Slyšte, lidé! – Pozvánka na festival Respect 2017

Jako první si v pořadu představíme jihofrancouzskou skupinu Sirventes. V jejím čele stojí Manu Théron, jinak kapelník u nás už dobře etablované Lo Cor de la Plana. Na rozdíl od této početné sestavy je Sirventes trio, ve které dále hrají dva severoafričtí hudebníci – Youssef Hbeisch na bubínky a Grégory Dargent na arabskou loutnu. Sám Théron je sice odborník na okcitánskou, tedy jihofrancouzskou kulturu, ale rád spolupracuje i s muzikanty z Itálie nebo právě ze severní Afriky. Slovo „sirventes“ je pojmenování pro specifický literární žánr středověké jižní Francie, nejstarší evropské protestsongy, kontroverzní písně, ve své době zatracované.

V neděli 18. června bude na programu například koncert čtyřčlenné skupiny z londýnské čtvrti Brixton United Vibrations. Svůj styl hudebníci označují jako 12rone – což má být parodie na styl 2tone, který vznikl jako směs ska a punku. United Vibrations pracují s jazzovou formou improvizace a ve své tvorbě čerpají z afrobeatu, hiphopu i minimalismu.

Jonny Greenwood, kytarista britské skupiny Radiohead, sestavil společně s izraelským hudebníkem Shye Ben Tzurem projekt Junun, do kterého pozvali 20 osobností současné indické hudby. Výsledkem nadžánrové a nadregionální spolupráce je dvojalbum s rozsáhlou hudební suitou, ve které hrají dechové nástroje, kytary i harmonium a prolínají se v ní různé styly indické hudby. Jak upozorňují pořadatelé Respectu, jde na jedné straně o duchovní zpěvy qawwali a na straně druhé o „burácející indickou dechovku“.

Domácí scénu budou na Respectu zastupovat v sobotu výtvarník a hudebník Petr Nikl a v neděli Iva Bittová se skupinou Čikori. Jejich nové album, první po 15 letech, se jmenuje At Home. Jaromír Honzák, jazzový kontrabasista a spoluhráč Ivy Bittové, vysvětluje: „At home je člověk tam, kde může být sám sebou a je tak vítán. V Čikori se cítím at home, bez ohledu na to, jak často se setkáváme nebo jak dlouhá je pauza od posledního hraní a nahrávání.“ Právě na oslavě Honzákových 50. narozenin před sedmi lety došlo na myšlenku dávno neexistující skupinu Čikori obnovit. I když album At Home vyšlo pod jménem Ivy Bittové, autorsky se na něm podílela celá kapela, kterou dále tvoří kytarista Vladimír Václavek a nově trumpetista Oskar Török. Autory textů jsou Karel David, Vladimír Václavek, a Richard Müller a tři texty jsou zhudebněné básně v angličtině.

Hudební velmocí, jejíž zástupci pravidelně vystupují i na našich festivalech je Mali, jinak chudý a nepokoji zmítaný západoafrický stát. Vedle mužů, jako je Salif Keita nebo členové tuarežských skupin Tinariwen a Tamikrest, reprezentují hudbu Mali i ženy – Oumou Sangaré nebo Na Hawa Doumbia. Obě zastupují region Wassoulou, k jehož hudební tradici patří právě výrazné ženské výpovědi. A Na Hawa Doumbia bude mezi hosty letošního Respectu. Svou kariéru tato žena zahájila ještě jako dítě pod patronací Maliského ministerstva kultury. Svá první alba vydala počátkem 80. let, později spolupracovala s doprovodnými hudebníky Salifa Keity a později s také už zmíněnou Oumou Sangaré vytvořila takzvaný Wassoulou Sound, spojení ženských hlasů s aktuálními a často kontroverzními tématy v textech. „Jsem z muslimské rodiny, která ale byla zpočátku proti tomu, abych se stala zpěvačkou,“ říká interpretka, která už v roce 1974 získala několik hudebních cen a v roce 1980 zvítězila v soutěži francouzského rozhlasu RFI.

V neděli 18. června vystoupí v Praze na Respectu zpěvačka Victoria Hanna z Izraele. Ta propojuje židovskou kulturní tradici s hiphopovým rytmem a elektronickým podkresem, který pro ni vytváří producent Tamir Muskat ze skupiny Balkan Beat Box. Kromě toho Victoria Hanna čerpá ze soudobé hudby, z tradice Středního a Blízkého východu, pracuje s moderním smyčcovým kvartetem a akustickou skupinou. Je dcerou jeruzalémského rabína a vyrůstala v přísně náboženském židovském prostředí. V současné době koncertuje a také přednáší po celém světě. Účastnila se mimo jiné workshopu v bývalém koncentračním táboru Terezín.

Festival Respect se sice zaměřuje na oblast takzvané world music, ale jeho žánrový rozptyl je mnohem širší. Letos bude na programu také koncert legendárního Balanescu Quartetu. To je smyčcové kvarteto pod vedením Alexandra Balanesca, původem rumunského hudebníka, který ovšem střídavě žil v Izraeli, v Londýně a v New Yorku. Soubor založil v roce 1987 a o pět let později s ním nahrál přelomové album Possessed, na kterém mimo jiné nabídl akustické verze písní elektronické skupiny Kraftwerk. Poté, co takto dokázal, že zvuk houslí může nahradit studené elektronické zvuky, spolupracoval i s hudebníky dalších žánrů – od maďarské lidové hudby přes minimalismus až po moderní video a audio performance nebo disco hity dua Pet Shop Boys.

Poslední, koho si v pořadu představíme, bude skupina Radio Cos ze španělské Galicie, tedy z oblasti, která má jazykově blíže k Portugalsku než ke Španělsku a jejíž hudba v mnohém připomíná folklor keltských oblastí. Základ skupiny tvoří dva virtuózní hráči na tamburíny pandeiretas, dále akordeon, dudy a housle, na které hraje bulharský rodák Nikolaj Velikov, jinak sólista Galicijské filharmonie.