Slyšte, lidé! – Pozvánka na festival Respect 2019

Jako první nám bude v pořadu hrát Debashish Bhattacharya, indický kytarista, který při hře využívá svou vlastní originální techniku. Tvrdí, že si ji vytvořil už jako dítě: „Třeba jsem užíval hmaty hráčů na banjo, které jsem ale nikdy neslyšel a vymyslel jsem je zcela nezávisle.“ Bhattacharya ke své hře používá takzvané želízko ze supertvrdé, speciálně kalené a žíhané oceli. „Molekuly jsou zafixované do rovnovážného stavu, což se promítá i do zvuku,“ uvádí indický hráč, který používá také prstýnky, podobné, jako mají hráči na banjo. V mládí se indický hudebník učil od mistra indické slide-kytary Pandita Brijbushana Kabry. „Učaroval mi jeho krásně průzračný tón, když brnká na struny nebo klouže po hmatníku, i čistota s jakou svou hudbu prezentuje,“ vzpomíná.

Rumunský zpěvák a příležitostný cimbalista Nea Vasile na festivalu vystoupíé se skupinou Taraful de la Marsa. Pochází z oblasti Giurgiu na jih od Bukurešti, z místa, která proslavili romští hudebníci zvaní lautari. Jednalo se o virtuózy, kteří sice neznali noty, ale dokázali improvizovat v rychlém tempu a sami si vytvářeli originální hráčskou techniku. V době komunismu tito lidoví hudebníci spíše živořili, hrávali na svatbách a pohřbech mimo zájem vládnoucí strany, která dávala přednost na efekt postaveným jakoby folklorním souborům. Na to, že je o jejich původní romskou hudbu zájem ve světě, přišli rumunští hudebníci poměrně nedávno. Dnes tedy i skupina Taraful de la Marsa na jedné straně dál hrává na rodinných slavnostech, ale zároveň vyjíždí po světě na festivaly. Zpěvák Nea Vasile se navíc neuzavírá pouze do folklorního žánru, ale spolupracoval například s moldavskou punkovou skupinou Zdob şi zdub.

Další, kdo se na dvoudenním festivalu představí, je Gili Yalo, hudebník, který se narodil v Súdánu židovským rodičům z Etiopie. Z rodné země utekl s rodiči v době súdánské občanské války do Izraele. Už jako desetiletý si zazpíval v Paříži jako sólista dětského sboru, později už jako dospělých umělec spolupracoval s etiopskou zpěvačkou Ester Radou. Jako sólový zpěvák navazuje na etiopského hudebníka Mulatu Astatkeho. Vedle etiopské a židovské hudby čerpá z dalších afrických stylů a z reggae.

Hostem Respectu 2019 bude také dámské gospelové trio Como Mamas, které tvoří sestry Angela Taylor a Della Daniels a jejich sestřenice Ester Mae Smith. Dlouhá léta zpívaly duchovní písně v městečku Como ve státě Mississippi bez pozornosti médií a hudebního byznysu. V roce 2005 je však objevil dokumentarista Michael Reilly, kterého jejich zpěv tak uhranul, že se do Coma vrátil s technicky dokonalým zařízením a zaznamenal jejich zpěv na výběrovém albu Como Now. Zatímco původně skupina zpívala bez doprovodu nástrojů, na albu Move Upstaris měly dámy k dispozici doprovodné muzikanty. Como  Mamas vystoupí také na začátku srpna na festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou.

Pákistánský zpěvák Faiz Ali Faiz je opravdovým mistrem tranzovního zpěvu qawwali, ke kterému patří doprovod na indické harmonium, tabla a tleskání. Faiz Ali Faiz se věnuje jednak čisté podobě tohoto žánru, ale také jeho fúzím s flamenkem a dalšími styly. Zpěvy qawwali souvisejí jednak se sofijskou poezií a jednak s klasickou a také s lidovou hudbou Indie. Faiz Ali Faiz vysvětluje: „Když připravujeme koncert, vybereme nejprve báseň, a podle ní pak zvolíme odpovídající rágu, která je nejbližší její povaze, a také rytmus, pro který se podle počtu dob užívají termíny jako ektal nebo tintal.“

