svou mysl a své srdce. Kamkoli po světě cestujete, vždy máte nějaké místo, které můžete nazvat domovem. Návrat domů se ale někdy odehrává pouze v emoční rovině – vracíte se k sobě samému. Člověk je emocionální bytost, která na své nekončící cestě stále objevuje sama sebe a také nachází svůj domov v sobě.“

V roce 2012 byl na českém turné australský písničkář Pete Uhlenbruch, který vystupuje pod uměleckým jménem Owls Of The Swamp. Mezi koncerty si tehdy udělal čas i na návštěvu našeho rádia. Petovi rodiče byli Němci, kteří se do Austrálie přestěhovali před více než půl stoletím. Pete se už narodil v Melbourne. Pseudonym Owls of the Swamp, tedy Sovy z bažiny, je pak přibližným překladem původně německého příjmení Uhlenbruch do angličtiny.

Další výraznou postavou australské hudební scény je Hugo Race, člověk, který se věnuje temnému folku a rocku, modernímu blues a kombinuje také prvky etnické a elektronické hudby. Nám poskytl rozhovor v roce 2017 na festivalu Blues Alive, kde v duu s italským hudebníkem a výtvarníkem Michelangelem Russem představoval projekt s úpravami písní slavného amerického bluesmana Johna Lee Hookera. V rozhovoru nám Hugo Race řekl: „John Lee Hooker ve svých písních zpíval o svém běžném životě. Je to tedy písničkář, z jehož tvorby můžeme čerpat a můžeme se jí inspirovat, i když jsme jiní. Já jsem australský běloch z 21. století. John Lee Hooker jako kluk sbíral bavlnu v oblasti Mississippi. Moc toho tedy společného nemáme.“ 

Úplně na závěr nám zahraje Frank Yamma, písničkář z aboriginského kmene Pitjantjatjara, který zpívá střídavě anglicky a právě v jazyce pitjantjatjara.

To nejlepší z hitparády WMCE

vahdatMahsa_EnlightenTo nejlepší z hitparády World Music Charts Europe v pořadu Slyšte, lidé!

Regiony

Regiony

Sedmé vánoční album evropských jazzmanů

christmas-with-my-friends-viiVyšlo sedmé album z řady Christmas with my Friends.

Rozhovor se skupinou Tęgie chłopy

tegie_chlopyPoslechněte si rozhovor s polskou skupinou Tęgie chłopy.

Krása v bodláčí Romana Dostála

dostal_krasa-v-bodlaciPoslechněte si rozhovor s Romanem Dostálem z Oborohu o jeho novém sólovém albu.

Hudba národnostních menšin Číny II.

folk-music-china-4Poslechněte si druhou část seriálu o hudbě národnostních menšin Číny.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web