Kittchen: Akt (recenze CD)
Písničkář Kittchen, vlastním jménem Jakub König, nabídl svým kolegům k přepracování skladby ze svého třetího řadového alba Kontakt. Výsledek vyšel pod názvem Akt. Přečtěte si naši recenzi.
Kdyby album Akt nevzniklo, museli bychom se je vymyslet, chce se mi parafrázovat známé rčení. Na Kittchenově celkově šestém a třetím neřadovém albu se totiž protnuly tři zřetelné tendence: 1. Každé své řadové album zatím Jakub König alias Kittchen poskytl svým kolegům k přepravování (v prvních dvou případech šlo o remixy). 2. V poslední době jsou v kursu nejrůznější tribute projekty – alba coververzí Vladimíra Mišíka, Oldřicha Janoty, Semaforu, Mňágy, Davida Kollera nebo skupiny B4. 3. Ze svých posledních rozhovorů s Jakubem cítím, že je pro něj, po sólovém kittchenovském období, opět velmi důležité spolupracovat s dalšími umělci. Ostatně mnohohlavý projekt Zvíře jménem podzim, jehož protagonisté se do značné míry podílejí i na předělávkách na albu Akt, je toho důkazem.
Akt je zajímavý nejen jako artef-akt, tedy konec a výsledek tvůrčího procesu, ale ještě více jako proces. Navzdory zdánlivě chladné hudbě, která se z něj místy line, je to album plné emoci: radosti, s jakou autor písní zjišťoval, jaký je o jeho tvorbu zájem, nebo třeba napjatého čekání a naděje, že opravdu přispějí i ti, kdo to sice slibovali, ale dlouho si nedokázali najít čas. I proto Akt vyšel později, než Kittchen chtěl a plánoval. Čekal a těšil se především na příspěvky skupin Ponk a Ladě. Nakonec se projektu z každé z nich účastní pouze jeden hráč (Jakub Nožička, resp. Petr Uvira), ale oba si vybrali výraznou posilu (cimbalistu Michala Grombiříka, resp. zpěvačku Marii Puttnerovou) a v obou případech vznikly velmi silné verze Kittchenových písní.
Rozdělení skladeb mezi účastníky projektu neproběhlo nijak řízeně. Ostatně album Kontakt, o které tu jde, obsahovalo pouhých deset písní, zatímco coververzí se nasbíralo čtrnáct (z toho jedna je ovšem na starší píseň Sůl). Přitom Prohořívám, podle mě velmi silnou skladbu, si ke zpracování nevybral nikdo. Na vrcholu pomyslného žebříčku je naopak – a vcelku pochopitelně – Sestra, jejíž mnohovrstevnatý, až psychoanalytický text přímo vybízí k novým uchopením. Zatímco Děti mezi reprákama ve svém úvodním příspěvku vlastně dokazují, že Kittchen píše dobré „písně k táboráku“ (a podle mne je právě možnost jejich snadného redukování na dřeň klíče k pochopení zájmu o Jakubovu tvorbu), skupina Orient tentýž materiál přetavila v noisovou baladu s řevem jako výrazovým prostředkem. Mne osobně z pěti verzí Sestry nejvíce oslovuje živá nahrávka Aid Kida, kterou po tříminutové elektro instrumentální pasáží protemní hlas Marie Kieslowski. Podobně temná, ale konvenčnější ambientní verze Lucase Cotta pak už zní pouze jako opakování tématu, zatímco emotivní zpěv Adély z Plum Dumplings motiv v závěru – před Nožičkovým Jezerem – ještě jednou přivede ke gradaci.
Vlastně díky pěti verzím jedné písně dostalo album Akt zajímavou „klasickou“ strukturu, která umožní jeden motiv rozvíjet na několik způsobů. Při sledování a porovnávání jednotlivých Sester by však neměly uniknout další silné momenty alba: václavkovský přednes Petra Uviry v kontrastu s výškami Marušky Puttnerové (Větrný dny), zvukově rozvolněný pohled na Kittchena v podání dua Teve (Poslední), rocková verze Sleeping Boye s rozhodně ne nezajímavým zpěvem Žofie Dařbujánové (Pasti), procítěný Zamilovaný v podání Agu, samozřejmě Grombiříkův cimbál s Nožičkovým kontrabasem v závěrečném Jezeru (pozor, oba nástroje vyplují na hladinu až po chvíli pozorného poslechu). A samozřejmě expresivní Sudety v podání Vladivojska. Coververze jako z jiného světa, ale naprosto příhodná. Jakub König je písničkář a jeho skladby mají takovou sílu, že dokážou vyprovokovat k různorodým a přitom smysluplným úpravám.
Vydavatel: Červený kůň
Rok vydání: 2017
Žánr: alternativa
Celkový čas: 53:01
http://bandzone.cz/kittchen
Zkrácená verze článku vyšla v časopisu UNI