Breabach: Nikomu se nepodobáme
Skotská lidová hudba na hranici mezi minulostí a přítomností. Tak svůj repertoár označuje skotská skupina Breabach, oceněná mnoha významnými cenami. S jejími členy jsme se setkali v Náměšti nad Oslavou na festivalu Folkové prázdniny. Rozhovor si můžete poslechnout v pořadu Jak se vám líbí 16. ledna 2019 a poté v audioarchivu.
Za skupinu Breabach na naše otázky odpovídali houslistka a zpěvačka Megan Henderson, kontrabasista James Lindsay, kytarista Ewan Robertson a dudák James Duncan McKenzie. Sestavu doplňuje druhý dudák Calum MacCrimmon.
Rozhovor se skotskou skupinou Breabach
Čerpáte z lidové hudby, ale skládáte také vlastní písně. Kdo je do kapely nosí?
Všichni se snažíme do kapely přinášet nové nápady, ať už jsou to nápady melodické, harmonické nebo rytmické. Na zkouškách pak s nimi společně pracujeme a navzájem si sdělujeme, jak se nám skladba v které fázi líbí. Je to docela dlouhý proces, ale pracujeme takto všichni dohromady s různými vlivy, které se pak v naší hudbě vynořují.
Čím se vlastně Breabach odlišuje od žánrově podobných skotských skupin?
Původní myšlenka naší kapely byla, že bude mít dvoje dudy, ale s harmonií budeme pracovat ve stylu tradičních dudáckých skupin. Snažíme se tedy v této sestavě působit, jako by šlo o skutečně lidovou kapelu. Něco takového bylo ve své době naprosto unikátní. Díky tomu máme originální zvuk, a i proto zřejmě skupina vydržela tak dlouho. Nikomu se totiž nepodobáme.
Jste sice zakotveni v hudební tradici Skotska, ale také hodně cestujete. Jak vás cesty za hudbou inspirují?
Máme to štěstí, že můžeme jako kapela cestovat a navštěvovat taková místa, o kterých bychom před časem ani nesnili. Je skvělé, že se můžeme potkávat s jinými muzikanty z různých kultur, hrát společně s nimi a nechat se jejich hudbou inspirovat. Moc dobře nám bylo například v Québecu, kde jsme hráli s místními muzikanty, například se skupinou Le Vent du Nord. Víckrát jsme byli v Norsku, inspiruje nás australská hudba – v Austrálii jsme spolupracovali s aboriginskými umělci a mohli jsme poznat něco z jejich kultury. Všechny tyto vlivy nás přímo inspirují.
Co znamená název vašeho alba Astar?
Název našeho alba, slovo „astar“, znamená dlouhou cestu. Když jsme přemýšleli nad hudebním konceptem nahrávky, napadlo nás, že bychom mohli přizvat některé své hudební přátele, aby byli součástí té cesty spolu s námi. Ti, které jsme nakonec pozvali, byli na předních příčkách našeho seznamu.
Zpíváte mimo jiné ve skotské gaelštině. Jak moc je pro vás skotský jazyk důležitý?
Jsme Skotové a k tomu patří i náš národní jazyk. Jazyk je pro nás velmi důležitý, potřebujeme jej, rádi v něm zpíváme na svých albech. Obecně se velmi zajímáme o domorodé kultury z celého světa. To, že hrajeme tradiční hudbu, svědčí o tom, že se zajímáme také o historii a o udržování tradic. Proto také cestujeme a snažíme se tyto různé kultury poznat a spolupracovat s jejich příslušníky. Je to pro nás velmi zajímavé.