Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Skotska

Jako první nám bude hrát čtyřčlenná skupina Rura. Do roku 2017 vystupovala se zpěvákem, ale po jeho odchodu se rozhodla plně věnovat autorské tvorbě a zaměřit se na instrumentální podobu hudby s výraznými party houslí, dud a keltského bubnu zvaného bodhrán. Přitom bubeník hraje také na flétnu, dudák používá i píšťalu zvanou whistle a harmonickou složku obstarávají kytara a klávesy. Skupina vznikla na půdě Královské hudbě akademie v Glasgow a její název, který ovšem vznikl víceméně náhodně, znamená ve skotské gaelštině „chaos“. Skupina Rura v roce 2019 vystoupila v Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách a vidět a slyšet jste ji mohli také na festivalu Colour Meeting v Poličce.

V pořadu se nám představí také mezinárodní trio, které tvoří dva britší a jeden indický hudebník. Skot James Yorkston hraje na klavír, kytaru, harmoniku a severskou nyckelharpu, Jon Thorne na kontrabas, kytaru a klavír a Suhail Yusuf Khan na indický smyčcový nástroj sarangi. Každý z nich vzešel z jiného kulturního prostředí. Yorkston je původně skotský folkový hudebník, Thorne má nejblíže k jazzu a Khan z Nového Dillí je představitelem severoindické klasické a súfijské hudby, příslušník rodiny, v níž se tato hudební tradice dědí již po osm generací. Trio Funguje od roku 2016 a aktuální album Navarasa – Nine Emotions je v jeho diskografii třetí. Název alba odkazuje k devíti emocím, s nimiž pracuje klasický indický tanec a umění. V hitparádě World Music Charts Europe je Navarasa v květnu 2020 na 17. místě, předtím v dubnu byla osmá a v březnu dokonce čtvrtá.

Twelfth Day je dívčí duo ze Skotska, které tvoří harfenistka Esther Swift a houslistka Catriona Price. Hrají hudbu, která vychází ze skotského folkloru, ale také z klasické hudby a jazzu. Jejich aktuální album se jmenuje Face To Face.

Ve skotské gaelštině nazpívali své společné album Tuath zpěváci Brian Ó hEadhra a Fiona Mackenzie. Název alba „tuath“ ve skotské gaelštině znamená klen nebo spolupracující skupinu lidí, ale také sever nebo venkovskou krajinu. Podtitul alba – už anglicky – zní Songs of the Northlands, tedy písně ze severu. Album je totiž poctou tradiční hudbě Skotska, ale i dalších teritorií v severní Evropě – Irska, Dánska nebo Norska. Oba zpěváci pak přímo pro toto album složili několik autorských písní ve skotské gaelštině. V roli doprovodných nástrojů se na nahrávce objeví dnes už zmíněný buben bodhrán, housle, mandolína, klavír, ovšem hlavním nástrojem je v tomto případě lidský hlas. Vedle skotské gaelštiny na albu zní také norštině, dánština, keltská irština a v jednom refrénu románská galicijština.

Album s názvem Zithers, tedy Citery, natočil anglický hudebník a také hudební publicista a fotograf Andrew Cronshaw. Ten se na hudební scéně pohybuje od počátku 70. let a Zithers je jeho dvanácté album. Velké úspěchy slavil například v roce 2018 s albem Kulku v rámci skupiny SANS, se kterou bodoval velmi vysoko v žebříčcích world music a získal cenu Emma, což je finská obdoba Grammy. Nové album Zithers je však v diskografii Andrewa Cronshawa výjimečné tím, že je poprvé nahrál úplně sám, a to pouze se dvěma nástroji. V obou případech se jedná o citera – jedna je německého původu z 30. let, má 74 strun a hudebník ji koupil v 60. letech v Edinburku a následně si ji nechal elektrifikovat. Několik skladeb pak nahrál na novější nástroj zvaný marovantele, který má 11 párů strun a přímo pro Andrewa Cronshawa jej zhotovil finský nástrojař Kimmo Sarja. Název marovantele odkazuje ke dvěma nástrojů, které Cronshawa k jeho speciální citeře inspirovaly – k madagaskarskému marovany a k finskému kantele. Finskou hudbou se totiž anglický hudebník od 90. let zabývá a v téže době také jezdil jako mistr zvuku po celém světě s jednou madagaskarskou kapelou, která tradiční nástroje z této ostrovní země používala. V pořadu si poslechneme 74strunnou bezpražcovou citeru ve skotské lidové písni Obejmi mě, má pravá lásko ze sbírky Simona Frasera ze skotské Vysočiny z roku 1815.

