Slyšte, lidé! – Pozvánka na festival Respect 2016

Jako první si představíme kapelu, která nepochází z žádné vzdálené země. Je to rakouské duo, které si říká si Attwenger. Hraje už 26 let ve složení akordeon a bicí. Původně upravovali rakouský folklor a později začali čí dál víc zařazovat i vlastní skladby. Tradiční hudbě se ale věnují dál a vnímají ji mimo jiné v rovině sociologické a filosofické. Hudebně skupina vychází z punku a je svým způsobem reakcí na rakouské a německé šlágry a podobnou kýčovou hudbu. Duo vystupovalo v Malajsii, v různých afrických zemích, na Sibiři a nedávno se například vrátilo z Barmy.

V neděli na Respectu zahraje také brazilská skupina Zuco 103. Ani v tomto případě nejde o žádné nováčky. Už v roce 2001 vyzýval český publicista Hynek Dedecius, „ať na tuto kapelu vsadí osoby zvědavé na brazilsky triphop, breakbeat, nu jazz, d’n’b, 2step nebo dub“. Psal, že se skupina „nenechává strhnout divokou vřavou karnevalových nahotin z Ria a skládají seriózní taneční odvar s latinskými vlivy“. V čele skupiny stojí brazilská zpěvačka Lilian Vieira, která do roku 1989 žije v Nizozemsku a tam také kapelu založila – nejprve se svými krajany, ale ty později vystřídali spoluhráči z Německa a Nizozemska.

V sobotu bude na programu mimo jiné koncert egyptského dua Tarek Abdallah & Adel Shams El-Din. Tarek je virtuózem na orientální loutnu úd, která se od svých západních příbuzných liší tím, že nemá pražce a hráč se může svobodně pohybovat v jemných intervalech pro východní hudbu typických. Shams El-Din, který hraje na tamburínu riqq, ovládá rytmické struktury arabské hudby, jazzu i flamenca. Domovským žánrem obou hudebníků jsou instrumentální suity označované jako nouba nebo wasla, které zažily své zlaté období od konce 19. století do druhé světové války a které se hráči snaží rozvíjet do současné podoby.

V sobotu 11. června vystoupí na festivalu Respect na výstavišti v Praze-Holešovicích také Kamel El Harrachi z Alžírska. Ten navazuje na odkaz svého otce, Dahmana El Harrachiho, velikána alžírské hudby 20. století. Dahmane přijel v roce 1949 do Francie a v pařížských kavárnách zpíval o hořkém osudu imigrantů a doprovázel se přitom na banjo a mandolu. Hudba mu sloužila jako lék na nostalgii a stesk po domově a jeho písně dodnes hrají umělci z různých kontinentů. Kamel El Harrachi podobně jako jeho otec čerpá z kořenů, z hudební tradice Alžírska.

V projektu N’Diale se spojili bretonský hudebník Jacky Molard a zpěvačka Foune Diarra z Mali. Na jejich společných koncertech se tak objevují prvky hudby obou zemí, které se někde propojují do jednolitého celku, jindy fungují vedle sebe. Jacky Molard hraje na housle, které zajímavým způsobem kontrastují se zpěvem v západoafrických jazycích a se zvukem africké loutny ngoni. Působivé je také prolínání bretonských tanečních rytmů se sekanou hrou zmíněného afrického nástroje. N’Diale znamená v bambarštině „radostné vytržení“. V radostné kapele se sešli celá Molardova skupina, která mimochodem na Respectu vystoupí i samostatně, maliskou zpěvačku pak doprovázejí další dva její krajané.

Z jižní Ukrajiny na Respect přijede skupina Hudaki Village Band. Stylem i nástrojovým obsazením patří do stejné kategorie jako světoznámé skupiny Taraf de Haidouks z Rumunska nebo Muzsikás z Maďarska. Členové kapely v době protestů na Ukrajině koncertovali na policií obklíčeném náměstí Majdan v Kyjevě a na mezinárodní festival do Prahy nyní přinesou pořádnou porci východoslovanského folkloru.

Na festivalu Respect v Praze dále vystoupí skupina Diwan Saz z Galileje, která zpívá hebrejsky, arabsky, turecky a persky a snaží se vytvářet most mezi politicky znepřátelenými regiony. V kapele se setkali židovští, muslimští a křesťanští hudebníci a v jejímž čele stojí 15letý beduínský zpěvák. Zakladatelem skupiny je Yochai Barak, renomovaný znalec hudby Blízkého Východu, Evropy a Indie.

Na závěr budeme poslouchat etiopského zpěváka Mahmouda Ahmeda. Vzhledem k tomu, že Etiopie nebyla nikdy trvale kolonizována, místní hudba zůstala dlouho nedotčena vlivy Západu. Typicky etiopské melodie stavěné na pentatonických intervalech se od ostatních afrických stylů podstatně liší a ve světě jsou dnes velmi oblíbené. Mahmoud Ahmed se živil jako čistič bot nebo pomocník v hudebním klubu. Když se jednou nedostavil zpěvák, Mahmoud za něj zaskočil. Přes deset let pak zpíval panovníkovi  Hailemu Selasiemu, až do jeho svržení totalitní diktaturou v roce 1974. Později se stal také prvním etiopským umělcem, který vyjel na turné do Spojených států a dnes je jednou z největších pěveckých legend celé Afriky.

Více o festivalu: http://respectfestival.rachot.cz/