Slyšte, lidé! – Hudební výlet na Kubu

Jako první se nám představí Noslen Noel, mladý hudebník, který hraje na kubánskou loutnu. Původně venkovský lidový nástroj našel své místo v orchestrech hrajících taneční hudbu a dnes je například běžné, že takový kubánský taneční orchestr disponuje v příslušné sekci dvěma kytarami a loutnou, případně kytarou, loutnou a nástrojem zvaným tres. K nim se pak přidávají nejrůznější rytmické nástroje – perkuse typu dřívek i bubny s blánami a samozřejmě basa. Loutna v těchto typech souborů hraje melodickou roli a je důležitá také z hlediska improvizace. Mimochodem když jsem před chvílí mluvil o Kubě jako křižovatce kultur, loutna se na ostrov samozřejmě dostala ze Španělska. Noslen Noel se narodil v roce 2002, pochází z města Güines asi padesát kilometrů jižně od Havany a je žákem významných kubánských loutnistů Jorgeho Félixe, Maria Francisca a Barbarita Torrese. Přes svůj nízký věk vyhrál významné soutěže doma na Kubě a už se mu povedlo koncertovat také v zahraniční. Album Con Sentimiento je jeho první a v době, kdy pořad vysíláme, je teprve připravené k vydání.

V polovině března 2021 se pozornost fanoušků kubánské hudby soustředila na to, jak dopadnou ceny Grammy. V kategorii Nejlepší tropické latinské album byl totiž nominován kubánský zpěvák José Alberto, zvaný El Ruiseñor, což znamená Slavík. Nakonec sice cenu nezískal – vyhrála kolumbijská skupina Grupo Niche –, ale i tak je to velký úspěch kubánskou scénu. Šlo totiž o první nominaci sólového umělce z Kuby po velmi dlouhé době. José Alberto pochází z východní části Kuba, z regionu, ve kterém se zrodil populární taneční rytmus son. Alberto, který v minulosti spolupracoval s řadou osobností kubánské scény, se na svém novém albu ke kořenům své hudby a konkrétně pak právě k hudbě son a k salse. Jeho album s názvem Mi Tumbao vyšlo v květnu 2020.

Kubánský trumpetista Yuliesky González se s albem Cubanero umístil nejlépe ze všech kubánských nahrávek v celoročním pořadí hitparády World Music Charts Europe za rok 2020 – ze 708 nominovaných alb bylo to jeho 115. Konkrétně pak v listopadu 2020 se dostalo na 17. příčku. Gonzalez své album nahrával v dánské Kodani a později je dokončoval v několika postprodukčních studiích a vystřídal několik mistrů zvuku, než jej uspokojila práce Huga Josého Díase Sancheze, který se postaral o mix a Luise Damiana Güella, který se podepsal pod finální mastering nahrávky. To, že kubánský trumpetista nahrával v severní Evropě, není náhoda. Na albu totiž jako hosté účinkují hned dva významní jazzoví hráči z Norska – kytarista Bjarne Roupé a saxofonista Tomas Franck. Mezi hosty pak figurují především k

Skupinu Okan tvoří kubánští hudebníci usazení v Kanadě. Kapela v Kanadě vyhrála cenu pro začínající umělce a získala také cenu Independent Music Award v kategoriích world music a jazz. První album této skupiny s názvem Sombras vyšlo v listopadu 2019 a obsahuje osm skladeb, nahraných ve spolupráci s producentem a basistou Robertem Riveronem, držitelem Latin Grammy. Základ sestavy tvoří dvě dámy – houslistka Elizabeth Rodriguez a zpěvačka Magdelys Savigne. Mezi hosty figurují pianista Miguel de Armas, trumpetista Alexis Bario, hráč na strunný nástroj tres Pablosky Rosales nebo Mari Palhares na perkuse.

Septeto Nacional de Ignacio Piñeiro je skupina, která se zasloužila o šíření tanečního stylu son jako málokdo jiný. Vznikla v Havaně už v roce 1927, nejprve jako sexteto a později se tedy rozšířila do sedmičlenné sestavy, která funguje dodnes. Ke strunným nástrojům a rytmice, jak jsme o tom mluvili na začátku pořadu, tato kapela přidala trubku jako sólový nástroj. Skupina byla u prvního nahrávání pro rozhlas i u prvních televizních pořadů na Kubě a nezanikla ani s příchodem revoluce na Kubu v roce 1959. V roce 2004 byla za album Poetas del Son nominována na Grammy.

