Slyšte, lidé! – World Music Charts Europe v 1. pololetí 2020

World Music Charts Europe je hitparáda, kterou jedno měsíčně sestavují hudební dramaturgové z více než 40 evropských především veřejnoprávních stanic. Součástí tohoto elitního panelu je ale od loňského října také Proglas – vedle Českého rozhlasu Vltava, zastoupeného nestorem české hudební publicistiky Petrem Dorůžkou, historicky druhá stanice, která má možnost se na tomto prestižním žebříčku podílet.

V červnu 2020 žebříček vede album Tamotaït skupiny Tamikrest, kterou tvoří berberští Tuarégové z Mali. Album vstoupilo do žebříčku WMCE o měsíc dříve na třetí místo. Tuarégové vyhlásili v roce 2012 na severu Mali svůj suverénní stát Azavad. Ten neměl dlouhé trvání, protože neklidu v pouštní zemi využili militantní islamisté a pokusili se v Mali zavést radikální náboženský režim. To vyvolalo několikaletou válku. Tuarégové, kteří hovoří berberským jazykem tamašek, se přesto nevzdávají a dál sní o svém nezávislém státu. A své myšlenky vyjadřují také prostřednictvím hudby.

Hudbu jako prostředek k šíření politického poselství volí také zpěvačka Aziza Brahim. Ani její vlast, Západní Sahara, oficiálně na mapách neexistuje. Bývalou španělskou kolonii v 70. letech okupovalo Maroko, které ji dnes považuje za součástí svého území. Takzvaná Saharská arabská demokratická republika fakticky ovládá jen úzký pás území a uznává ji jen několik států světa. Sama Aziza Brahim se narodila v uprchlickém táboře v Alžírsku a za svou neuznanou vlast bojuje hudbou především v rámci Evropy, kde žije. V lednu 2020 byla Aziza Brahim s albem Sahari v žebříčku World Music Charts Europe první, v únoru druhá. 

Hudbě z evropských zemí se v žebříčku, sestavovaném evropskými rozhlasovými publicisty, samozřejmě také daří. V dubnu se například rovnou na třetí místo dostalo album Brasses for the Masses skupiny Džambo Aguševi Orchestra ze Severní Makedonie. Základem zvuku kapely je bohatá tradice dechových hudeb z jižního Balkánu. Kromě toho však skupina čerpá z jazzu, funku, turecké a romské hudby a z filmových soundtracků. Z malé makedonské vesnice Strumica se tato dechovka dostala až na světové festivaly nebo téměř na vrchol zmíněného prestižního žebříčku.

V lednu 2020 byla v hitparádě na druhém místě skupina The Garifuna Collective ze středoamerického Belize. Jako Garifunové se označují potomci místních indiánů a černých afrických otroků. Je to specifická komunita, která má svůj folklor a na ten se dlouhodobě zaměřuje producent Ivan Duran. Právě ve spolupráci s ním natočila skupina The Garifuna Collective také nové album Aban. 

Portugalská zpěvačka Lina a katalánský producent Raül Refree vydali společné album, které bylo ihned po vydání, v únoru 2020, v žebříčku World Music Charts Europe první. Na první příčce zůstalo ještě v březnu a v dubnu bylo druhé. V první dvacítce se přitom drží ještě v červnu. Album obsahuje slavné portugalské písně stylu fado, které ovšem dvojice přepracovala k nepoznání. Zatímco běžně je u této hudby doprovodným nástrojem takzvaná portugalská kytara, tedy strunný nástroj podobný loutně, Raül Refree doprovází Linu Rodrigues na nejrůznější klávesové nástroje včetně syntezátorů. Výsledek je nad očekávání zajímavý.

Zpěvačka Maria Mazzotta vychází z tradiční hudby jižní Itálie, ale studovala také indický nebo jazzový zpěv a absolvovala hodiny u Bobbyho McFerrina. Účinkovala ve filmovém muzikálu Carlose Saury La Jota a vystupovala na mnoha festivalech po celém světě. Patnáct let byla členkou skupiny Canzoniere Grecanico Salentino a letos se představila s novým sólovým albem Amoreamaro. V žebříčku World Music Charts Europe se nejlépe umístila v březnu 2020 na třetím místě a i v červnu je pořád ještě v první desítce.

