Slyšte, lidé! – Hudba s vůní Indie

Skupina Rafiki Jazz z britského Sheffieldu se na svém novém albu, nazvaném Dust nebo také Nduggu, obklopila několika zajímavými hosty. Jedním ze základních témat alba je klimatická změna. Název, který znamená „prach“, symbolizuje proces dezertifikace v dnešní Africe, tedy přeměnu dříve úrodných oblastí v poušť, ale ve vedlejší rovině také prach jako symbol konce každého z nás. Členové skupiny i její hosté pocházejí z různých zemí a kultur a hovoří několika jazyky. Proto také na albu vedle sebe zní indická tamilština, africké jazyky fula a igbo, kašmírština, turečtina nebo pákistánská urdština. V nástrojovém obsazení má skupina indická tabla, darbuku, západoafrickou koru, arabskou loutnu a různé flétny, ale také nástroje běžné v jazzových orchestrech. Album vyšlo v březnu 2021 a v květnu bylo v žebříčku World Music Charts Europe na desátém místě.

Pod albem Essence Of RagaTala je podepsaný britský producent s indickými kořeny Kuljit Bhamra, držitel mnoha ocenění včetně řádu od britské královny. Na zmíněném albu propojuje zvuk lidského hlasu, tradičních indických nástrojů jako sitár nebo flétna bansuri a nástrojů západních, jako jsou violoncello, syntezátory nebo elektrická kytara. Sám Bhamra hraje především na tabla, což je v tradiční indické hudbě dvojice různých bubnů. Bhamra však s jejich počtem a složením experimentuje a používá soustavu až o šesti různých naladěných bubnech.

River Of Happy Souls je album, které nahrál Bapi Das Baul, interpret tradiční mystické hudby z Bengálska, příslušník už osmé hudebně aktivní generace ve své rodině. Na albu hraje na jednostrunný indický nástroj zvaný ektara a na jemu příbuzný bengálský nástroj khamak a také na východoindický buben dubki. Doprovázejí jej jednak dva větší soubory s flétnami, strunnými nástroji, syntezátory, basou a bicími, jednak dva hráči na perkuse – Sankar Saha a Samik Chakrabarty.

Do Indie se vydal natočit své album tuniský producent, který si říká Ammar 808. Album se jmenuje Global Control/Invisible Invasion a autor se na něm inspiroval staroindickými eposy a indickou tradiční hudbou. Svými obvyklými prostředky, tedy elektronickou hudbou, zdůraznil rytmiku a naléhavost hudby Indie. Album vzniklo tak, že se Ammar přímo vypravil do indického Tamilnádu a tam nahrával – místní interprety, pouliční divadlo, ruch měst. Výsledné album pak sestavil už v klidu v době počínající pandemie – a právě jeho přesah k dávné historii, k mýtům a filosofii byl zajímavý v době, kdy album vyšlo a kdy se celý svět ztišil a zklidnil.

Ze společné improvizace, která probíhala po večerech v nahrávacím studiu, vzniklo album Nāḍī jihoafrického kytaristy Guye Butteryho a indického hráče na sitár a lékaře Kanady Narahariho. Oba muzikanti se poprvé potkali v situaci, kdy Buttery byl pacient a jeho lékařem byl právě Narahari, indický doktor, který si otevřel ordinaci v jihoafrickém Durbanu. Mezi léčebnými postupy, které používal, byla i muzikoterapie pomocí indických tónových řad, rág. Buttery, kterému tato kúra pomohla, byl zároveň učarován lékařovým hudebním talentem. Kanada Narahari, který pochází z indického státu Karnátaka, se totiž indickou klasickou hudbu učil od svých devíti let. Z obou hudebníků se postupně stali přátelé. 

Rão Kyao je portugalský virtuóz na bambusové flétny. Jeho aktuální album, které se v červnu 2021 dostalo v žebříčku World Music Charts Europe na šesté místo, se jmenuje Gandhi. Jedná se o hudební poctu indickému mysliteli, která začala vznikat před dvěma lety u příležitosti 150 let od Gándhího narození. Samotný Kyao má 74 let a patří mezi nejznámější portugalské hudebníky ve světě. Na začátku jeho nového alba, které má podtitul Portugalská pocta Gándhímu, byla výzva od indické vlády. Ta oslovila umělce z více než 120 zemí světa, aby po svém upravili jednu konkrétní Gándího oblíbenou píseň. Rão Kyao se projektu účastnil také a jeho verze se velmi zalíbila indickému ministerskému předsedovi Nárendrovi Módímu. Od této jedné skladby pak už práce plynule pokračovala k napsání celého autorského alba na počest indického velikána.

Mezinárodní skupina AO Music své nové album nazvala Kutumba. Toto slovo pochází ze staroindického jazyka sanskrtu a znamená „rodina“. Hlavním poselstvím alba je totiž sounáležitost všech lidí, respekt a úcta k druhým. Skupinu založili dva Američané ze státu Missouri – Richard Gannaway a Jay Oliver – spolu s jihoafrickou zpěvačkou Miriam Stockley. Později se členem skupiny stal také indický skladatel filmové hudby Sandeep Chowta. Protože jednou z dlouhodobých činností skupiny je nahrávání dětských sborů z nejrůznějších koutů naší planety, založili hudebníci nadaci AOFI, která pomáhá dětem, které přišly o rodiče vinou přírodních katastrof a ozbrojených konfliktů.

Ignacio Lusardi Monteverde je argentinský kytarista, producent a mistr zvuku s italskými kořeny. Žije v Londýně a věnuje se především španělské hudbě. Skládal a nahrával hudbu pro různé orchestry, školy a muzea, spolupracoval s řadou světoznámých hudebníků, ale až nyní mu vychází sólové album Del Canto Gitano. Pojal je jako cestu ke kořenům romské hudby, která ovlivnila hudbu Indie, Středního východu i Španělska včetně flamenca. Sám Monteverde na albu střídá flamencovou a barokní kytaru, dále v některých skladbách slyšíme řecké housle nebo různé rytmické nástroje a mezi hosty jsou také zpěvačka Victoria Couper a indický hudebník Rupesh Gawas.

Skupina Gharana vznikla v roce 2006 v Kalkatě a vedle indických rág a starých manter se inspiruje i západní hudbou. Základ sestavy tvoří zakladatel skupiny Susnata Har, který hraje na kytaru, dále Argha Dey na tabla a Gurpreet Singh, který hraje na tradiční dechové nástroje alghoza a bansuri.