Slyšte, lidé! – Alternativní Andělé

Slyšte, lidé! – Alternativní Andělé

Pořad v souvislostech


Alternativní Andělé
Budeme vysílat

Hradecký slunovrat – Welcome scéna 2019
Hradecký slunovrat – Welcome scéna 2019
Sólo pro ženský hlas 4
Vysílali jsme


Magorovi s úctou…

Magorovi s úctou…

Hudební procházka Afrikou 2018
Audioarchiv

Pod lehce tajemným názvem Alternativní Andělé se skrývá přehled držitelů hudební ceny Anděl v kategorii Alternativní hudba. Milan Tesař se v pořadu pokouší poodhalit, co to vlastně alternativní hudba je a jak se během posledních let měnily názory poroty, která toto ocenění uděluje. Porovnáme si také cenu Anděl za alternativní hudbu s dalšími hudebními oceněními Apollo a Vinyla. Pořad z cyklu Slyšte, lidé! si poslechněte z našeho audioarchivu.

Poprvé se cena za alternativní hudbu udělovala v roce 1997 a její držitelkou se stala Iva Bittová. V roce 1999 a 2000 byla alternativní kategorie spojena s hudbou etnickou. Vítězem se stalo v roce 1999 sdružení Unijazz, které pořádá festivaly alternativní hudby a další akce, a o rok později skupina Rale. V roce 2001 cenu za alternativní hudbu obdrželo duo Tara Fuki, zatímco například Iva Bittová s kapelou Čikori zabodovala trochu paradoxně v kategorii hudby „lidové“ – tehdy se ceně ještě neříkalo World music. V roce 2002 byla pauza, v roce 2003 cenu získala skupina OTK. V dalších letech pak následovali Petr Nikl a Lakomé Barky, projekt Ememvoodoopöka a v roce 2006 získaly cenu brněnské Květy za album Kocourek a horečka.

Ceny Anděl v žánrových kategoriích udělují žánrové poroty, složené zpravidla z novinářů a dalších osobností, které se daným hudebním žánrem dlouhodobě zabývají. Martin Kyšperský z Květů před několika lety řekl: „I kdybych nevěděl nic o lidech, kteří o tom rozhodují, a nevěděl nic o celých cenách, bezvýhradně se mi líbí desky, které dostaly cenu v naší kategorii. Petr Nikl, OTK, Birds Build Nests Underground, Ememvoodoopöka… to je všechno paráda. Takže se můj respekt k té ceně rok od roku upevňuje, paradoxně tím víc, čím míň mě zajímají média nebo hudební publicistika.“ Skupina Birds Build Nests Underground obdržela cenu za Alternativní hudbu v roce 2007. V dalším roce bodovali podruhé OTK a v roce 2009 znovu Květy. tentokrát s albem Myjau. Z něj vybírám píseň Balón.

„Žánrové ceny mají prestiž hlavně mezi hudebníky, ale udělování by mohlo být větší reklama pro lidi, kteří se jinak do médií tolik nedostanou,“ řekl mi Martin Kyšperský v době, kdy se žánrové ceny Anděl udělovaly mimo hlavní ceremoniál. Dnes je tomu jinak, hlavní i žánrové ceny se předávají společně s asistencí televizních kamer. Ale daní za toto plus je snížení počtu žánrových kategorií.

Co vlastně řadit do alternativní hudby? To je pochopitelně zásadní a přitom těžko zodpověditelná otázka. Můžeme nebo vlastně měli bychom mluvit o alternativě k něčemu – většinou k hudbě popové, komerční. Dříve se hitparády alternativních nahrávek ve světových médiích označovaly jako hitparády „nezávislé“ hudby, myšlenou nezávislé na tehdejší velkých vydavatelstvích. Nicméně do těchto hitparád se na počátku 90. let běžně dostávaly komerčně úspěšné kapely jako Depeche Mode, kteří v té době vydávaly u nezávislé společnosti Mute. Lepší než kritérium komerční je tedy kritérium formální – hudba jako umělecká disciplína proti hudbě jako komerčnímu produktu. „Písnička není zboží,“ říká s oblibou písničkář Jan Burian. Ministerstvo kultury České republiky má například dotační programy pro profesionální hudební oblast jednak pro hudbu klasickou nebo vážnou a jednak pro hudbu alternativní, čímž jsou myšleny všechny ostatní žánry.

V roce 2010 cenu za alternativní hudbu obdrželo duo DVA za album Hu. V roce 2011 se poprvé potkaly v osobě vítěze hudba alternativní a elektronická – obě sošky Andělů získal Tomáš Dvořák alias Floex za album Zorya. V jiných letech se potkaly – minimálně v nominacích – alternativa a folk. Za alternativu totiž můžeme označit jakoukoli hudbu, která se nám do jiných škatulek buď vůbec nevejde, nebo jsou jí těsné. A nemusí to být jen hudbě přímo experimentální, což je mimochodem jedna z žánrových kategoriích slovenských cen Radio_Head Awards. V roce 2012 byly na cenu Anděl v kategorii Alternativní hudby nominovány skupina Květy za album Bílé včely, Zrní za Soundtrack ke konci světa a skupina Please the Trees, která s albem A Forest Affair nakonec vyhrála.