Na podzim 2019 vyšlo album Waifs & Strays skotského big bandu Fat-Suit. Zatímco na svém minulém albu Atlas z roku 2016 tento orchestr hrál v 27členném obsazení, na novince slyšíme muzikantů – včetně hostujících – sólistů ještě více. Skupina vznikla na univerzitě ve Strathclyde a původně hrála především skladby americké kapely Snarky Puppy. V současné době však hrají vlastní tvorbu a na koncertech fungují v několika různých sestavách – osm členů do klubu, 14 do koncertního sálu nebo divadla a více než 30 do studia. Nejde ovšem o velký jazzových orchestr v klasické sestavě trubky, trombony, saxofony a rytmika. Ve Fat-Suit totiž hraje i smyčcová sekce a také rytmika je výrazně posílená. Naopak dechových nástrojů je méně než v běžném big bandu. Mezi hosty na albu Waifs & Strays pak figuruje také harfenistka.

V roce 2018 na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou vystoupila skotská skupina Breabach, která byla například v roce 2012 zvolena nejlepší skotskou folkovou kapelou roku. Jedná se o skupinu, která se ve své tvorbě hodně inspiruje cestami po světě. V rozhovoru pro naše rádio vzpomínali spolupráci s hudebníky v kanadském Québecu, více koncertů v Norsku nebo inspiraci tradiční hudbou původních obyvatel Austrálie. Tím základním, co z jejich nahrávek slyšíme, je však hudba skotská.

Ze severního Skotska, z oblasti kolem třetího největšího skotského města Aberdeenu, pochází duo La-Llamas, které tvoří Davy Cattanach a Paddy Buchanan. Sami svou hudbu popisují jako směs americany, keltského folku a rytmů world music. Základními nástroji jsou banjo a kytara.

Pod názvem The Inventor se skrývá kolekce skladeb skotského akordeonisty Normana Mackaye. Jeho inspirační zdroje pocházejí jak ze Skotska, tak z evropské pevniny. Do studia si přizval řadu spřízněných muzikantů.

Skupinu Talisk tvoří Mohsen Amini, který hraje na concertinu, dále houslistka Hayley Keenan a kytarista Graeme Armstrong. Trio funguje šest let, na svém kontě má dvě alba a zahrálo si na několika opravdu prestižních festivalech. V anketě BBC byl navíc Mohsen Amini zvolen hudebníkem roku a skupina jako taková získala cenu pro skotskou tradiční hudbu. Trio Talisk ovšem nehraje čistý folklor. Bere si skotskou, irskou a anglickou lidovou hudbu jako inspiraci, od které se odráží k vlastnímu pojetí. Další velkou inspirací jsou zážitky, které trojice načerpala na svých cestách po světě, ať už to bylo v Evropě, ve Spojených státech nebo třeba v Kanadě.

Ross Miller studoval hru na dudy, skotské písně a hru na píšťalu whistle na Skotské královské konzervatoři. Na svém kontě má vysokoškolský diplom v oboru dudáctví. Na dudy hraje od svých sedmi let, už jako chlapec byl členem dudáckých souborů a jako dospělý hrál v prestižních tělesech a sám nasbíral spoustu národních ocenění. Pro své sólové album The Roke sestavil kapelu ze spřízněných hudebníků.