Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Afriky 2021/2

Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Afriky 2021/2

Pořad v souvislostech


Hudební výlet do Afriky 2021/2
Budeme vysílat

Hudební výlet do Afriky 2021/3
Hudební výlet do Afriky 2021/3
Hudební výlet do Portugalska 2020
Vysílali jsme


Hudební výlet do Latinské Ameriky

Hudební výlet do Latinské Ameriky

Mezinárodní hudební spolupráce
Audioarchiv
27. dubna 2021 World music, Aktuality Autor: Milan Tesař

Po necelých třech měsících v pořadu Slyšte, lidé! navštívíme opět Afriku. Během jedné hodiny uslyšíte nové nahrávky tradiční i moderní africké hudby od interpretů z jedenácti zemí. Africký kontinent procestujeme od severu na jih a od západu na východ, tedy od Egypta po Jihoafrickou republiku a od Sierry Leone po Keňu, respektive po Komorské souostroví na východ od Afriky. Těšit se můžete například na zpěvačku a módní návrhářku Fely Tchaco z Pobřeží slonoviny, na egyptského herce a zpěváka Nassera Kiladu, na ženský vokální soubor Afrika Mamas, na písničkáře z Ghany Adjiriho Odamateyho nebo na taneční soubor Maasai Vocals. Premiéra 1. května 2021, poté v audioarchivu.

Jako první nám v pořadu bude zpívat a hrát Bombino, kytarista a zpěvák, příslušník kočovného národa Tuarégů, který obývá oblast na pomezí Mali, Nigeru, Alžírska a částečně také Libye a Burkiny Faso. Bombino se vlastním jménem jmenuje Omara Moctar a narodil se v Nigeru. Tuarégové jsou jedním z nejvýznamnějších afrických národů bez vlastního státu. V Mali vyústil před devíti lety boj Tuarégů za samostatnost v jednostranné vyhlášení „státu“ Azawad, který okamžitě obsadili a ovládli radikální islamisté. A v Nigeru zažil Bombino v roce 1990 jako dítě na vlastní kůži povstání Tuarégů, po jehož potlačení musel se svým otcem a babičkou uprchnout do Alžírska. Jako kytarista se dostal do povědomí v roce 2006, kdy se skupinou Tidawt navštívil Spojené státy. Album, z kterého si budeme hrát, se jmenuje Live in Amsterdam a jde o první oficiální koncertní nahrávku tohoto špičkového kytaristy.

Tuniský producent Ammar 808 s albem Global Control/Invisible Invasion v říjnu 2020 bodoval na třetím místě a v listopadu dokonce na druhém v žebříčku World Music Charts Europe. V celoročním pořadí za rok 2020 se umístil na 16. místě. Hudebník ze severní Afriky, který pracuje především s elektronickou hudbou, toto své album natáčel v jižní Indii. Inpsiroval se staroindickými eposy a tamní tradiční hudbou a svými prostředky, tedy právě elektronikou, zdůraznil rytmiku a naléhavost indické hudby. Album vzniklo tak, že se Ammar přímo vypravil do indického Tamilnádu a tam nahrával – místní interprety, pouliční divadlo, ruch měst. Výsledné album pak sestavil už v klidu v době počínající pandemie – a právě jeho přesah k dávné historii, k mýtům a filosofii vnímal jako silný právě v době, kdy se celý svět ztišil a zklidnil.

Dne 7. května 2021 vychází pozoruhodná nahrávka s názvem We Are An Island, But We’re Not Alone, Jsme ostrov, ale nejsme sami, podepsaná jménem projektu Comorian. Za ním stojí producent Ian Brennan, známý například ze spolupráce s tuarežskou skupinou Tinariwen. Brennan odcestoval na ostrov Ngazidja neboli Grand Comore v Komorském souostroví v Indickém oceánu a natočil tam historicky úplně první album mapující hudbu této oblasti. Producent se svým týmem se velmi složitými cestami dostávali k talentovaným lidovým zpěvákům a pátrali po kořenech komorské tradiční hudby. Občas se jejich hledání setkalo s neúspěchem. Věděli například o tradičním nástroji zvaném ndzumara, jakémsi primitivním lidovém hoboji. Jenže na místě se dozvěděli, že poslední hráč na tento nástroj zemřel a nikdo další, kdo by v této tradici pokračoval, neexistuje. Přes tyto dílčí neúspěchy je album natočené ve venkovním prostředí na jednom malém ostrově na východ od Afriky pozoruhodné.

Afrika Mamas je ženská vokální skupina z Jihoafrické republiky. Na své nové album Ilanga nezařadila pouze své vlastní skladby a jihoafrické lidové písně, ale také například zajímavou úpravu písně Imagine od Johna Lennona. Hudební styl, kterému se skupina Afrika Mamas věnuje, se nazývá isicathmiya. Jde o kombinaci tradičních zpěvů kmene Zulu, křesťanských sborů a divadelních prvků. Tento styl ovšem v jihoafrické tradici patří spíše k mužským souborům a Afrika Mamas jsou jednou z mála skupin, které se této hudbě věnují. Dámy se tomuto druhu zpěvu učily od nejpovolanějších – absolvovaly mimo jiné kursy u slavné jihoafrické skupiny Ladysmith Black Mambazo, a to jako opět jediný ženský soubor. Některé skladby na album Ilanga pak napsali synové zakladatele Ladysmith Black Mambazo, Josepha Shabalaly.

