Folklorní okénko
Folklorní okénko – tématický hodinový folklorní pořad pro milovníky lidových písní. Medailony osobností, rozhovory, pozvánky a hudební novinky - to vše ve Folklorním okénku můžete slyšet. Pořady také připravují Magdalena Múčková a Zdeněk Vejvoda.
Folklorní okénko: Mé pantličky červené (pozvánka na výstavu Kroj jak malovaný)
V rozhovoru hudební redaktorky Heleny Bretfeldové s výtvarnicí Pavlou Kvasničkovou Máčelovou se dozvíme, jak se dostala k malování mašlí, věnečků, voniček a také křestních roušek, co taková práce obnáší a kde a kdy ji budou moci naši posluchači zhlédnout. Pořad je zároveň pozvánkou na připravovanou výstavu Kroj jak malovaný na zámku v Bučovicích. Rozhovor doprovodí výběr ze svatebních písní různých národopisných regionů. Nalaďte si pořad Mé pantličky červené - Folklorní okénko ve středu 13. března v 16 hodin.
Folklorní okénko: Červený, bílý tulipán
Středeční Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Červený, bílý tulipán. Květiny pěstované pro vůni či okrasu na venkovských zahrádkách byly častým námětem lidových písní. Zatímco růže či karafiát se kromě krásných květů pyšnily i líbeznou vůní, tulipán byl květinou nenáročnou, vytrvalou, ale bez vůně - přesto byl opěvován hojně a rozmanitě: ať už k němu byl přirovnáván ztepilý mladík, nebo symbolizoval ztracenou či vyhaslou lásku ("zarostla mně cestička tulipán"). Nalaďte si Proglas ve středu 6.března v 16 hodin.
Folklorní okénko: Ó řebíčku zahradnický
Květina karafiát, botanicky hledík zahradní, lidovým pojmenováním hřebíček, řebíček, slzičky Panny Marie, hvozdička či kartouzek se pěstuje a šlechtí více než dvě tisíciletí. Najdeme ho v mytologii antického Řecka a také v křesťanských legendách o ukřižování Ježíše Krista. A že se o něm také hojně zpívá v lidové poetice, vám přiblíží pořad Heleny Bretfeldové s názvem Ó řebíčku zahradnický. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 28.února v 16 hodin.
Folklorní okénko - Muzika v krvi: Poklona Petru Ulrychovi
Čeká nás další díl volného cyklu o zpěvácích a muzikantech lidových písní - Muzika v krvi. 21. února 1944 se narodil výjimečný český zpěvák a skladatel Petr Ulrych. Ačkoliv se narodil v Hradci Králové a rané dětství prožil v Liberci, usadil se natrvalo v Brně a zamiloval si moravský folklor, především Horňácko. V pozdějším věku se inspiroval i hudbou židovskou i muzikou karpatského oblouku - východním Slovenskem a Ukrajinou. Jeho domovská kapela Javory stojí na jeho autorské, lidovou hudbou významně inspirované tvorbě. V pořadu připomene jeho autorka Helena Bretfeldová i jeho hudbu pro divadelní, filmové a televizní inscenace. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 21.února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Plelo dívča, plelo len
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých jsou zmiňovány rostliny tzv. přadné; bude se dnes tedy zpívat o lnu a konopí. Znalost pěstebních prací těchto kulturních rostlin a dovedností spojených s jejich zpracováním patřilo v některých (zejména podhorských) krajích) k významným způsobům obživy. S tím jsou spojeny i písně obě rostliny zmiňující – ale mnohdy jde jen o prosté písně o lásce a naplněných či nenaplněných citech. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Plelo dívča, plelo len si naladíte ve středu 14.února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Vysoký jalovec, zelená rokyta
V rámci písňové série věnované stromům a rostlinám opěvovaným v lidových písních se znovu dostáváme k botanické skupině v hudebním ztvárnění poněkud opomíjené – totiž ke keřům; většinou jsou skromné a nenápadné jak svými květy, tak vzhledem; jen pro zajímavost: tušíte, kterému stromu či keři patří pojmenování rokyta, popřípadě rokytí či rakytí? Naopak běžnější je jalovec či jaloveček - ten ostatně v některých našich regionech brzy nalezne uplatnění coby pichlavá pomlázka neboli šmigrust o svátcích velikonočních. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové ve středu 7. února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Lístečku dubový
Listí stromů bylo odedávna vnímáno jako symbol koloběhu života v přírodě i fází lidského života; jejich prostřednictvím lidová poetika vyjadřovala zrození, stárnutí i smrt, byly zástupným symbolem pro obnovu života i sil. Lidových písní o listech keřů i stromů je mnoho, nabídneme skromný vzorek. K poslechu pořadu s názvem Lístečku dubový, lístečku z osiky vás zve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 31.ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Proč, kalino, neprokvétáš
V záplavě písní o květinách, bylinkách, stromech a plodech jsou poměrně vzácně zastoupeny keře (pokud ovšem nepočítáme písně o růžích). Výjimku tvoří dvojice velmi skromných, v přírodě hojně rostoucích a na zahrádkách často pěstovaných keřů - kalina a krušinka. Většinou jsou v teskných táhlicích oslovovány přímo, jako prostředník stýskání osamělé dívky. Jinou skupinu písní s kalinami tvoří řada verbuňků. Folklorním okénkem s názvem Proč kalino neprokvétáš vás provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si ve středu 24. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Fialenko modrá