Na třetím místě v lednovém vydání žebříčku WMCE bychom našli album HaitiaNola skupiny Lakou Mizik. Ta je z Haiti, ale na album si pozvala dvě desítky hostů, jednotlivců i kapel, zvučných jmen – od zpěvačky Layly McCalla přes členy skupiny Arcade Fire až po několik jazzových a jiných kapel z New Orleans. Album je jednak holdem Haiti jako zemi sice chudé, ale kulturně bohaté, ale také důkazem, že konkrétně kultura Haiti a New Orleans se navzájem ovlivňovaly.

Zatímco hudba karibské oblasti je velmi rytmická, na silných melodiích stojí album íránské zpěvačky Nelie Safaie. Její skladby sice nepostrádají orientální ornamenty, ale zároveň evropskému posluchači nabízejí mnoho záchytných bodů. Textům sice většina z nás nerozumí, ale booklet alba naštěstí obsahuje jejich překlady do angličtiny. Nelia Safaie čerpá ze starých básníků, ale zároveň nabízí i své vlastní texty a v nich vyznání rodné zemi, rodičům, přírodě, ale také například verše inspirované ničivým zemětřesením, které Írán před několika lety zasáhlo. Album se jmenuje Písně ze zemí ticha, Songs From Lands Of Silence, což odkazuje k Íránu jako zemi, kde ženy nesmějí vystupovat samostatně.

Páté místo v květnu a třetí v červnu, to je skupina Santrofi z africké Ghany. Člen skupiny Emmanuel Ofori říká, že v 60. a 70. letech byla Ghana po hudební stránce jednou z nejbohatších afrických zemí. V každém malém baru hrála živá kapela. Jenže dnes už to není pravda, a tak se právě skupina Santrofi snaží na tuto tradici navázat a přinést tradici živé hudby zpět. Osmičlenná sestava, která má ve svém středu hráče na trombón, kdytaru, bicí, klávesy a západoafrický buben tama, nadchla odborníky na hudebním veletrhu WOMEX loni v říjnu.

Bosenský zpěvák Damir Imamović navazuje na bohatou tradici bosenské tradiční hudby zvané sevdah. V rozhovoru pro naše rádio Damir řekl: „Je to stará hudba, někteří lidé ji mají spojenou se starými časy, a pro mne bylo proto důležité najít nový způsob, jak ji nahlížet a jak ji hrát. A ještě jeden aspekt byl pro mne důležitý. Chtěl jsem hrát pro lidi, kteří hudbu poslouchají pozorně a nechtějí se jen bavit a opíjet. Proti zábavě samozřejmě nic nemám, ale mám rád dlouhé písně, které vyprávějí silné a zajímavé příběhy, a věděl jsem, že když začnu hrát na svatbách nebo k tanci, nebude to fungovat. Hudbu vnímám trochu jinak, a tak jsem musel na začátku trochu zabojovat, abych k sobě a k takovým písním posluchače přitáhl.“ Album Singer Of Tales vstoupilo do žebříčku World Music Charts Europe v květnu rovnou na druhé místo, v červnu je také druhé.

Anglický zpěvák a etnomuzikolog Sam Lee se svým albem Old Wow se stal v dubnu a květnu vítězem žebříčku a v červnu je čtvrtý. Album produkoval rockový kytarista Bernard Butler, známý například ze skupiny Suede. V rozhovoru pro naše rádio Sam Lee vysvětloval: „Zpočátku jsem ani nepomýšlel na to, že by Bernard mé album přímo produkoval, spíše jsem si jen představoval podobný zvuk, jako mají jeho nahrávky. Ale pak jsem si řekl, že jej zkusím oslovit. Udělal jsem to, protože jsem si byl jistý, že právě on bude tou nejvhodnější osobou.“