Slyšte, lidé! – To nejlepší z českého jazzu 2020

První ukázku v pořadu zahraje mezinárodní skupina B/Y Organism z alba The New Beginning. První album dvou pražských hudebníků s ruskými kořeny, kytaristy Kirilla Yakovleva a pianisty Daniela Bulatkina, vyšlo u rakouské společnosti Alessa Records. Bulatkin v kapele hraje především na hammondky, Yakovlev používá mimo jiné balalajku nebo duduk. Sestavu doplňují bubeníci Petr Nohavica a Utsi Zimring.

U příležitosti svých 70. narozenin připravil skladatel a kontrabasista František Uhlíř bilanční „životopisnou“ suitu, která se skládá z prologu a sedmi částí, na kterých se podílelo sedm hudebníků: čtyřčlenná dechová sekce, pianista Stanislav Mácha, bubeník Marek Urbánek a na kontrabas autor. Album se jmenuje Story of my Life.

Christiania na území dánského hlavního města Kodaně, označovaná jako „polonezávislá anarchistická komunita“ nebo „svobodné město“, ukrývá vyhlášený jazzový klub Børneteateret. Český saxofonista Luboš Soukup, který ovšem už delší  dobu působí v Dánsku, do tohoto klubu pozval pianistu Vojtěcha Procházku a své dánské spoluhráče Emila Bruna Madsena na kontrabas a Mortena Hæsuma na bicí. Koncertní záznam vyšel digitálně a na LP pod názvem Freetown Quartet – Christiania.

Emil Viklický na klavír a Pavel Hrubý na basklarinet se představují jako duo na společném autorském albu Between Us. Repertoár se skládá ze skladeb obou protagonistů, jedinou výjimkou je coververze písně I Can’t Stop Loving You od amerického country zpěváka Dona Gibsona v sólovém Viklického podání. Tomáš Katschner, dramaturg festivalu Jazzinec, o albu píše: „Krásné nápady a pulzující improvizace – to vše s neobvyklou barvou, která vychází ze souzvuku těchto dvou nástrojů. Baví mě na ní i to, že oba nástroje dokázaly najít v této dvojici své místo, vzájemně se dobře doplňují a obohacují. Není to jen dechový nástroj doprovázený pianem. Duo, které vydá za celou kapelu.“
    
Maxmilian Wittmann z Českého rozhlasu Brno napsal v anketě pro ČRo Jazz: „Mým favoritem č. 1 [na nejlepší české jazzové album] je Missa Jazz. B-Side Band, rozšířený o Komorní orchestr Brno a pěvecký sbor Ars Brunesis, se ujal interpretačně náročného, nadčasového díla z pera brněnského trumpetisty a skladatele Jaromíra Hniličky, a nadále tak pečuje o odkaz brněnského jazzu. Pozoruhodný, velmi zdařilý výsledek může mít ovšem významný celosvětový ohlas!“ Jedná se o první oficiální studiový záznam rozšířené podoby slavné Jazzové mše Jaromíra Hniličky. Mši, která sklidila úspěch už v 70. letech, její autor v roce 2007 na podnět kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty rozšířil o komorní orchestr a nové sborové části.
    
Soubor Dust in the Groove založil saxofonista Radim Hanousek na brněnské Janáčkově akademii. Cílem bylo propojit v jednom souboru jazzové a klasické hráče a tvořit na pomezí jazzu, soudobé hudby a volné improvizace. Sestavu na debutovém albu, které loni vyšlo u vydavatelství Hevhetia, tvoří vedle Hanouska Jan Přibil na trubku, Martin Opršál na marimbu, Žaneta Vítová na akordeon, Vlado Micenko na kontrabas a Michaela Bóková a Jana Vondrů jako vokalistky. Jazzový publicista Jan Hocek o albu napsal, že „vyžaduje ten nejsoustředěnější poslech, totální ponor, jinak uši posluchačovy budou drásat hlavně ostny, hudba jsoucí proti srsti“. A dodal: „A to v dnešní povrchní době jen a jen vítám!“
    