Ve středečním Folklorním okénku pokračujeme v sérii pořadů věnovaných květům, stromům, rostlinám a bylinkám opěvovaným v lidových písních. Tentokrát se budeme věnovat květince nejněžnější a nejskromnější, jednomu z nejvoňavějších poslů jara: fialka (botanicky správně violka) je odedávna symbolem lásky něžné, vytrvalé a věrné. Fialka je dávnověkým symbolem skromnosti, pokory a trpělivosti. Takové jsou i čekatelky na věrnou lásku v lidových písních, které si fialku vysazují za okno či do zahrádky. Mnohokrát ji též volají ku pomoci, přímo ji v písních oslovují. Písní, kde se objevuje fialka, nebo také fiala, něžněji fialenka, fialečka nebo slovensky fialočka, je nespočet; některé z nich vám připomene právě Folklorní okénko. Pořad Heleny Bretfeldová Fialenko modrá si nalaďte ve středu 17. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Majstr Martin Hrbáč pětaosmdesátiletý
Středeční Folklorní okénko na Proglasu bude výjimečně gratulační - právě 10. ledna 2024 oslaví své pětaosmdesáté narozeniny výjimečný horňácký primáš a osobitý zpěvák Martin Hrbáč. Rodák z Hrubé Vrbky, odchovanec řídícího učitele Františka Okénky a romského primáše Joženy Kubíka miloval muziku svého rodného kraje od dětství a uchoval si ji coby celoživotní zálibu. Vedl vlastní cimbálovou muziku, natáčel pro brněnský rozhlas s BROLNem, ale vlastní samostatné profilové album natočil až ve svých 55 letech. Je dlouholetým protagonistou horňáckých slavností ve Velké nad Veličkou. Hudební blahopřání připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 10. ledna v 16 hodin odpoledne.
Folklorní okénko - Muzika v krvi: Adamcovi z Valašské Bystřice
V Proglasu nás navštívila muzikantská a zpěvácká rodina Adamcových z Valašské Bystřice. Zakladatelé Cimbálové muziky Troják manželé Anna a Jan Adamcovi a jejich dcera Petra provdaná Dostálová s námi natočili další pokračování volného cyklu o muzikantských rodech Muzika v krvi, který si budete moci poslechnout ve středu odpoledne. Kromě zajímavého povídání o předcích z rodu Stavinohů a Košárků si poslechneme ukázky z nedávno vydaného profilového alba muziky Troják nazvaného Zazpívaj, kohútku, které natočili v Českém rozhlasu Brno pod režijním vedením Dalibora Štrunce a spolu s muzikou a sborem se na něm podílelo všech šest členů nejužší rodiny Adamcových – rodiče, dvě dcery a dva synové. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 20.12. v 16 hodin. Cimbálová muzika Troják natočila také zajímavé album vánočních písní a koled A pastýřé nemeškali, které vám představíme v některé vánoční Voničce lidových písní.
Folklorní okénko: Byla cesta, byla ušlapaná
Středeční Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Byla cesta, byla ušlapaná s podtitulem Adventní legendy o Panně Marii. Pořad nabídne náhled do bohaté pokladnice českých a moravských adventních zpěvů s mariánskou tematikou. Díl nazvaný podle incipitu jednoho z nich připomene více než pět století starou českou tradici jedno- i vícehlasých zpěvů o Panně Marii. Uslyšíme dialog budoucí Matky Boží s archandělem Gabrielem, oznamujícím jí, že se stala vyvolenou (Anděl Gabriel, Šla jest Maria do ráje)i příběhy o strastiplném putování Panny Marie za noclehem a místem, kde má porodit Božího Syna-Vykupitele (Stála Panenka Maria, Panenka Maria po světě chodila, Byla cesta, byla ušlapaná, Pod kopečkem tráva zelená). Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 13.prosince v 16 hodin.
Folklorní okénko: Nasela sem marijánek všady
Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Nasela sem marijánek všady. Majoránka, jako divoce rostoucí a později také pěstovaná rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky o její existenci od perských kronikářů, římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky, proto se používala při svatebních rituálech: o svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes. K nám se dostala v době křižáckých válek v 16.století. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 6. prosince v 16 hodin.
Folklorní okénko: Červená růžičko, rozvíjej se
V dalším Folklorním okénku si poslechneme pěknou kytici písní o růžích. Růže je odedávna symbolem lásky, krásy, ale také tajemství. Růže představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje, tedy symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá. V křesťanství je růže spojována s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Krista prolitou na kříži. Od středověku je růže vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli „sub rosa“, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto bývaly růžemi zdobené i zpovědnice. Lidové písně o růžích vám v pořadu Červená růžičko, rozvíjej se připomene Helena Bretfeldová ve středu 29. listopadu od 16 hodin.
Folklorní okénko: Blíží se svátek sv. Kateřiny
Kateřina slaví svátek 25. listopadu. Je připomínána jako jedna ze čtrnácti tzv. svatých Pomocníků a je velmi oblíbena zvláště v lidové zbožnosti, kde je symbolem čistoty a neposkvrněnosti. Toto jméno bývalo na českém a moravském venkově jedno z nejběžnějších; patřily k němu i varianty a zdrobněliny (Kateřinka, Katerinka, Kača, Kačka, Kačenka, ale také Katuša, v Čechách Káča, Káče nebo Kačena). Písní, ve kterých se objevuje toto křestní jméno, je nespočet - snad vás náš výběr potěší. K poslechu Folklorního okénka nazvaného Katerinko, staň hore vás zve jeho autorka Helena Bretfeldová na tuto středu 22.listopadu v 16 hodin.