Nasser Kilada pochází z koptského prostředí v Egyptě a v Káhiře studoval klasickou hudbu. Brzy však propadl kráse afroamerického popu a věnoval se soulu, reggae a jazzu. V 80. letech s touto hudbou slavil v Egyptě úspěchy, ale v roce 1989 se přestěhoval do Berlína, kde se živí nejen jako zpěvák, ale také jako herec. Jeho žánrový záběr je široký – od popu a rocku až po hudbu, která vychází ze severoafrické tradice a v níž se doprovází na arabskou loutnu nebo na tradiční nástroj simsimíja, který má své kořeny ve starém Egyptě.

Samba Touré je hudebník z Mali, chudé země ve vnitrozemské Africe, zmítané válkou. Touré je příslušníkem národa Songhajců, kteří v 15. a 16. století vládli v západní Africe obrovské říši, která se rozkládala především v okolí řeky Niger. Hlavním městem tohoto státu bylo Timbuktu, přezdívané „zlaté město“. Zhruba sto kilometrů na jih od Timbuktu, na okraji Sahary, leží měst Binga, ve kterém se kytarista a zpěvák Samba Touré narodil a podle kterého nyní pojmenoval své nové album, vydané před necelým měsícem. Album je tedy poctou jeho rodnému kraji, jeho rodině, kořenům…

Bluesový kytarista Bai Kamara ze Sierry Leone byl za své aktuální album Salone nominován na prestižní cenu internetového magazínu Blues Blast, který má několik desítek tisíc pravidelných čtenářů v 90 zemích. Šlo mimochodem v loňském roce o jedinou nominaci pro neamerického hudebníka. Kamara sice pochází ze Sierry Leone, ale vyrůstal ve Velké Británii a posledních 25 let žije v Belgii. I když je album Salone jeho čistě sólové a velmi osobní, vydal je pod hlavičkou své nové kapely The Voodoo Sniffers. Album vyšlo už přibližně před rokem a od té doby se dočkalo vřelého přijetí například ve Francii a v některých dalších zemích.

Kady Diarra z Burkiny Faso vydala 2. dubna album Burkina Hakili. Zpěvačka čerpá ze své rodové tradice – její předkové patřili ke kastě hudebníků –, ale také ze svého vzdělání a zkušeností. Není jen zpěvačkou, ale také tančí a hraje divadlo. Kady Diarra zpívá ve čtyřech jazycích – mimo jiné ve své rodné bwabštině, dále francouzsky a také bambarsky, což je většinový jazyk v oblasti, odkud pochází. A ještě jeden důležitý detail – Burkina Hakili je rodinné album. Zpěvačka si na ně totiž pozvala svou dceru a tři synovce.

Adjiri Odamatey vyrůstal v hlavním městě Ghany Accře a působil mimo jiné v Pan African Orchestra nebo v orchestru Ghanského baletu a s těmito soubory koncertoval v Japonsku, Rusku nebo na Aljašce. Kromě toho se však věnuje vlastní tvorbě jako písničkář, který se snaží propojit africkou tradici s jazzem a s klasickou evropskou hudbou. Adjiri na svých koncertech hraje na řadu tradiční afrických nástrojů, jako jsou balafon, kora nebo mbira plus na širokou škálu perkusí. Kromě toho samozřejmě používá kytaru a také flétnu. Nedávno vydal nové album Ekonklo.

V Yamoussoukru v Pobřeží slonoviny se narodila zpěvačka Fely Tchaco. Začínala v 15 letech v místních kapelách, s doprovodem klavíru zpívala francouzské šansony od Etith Piaff nebo Mireille Mathieu. Postupně se však začala orientovat na směs západoafrické, karibské a jihoamerické hudby, k níž později přidala ještě prvky hip hopu. S touto hudbou se jí povedlo prorazit v rodné zemi, kde se v roce 1998 dokonce dostala na seznam 100 nejvlivnějších žen v Pobřeží slonoviny. O rok později se však rozhodla budovat mezinárodní kariéru a odešla do Spojených států, konkrétně do Kalifornie. Své první americké album vydala v roce 2004 a například v roce 2012 získala cenu Independent Music Award v kategorii World Beat. Letos v březnu vydala Fely Tchaco, která je také módní návrhářkou, nové album YITA.

V závěru pořadu se podíváme do Keni. Konkrétně nás bude zajímat tradiční hudbu Masajů, nilotského etnika, které se v minulosti usadilo mezi Kilimandžárem a horou Mount Kenya. Anuang’a Fernando je keňský tanečník a choreograf, který se specializuje jednak na současný africký tanec a jednak právě na tradiční tanec Masajů. Anuang’a stojí v čele taneční skupiny Maasai Vocals, kterou tvoří sedm mužských masajských tanečníků. S ním se věnuje nejen tradičnímu tanci, ale i různým fúzím například s indickou hudbou nebo se současným baletem. Ke kořenům se naopak vrací na novém albu Maasai Footsteps, které je oslavou tradičních písní a tanců tří masajských klanů – Purko, Loodokilani a Kisonko.

Rozhovor s akordeonistou Jure Torim

Tori-Jure_zoom-rozhovorPoslechněte si rozhovor se slovinským akordeonistou Jure Torim.

Regiony

Regiony

Hudební výlet do Turecka

alkan-duygu_mygardensObjevte s námi krásu a pestrost turecké hudby.

Nové album saxofonisty Františka Kopa

Kop-frantisek_News-of-the-pastSaxofonista František Kop se svým Quartetem vydal nové album.

Spolupráce bubeníka Arbenze

arbenz_mehari_veras_condensedŠvýcarský bubeník Florian Arbenz chystá řadu nahrávek s různými spoluhráči.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web