Jedna z andělských nominací letos míří za debutovým albem brněnského big bandu Cotatcha Orchestra, které zároveň vyšlo jako vítěz z ankety Českého rozhlasu Jazz. Základním tématem alba Bigbandová elektronika je propojení akustických nástrojů a plného bigbandového zvuku s prvky elektroniky a ambientu. Autory skladeb jsou Jiří Levíček, Jiří Kotača a Martin Konvička, jako hosté na albu účinkují nizozemský trombonista Ilja Reijngoud a zpěvačka Lenka Dusilová. Václav Vraný z Českého rozhlasu Vltava píše: „Na tomto album dochází k jemnému rozmlžení staré i novější hudební symboliky zejména v tvorbě autora Martina Konvičky, který na desce vytvořil většinu skladeb a ukazuje, jak mírumilovně si lze otevřít prostor uvnitř jakéhokoliv tématu. Tato koncepce s sebou nepozorovaně strhává i ostatní autory desky.“

Pianistce Nikol Bókové sice letos andělská nominace utekla, ale podle publicistů oslovených Českým rozhlasem Jazz je se svým druhým autorským albem Unravel dokonce na druhém místě. Publicistka Helena Bretfeldová o Bókové píše: „Zaujala už svým předloňským debutovým albem Inner Place. Pro loňskou novinku Unravel se pro své kompozice nechala inspirovat oblíbenými skladbami klasiků vážné hudby – a výsledek je opět skvělý.“

O kontrabasistovi a skladateli Tomáši Liškovi píše publicista Pavel Víšek: „Málokterý z našich jazzových kontrabasistů má tak blízko k world music jako Tomáš Liška. Jeho kvarteto s tureckým houslistou, srbským akordeonistou a moravským bubeníkem vystoupilo v roce 2018 na hudebním veletrhu WOMEX v oficiální selekci a Liškova pátá autorská deska Hope napovídá proč.“ Tomáš Liška je univerzální skvělý hráč, který je například také členem skupiny Druhá tráva. Doplním i jména jeho spoluhráčů. Onen srbský akordeonista se jmenuje Nikola Zarić, turecký houslista Efe Turumtay a bubeník je Kamil Slezák.

Šestidílnou suitu Země stoletá zkomponovali skladatelé skupiny Pražská šestka v roce 2018 u příležitosti 100 let od vzniku Československé republiky. Na album 100 Years ji nahrál big band Concept Art Orchestra s několika zahraničními spoluhráči loni v srpnu. Publicista Vladimír Kouřil píše: „Soustavná práce orchestru a spolupráce s Pražskou šestkou se projevuje slyšitelně na koncertech i nahrávkách. Jako přímý, za normalizace i aktivní účastník dekád hudebně zobrazených v Partech 03–06 navíc oceňuji slyšitelně projevený politický názor, což samo o sobě je v našem jazzu pozoruhodnou událostí.“ Na vysvětlenou. Šest skladatelů si rozdělilo časové období od roku 1918 do roku 2018 a každý z nich skládal zhruba desetiminutový úsek inspirovaný tímto obdobím. Zmíněné části 3–6 pak shrnují dobu od roku 1948 do současnosti. Část věnovanou první polovině komunistické éry zpracoval dnes už zmíněný Luboš Soukup, dobu normalizace měl „na starosti“ hráč na klávesové nástroje Martin Brunner, období porevoluční Tomáš Sýkora a nejnovější dobu Vít Křišťan. Dvě nejstarší období pak tvořili Štěpánka Balcarová a Jan Jirucha.

(V textu jsou použity charakteristiky jazzových alb z brožury Jazzová sklizeň, kterou pro ČRo Jazz zpracoval autor pořadu Milan Tesař. Citáty publicistů pocházejí z výroční jazzové ankety ČRo Jazz, kterou také zpracovával M. Tesař.)