V té době už na české scéně existovaly další dvě hudební ceny, které se této kategorii zčásti nebo zcela věnují. Ceny Apollo vznikly jako ocenění české hudební kritiky. Nemají žádné žánrové kategorie, snaží se pokrýt celé hudební spektrum a minimálně mezi nominacei se každý rok některá alba z oblasti tzv. alternativní hudby. objevují. V téže době vznikly také ceny Vinyla. Ty se naopak alternativní, experimentální nebo okrajové hudbě věnují takřka bezvýhradně, i když to nikde nezdůrazňují. Je to dáno porotou, která se sice obměňuje, ale pravidelně se rekrutuje z novinářů a dalších odborníků, kteří se zaměřují právě na tuto řekněme novátorskou část hudebního spektra. V roce 2012 obdržely cenu Vinyla Květy za album Bílé včely – v Andělech nominaci neproměnily. V roce 2013 ve Vinyle bodovala skupina Vložte kočku, o rok dříve nominovaná na Anděla v kategorii Elektronická hudba. A ceny Anděl v Alternativní hudbě v roce 2013? Nominaci neproměnily skupiny Houpací koně a Nylon Jail. Cenu získal maskovaný písničkář Kittchen za album Radio.

V roce 2014 se na scéně objevilo táborské duo Kalle. Za album Live from the Room bylo nominováno na cenu Vinyla – kterou ovšem nakonec získali DVA – a cenu Kalle obdrželi právě v rámci Andělů a Alternativní hudby. Veronika Buriánková z Kalle po letech říká: „Je jasné, že díky ocenění se o kapele dozvědí další lidé. A to taky beru jako to hlavní pozitivum. Pořád ale osloví pouze ty, kteří se o hudbu zajímají, a za to jsem moc ráda. Takže ačkoliv nás tyto ceny mohly zviditelnit v širším kontextu, naše koncerty stále navštěvují lidé, kteří mají hlavu otevřenou a s kterými je nám dobře.“

Z alb vydaných v roce 2015 získal Anděla titul Miláček slunce od skupiny Květy. I mezi nominovanými byli staří známí – Kittchen s albem Kontakt a Please the Trees a Carp. Všechna tři tato alba byla mezi nominovanými také v cenách Apollo – tam nakonec vítězství slavili Please the Trees.

Kapelník Květů Martin Kyšperský natočil v roce 2016 album Vlakem, na kterém své písně s minimalistickými texty doprovodil elektronickou hudbou. Zatímco porotu pro elektronickou hudbu však více zaujal producent dné, který mimochodem pracuje především se zvukem akustického klavíru, Martin Kyšperský za album Vlakem získal Anděla právě v alternativní hudbě. V tom roce byli dále nominováni Beata Hlavenková a Jarda Svoboda – kategorie se tedy rozprostřela někam mezi elektroniku, folk a jazz. Ceny Apollo ani Vinyla sólového Martina Kyšperského neregistrovaly – v obou v tom roce zvítězil dné. 

V roce 2017 obdrželo duo Kalle jednak cenu české kritiky Apollo a jednak svého druhého Anděla za Alternativní hudbu. Šlo o album Saffron Hills. Byl to také první rok, kdy ceny Anděl fungovaly v novém modelu – v hlavním ceremoniálu se předávaly i žánrová ocdenění, ale počet žánrů byl kvůli délce televizního přenosu silně redukován. Zůstaly vlastně jen čtyři – Folk, Jazz, Elektronika a Alternativa. Do alternativy pořadatelé uměle včlenily i nesouvisející žánry jako Hard & Heavy, Punk nebo Reggae. I proto se například mezi nominované dostala tvrdá rocková kapela Insania. Nakonec se ovšem držitelem ocenění stali právě Kalle.

V roce 2018 vznikla jedna společná cena pro kategorie Alternativa a elektronika. Došlo k tomu znovu kvůli televiznímu přenosu, protože produkce tlačí na menší počet cen. A protože bylo třeba vrátit kategorii Rock – ta přece jen s Alternativou až tak moc společného nemá –, dále se vyčlenila znovu kategorie Rap a nově vznikla kategorie Klasika, pořadatelé se rozhodli sloužit Alternativu a Elektroniku. Je pravda, že v některých letech si tyto kategorie byly podobné – viz vítězství hudebníka a autora Floexe v obou v roce 2011. Jindy ale alternativa inklinovala více k folku, world music, rocku nebo dokonce k jazzu. V roce 2018 zvítězilo album A Portrait of John Doe, na kterém spolupracoval opět český producent a hudebník Floex s anglickým producentem Tomem Hodgem.