Na festivalu Respect vystoupí také Tony Allen z Nigérie se svou skupinou. Jeden z vůbec nejslavnějších afrických bubeníků se na scéně pohybuje od 60. let. Hrál po boku nigerijského zpěváka Fely Kutiho, spolupracoval s Gingerem Bakerem z britské rockové skupiny Cream, se zpěvačkou Oumou Sangaré z Mali a s dalšími slavnými hudebníky. Pro jeho hru jsou typické kombinace dvou- a jednoúderů, které jdou rychle po sobě, a také spousta rytmických ozdob a ornamentů. Allen, který je aktivní i ve svých 78 letech, říká: „Nezajímá mě programování bicích. Preferuji, když jako bubeník hraju živě, moje ruce i nohy vytvářejí svým pohybem rytmické vzorce. Programování rytmů považuji za doménu amatérů. Na můj vkus to zní příliš sterilně.”

Hudebník a zpěvák Mory Kante pochází z africké Guineje, kde se narodil v roce 1950. V 80. letech se usadil ve Francii a začal propojovat tradiční africkou hudbu s moderními prvky. Nebál se syntezátorů a dalších elektronických nástrojů, na jeho albu Touma  z roku 1990 hostuje Carlos Santana a místy má Kanteho tvorba mnohem blíž k evropské taneční hudbě než k africké tradici. Novátorem byl mimochodem ještě před svým přesunem do Evropy – už v 70. letech patřil k průkopníkům, kteří propojovali hru na tradiční strunný nástroj koru s kapelovým zvukem. Na albu La Guinéenne, které vyšlo v roce 2012, se Kante vrací k západoafrické hudební tradici. Desku, kterou věnoval všem guinejským ženám – název CD v překladu znamená Guinejka –, natáčel ve svém moderně vybaveném studiu ve městě Konakry a spolupracoval na něm téměř se třemi desítkami spoluhráčů. Na albu slyšíme kombinaci zpěvu, kytar, ale také afrických nástrojů, jako jsou ngoni nebo balafon.

Do Prahy na Respect přijede také velikán etiopské hudby Mulatu Astatke. Etiopie má mezi africkými zeměmi výjimečné postavení, protože prakticky nikdy nepoznala kolonialismus. I díky tomu se v ní uchovala neporušené hudební tradice, o kterou je v poslední době zájem na celém světě. Astatke, momentálně 75letý, před téměř 60 lety jako první Afričan absolvoval elitní jazzovou školu Berklee v americkém Bostonu. Později založil v New Yorku svůj Ethiopian Quintet, ve kterém propojil hudbu Afriky a Latinské Ameriky. Po návratu do vlasti doprovázel na etiopském turné Duka Ellingtona, avšak jeho kariéru přerušila vojenská diktatura v Etiopii. K návratu na scénu Astatkeho přiměl až relativně nedávno nový zájem o etiopskou hudbu, který vyvolali tvůrci jako Robert Plant nebo Jim Jarmusch. Tento režisér Astatkeho hudbu použil ve svém filmu Zlomené květiny. V současné době Mulatu Astatke hraje na vibrafon se skupinou britských jazzmanů. Do jeho tvorby však dále pronikají vlivy etiopské tradiční hudby.

Mezi účinkujícími bude během dvou dnů jediná kapela s českou účastí, a sice mezinárodní kvartet kontrabasisty Tomáše Lišky. Tomáš, který hraje jazz s přesahy k soudobé hudbě, je zároveň členem skupiny Druhá tráva Roberta Křesťana. Ve své kapele, která má na svém kontě album Invisible Faces, spolupéracuje s hudebníky ze Srbska a Turecka.

Skupina San Salvador byla podle pořadatelů největší senzací zatím posledního ročníku světového veletrhu WOMEX. Kapela je sice z Francie, ale čerpá také z rytmů severní Afriky, z polyfonie Korsiky a Sardinie i z lidové hudby jihofrancouzské Okcitánie. San Salvador navazuje na odkaz svých krajanů, dnes už ve světě etablované jihofrancouzské skupiny Lo Cor de la Plana. San Salvador tvoří tři ženské a tři mužské hlasy plus perkuse a dupání. A samozřejmě také texty v okcitánštině, jazyce, kterým se tradičně hovořilo v podstatné části jižní Francie. Mimochodem San Salvador, podobně jako gospelové trio Como Mamas, vystoupí také na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. A bude hrát také na Colours of Ostrava.