Velkým propagátorem, „králem“ nebo podle některých přímo vynálezcem tance mambo byl Dámaso Perez Prado, který hrával na Kubě například v orchestrech v kasinech, ale byl také členem zásadních kubánských orchestrů, se kterým se věnoval kubánské taneční hudbě i jazzu. Konkrétně na mambo se specializoval v 50. letech, kdy vedl svou vlastní kapelu v Mexiku. Jeho skladby bodovaly i v Evropě a například v roce 1999 udělal zpěvák Lou Bega znovu hit z jeho písně Mambo no. 5. Nyní se na mambo ze zlatého období tohoto stylu zaměřil kubánský saxofonista a kapelník Raul Gutierrez, který 2. dubna 2021 vydal album s názvem Prado… Vive! Gutierrezův orchestr nazvaný jednoduše Cuban Bigband ve spolupráci s aranžéry Tollym Ramirezem a Horaciem Gonzalezem připomíná některé zásadní Pradovy skladby, které zněly například ve 40. letech v havanských klubech.

V roce 1974 se narodil kubánský písničkář Alexis Puentes, který vystupuje pod pseudonymem Alex Cuba. Na Kubě se sice narodil, ale podobně jako například členové dnes už zmíněné skupiny Okan žije v Kanadě. Za svou hudbu také získal dvě Juno Awards, což je kanadská obdoba Grammy. V roce 2010 pak vyhrál Latin Grammy v kategorii Objev roku, o pět let později získal Latin Grammy pro nejlepšího písničkáře. V téže době byl také nominovaný na Grammy v kategorii latinskoamerického popu. Alex Cuba zpívá anglicky a španělsky a jeho nejnovější album se jmenuje Sublime.

Duo Coincidencia tvoří kytaristé Martha Eugenia Salado Mondeja z Kuby a Carlos Muñiz Díaz z Mexika. Martha Mondeja se narodila na Kubě v roce 1973. Studovala klasickou kytaru a na svém kontě má mimo jiné první cenu v národní soutěži Amadeo Roldán nebo cenu za nejlepší interpretaci kubánské hudby. Natočila dvě alba jako členka Havanského kytarového souboru a měla možnost studovat kytaru také ve Španělsku. I její kolega Carlos Muñiz Díaz studoval klasickou kytaru, ale zároveň má doktorát z práv. Svou doktorskou práci mimochodem psal na téma Hudba a práva. Je vítězem mexické Národní kytarové soutěže, studoval, případně absolvoval kurzy také ve Španělsku, Francii, Itálii a Rakousku. Duo Coincidencia vzniklo v roce 1998 a nedávno vydalo nové album Veracruz – Sones y flores.

V lednu 2021 vyšlo album Rapsodia Cubana. Propojení slova „Cubana“ s výrazem řeckého původu rapsodie napovídá, že jde v tomto případě o netradiční kubánsko-řeckou spolupráci. Na albu se totiž sešla kubánská klasická pianistka Yamilé Cruz Montero a řecký hráč na cajón a perkuse Christos Asonitis. Jejich společná hra stojí na improvizaci a na vzájemném ovlivňování obou hráčů.

Na začátku března 2021 se začalo prodávat dlouho očekávané album kubánského pianisty Omara Sosy a jeho hostů, nazvané An East African Journey. Omar Sosa během svého koncertování po celém světě průběžně, v období asi deseti let, soustavně navštěvoval východní Afriku. V Keni, Zambii, na Madagaskaru nebo v Burundi vyhledával hráče na místní nástroje, jako jsou nyatiti, kalumbu, marovanny, lokanga nebo umuduri, a společně s nimi nahrával skladby, ve kterých se jazz mísí s tradiční africkou hudbou. Celkem Sosa během tohoto období takto navštívil sedm afrických zemí a nacestoval desítky tisíc kilometrů. Součásí projektu je dokumentární film Souvenirs d’Afrique režiséra Oliviera Taïeba. Africkou hudbou se Kubánec Sosa, který se sám hlásí k africkým kořenům, zabývá dlouhodobě. Mezi jeho nejsilnější díla patří společné album se senegalským hudebníkem Seckou Keitou Transparent Water.

V závěru pořadu se ještě jednou zastavíme u kubánského saxofonisty a kapelníka Raula Gutierreze. Ten sice na začátku dubna vydal s Kubánským bigbandem poctu „králi mamba“ Perezu Pradovi, Současně však vychází také reedice Gutierrezova stašího alba Son Elegante, které nahrál v roce 2008 se sestavou nazvanou Estrellas Cubanas. Nejde zde vlastně o nic více a nic méně než o přehlídku velkých hitů kubánské hudby v podání předních instrumentalistů.