Sam Lee: Mým úkolem je zprostředkovat nový zážitek

Rozhovor s anglickým písničkářem Samem Lee

Na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou jste uspořádal workshop v lese. Co bylo jeho podstatou?

Záměr je nalákat lidi, aby se mnou šli na neznámé temné místo, do lesa, a aby prozkoumali něco, o čem sice tuší, že to existuje, ale doteď nevěděli, jak se s tím propojit. K tomu se totiž člověk nedostane sám od sebe. Musí jej někdo vést, nasměrovat. Mým úkolem je tedy uvést účastníky do této zkušenosti, zprostředkovat jim nový zážitek.

Vydal jste zatím dvě alba s písněmi irských a skotských kočovníků a britských Romů. V čem se tyto dvě nahrávky liší?

Stále se učím. Rozhodl jsem se totiž věnovat se hudbě, kterou jsem nikdy předtím nedělal, neměl jsem s ní žádné zkušenosti. A tak se učím za chodu. Na druhém albu hrála výraznější roli spolupráce s dalšími hudebníky. Snažili jsme se dostat více do hloubky. Ale především základem druhého alba jsou písně, které jsou velmi úzce spojeny s lidmi, které jsem měl možnost osobně poznat. Jsou to písně, které jsem měl možnost poznat a prozkoumat přímo u jejich zdrojů a přetvořit si je.

Jak moc jsou pro vás důležité texty písní, které zpíváte?

Ty konkrétní příběhy jsou pro mne velmi důležité. Je spousta krásných písní, u nich mě zaujme třeba melodie. Ale u písní, které si vyberu na své album, je vždy důležitý i příběh, který vyprávějí. Je tolik písní, které si zaslouží, aby je někdo zpíval. Ale ty, které se rozhodnu nahrát, musí pojednávat o něčem, co je právě v tu chvíli blízké mému srdci. Například skladba Airdog [érdog] je – podobně jako mnoho mých dalších písní – o vztahu k přírodě. To je pro mne velmi důležité téma. A opět souvisí i s tím, že vodím své fanoušky do přírody a snažím se ji ukázat tak, jak ji dosud nepoznali.

Vaše nové album je velmi pestře zaranžované. Podle čeho k písním vybíráte nástroje?

Nevybírám si k písni nástroje. To píseň si sama řekne. Každý nástroj má svůj vlastní hlas, svůj způsob, jak k nám promlouvá. A já slyším, jak se jednotlivé zvuky propojují s emocemi, které píseň obsahuje. Já se na to snažím naladit a odhadnout, co která píseň potřebuje a co ne.

Máte východoevropské kořeny. Nezajímá vás folklor Polska nebo Běloruska?

Možná mě to jednou bude zajímat. Nicméně ve východní Evropě jsou kořeny mých předků, ale moje kořeny a kořeny mé rodiny jsou v Anglii. Tam jsem se narodil, mluvím anglicky, znám lidi v Anglii. Vím, o východoevropské minulosti naší rodiny, známe některá jména míst, ale nepovažuji ta místa za svou vlast. Mám rád tamní hudbu, rád ji poslouchám, ale není to moje hudba. Hudba, kterou zkoumám a ke které mám blízko, je stále britskáp hudba.