Slyšte, lidé! – Hudební knihovnička 2018

Slyšte, lidé! – Hudební knihovnička 2018

Pořad v souvislostech


Hudební knihovnička 2018
Budeme vysílat

Někdo to rád elektronické 4
Slyšte, lidé!
Někdo to rád elektronické 4
Vysílali jsme


Profil Martina Kyšperského

Profil Martina Kyšperského

Profil Martina Kyšperského
Audioarchiv
31. května 2018 Aktuality, Folk, Jazz, World music Autor: Milan Tesař

Po půl roce vás v rámci týdeníku Slyšte, lidé! pozveme do pomyslné hudební knihovny. Listovat budeme novými knihami o hudbě i knihami, které napsali hudebníci. Řeč bude o odborných pojednáních, o rozhovorech, o memoárech i o sbírkách poezie. V pořadu Hudební knihovnička 2018 vám budou hrát a zpívat například Květy, Marcel Kříž, Flamengo, Marián Varga, SHQ nebo Matěj Ptaszek. Premiéra v sobotu 2. června, kdykoli později k poslechu v audioarchivu.

Začneme knihou v angličtině, která mapuje evropskou jazzovou scénu ve 20. století. Jmenuje se Jazz In Europe a napsal ji slovenský muzikolog a publicista Igor Wasserberger s pomocí loni zesnulého Antonína Matznera a také Petra Motyčky. Wasserberger v knize razí tezi, že „pedevším ve 20. a 30. letech, ale zčásti až do let šedesátých, imitoval evropský jazz své americké vzory a snažil co nejvěrněji dosáhnout východiska Američanů. První výraznou výjimkou je od začátku 30. let osobnost Djanga Reinhardta, jehož zajímavý kult i v USA přetrvává do současnosti, přestál zkoušku času a dnes Reinhardtovu hudbu a hudbu jeho následovníků pociťujeme jako stále aktuální součást světové scény“. Celá kniha Jazz In Europe se snaží podat syntézu vývoje jazzu v nejdůležitějších evropských zemích s důrazem na moderní a postmoderní formy žánru.

Fotograf, zpěvák a hráč na foukací harmoniku Matěj Ptaszek strávil tři roky v několika zemích Latinské Ameriky. Před necelým měsícem vyšla jeho už druhá kniha z tohoto prostředí, nazvaná Reportáže z rozervaného ráje. Přináší sérii vtipných, dojemných i hloubavých glos zachycujících realitu života v prostředí, v němž se v nádherné přírodní scenérii snoubí lidskost i nenávist, dobrosrdečnost i násilí, historie i moderní svět.

Kniha hudebníka, zpěváka, klávesisty a kytaristy Ondřeje Fencla s názvem Všetečky přináší jeho básně psané většinou do mobilu v nočních tramvajích, při cestě domů z koncertů. Jak uvádí vydavatel, Fencl nezapře svou hudebnost, cit pro melodii verše a splývavost rýmu ani ve svých básních, však je též i velmi dobrým autorem písňových textů. Jeho básně jsou melodické, zpěvné a přinášejí často čirou radost z básnění, jež je v současné české poezii, často konceptuálně přetížené, vzácná. Všetečky jsou knížka poezie do kapsy, pro čtení na cestách, ve vlaku, v autobusu, v čekárně.

Martin Kyšperský napsal knižního Průvodce po albech a historii kapely Květy. Vzpomíná na jednotlivé své desky, komentuje okolnosti vzniku písní a místy je hodně osobní. Na začátky kapely v roce 2003 vzpomíná takto: „Byli jsme hraví a stále se používalo hodně nástrojů. Je podivuhodné, že jsme i jezdili a koncertovali, že tu hromadu vytí a šrotu poslouchali na různých místech. Byli jsme levní, a tak si nás mohli pozvat téměř kamkoli.“ My se ovšem posuneme až k albu Komik do půl osmé, které Květy natočily v roce 2017.  

Písničkář Jan Burian a publicista Pavel Klusák jsou podepsáni pod knihou Drtivé jistoty Jana Buriana. Jan Burian sice o sobě hovoří rád, ale v knize se nechává vést a nevnucuje „svá“ témata za každou cenu. Více než v základní části knihy, kterou tvoří téměř 200stránkový rozhovor, je to znát v jedné z důležitých příloh. Jan Burian komentuje vybrané písně ze svého rozsáhlého repertoáru, přičemž výběr těchto skladeb nechává zcela na Pavlu Klusákovi. Jedna z takto vybraných písní se jmenuje Bloudím a vznikla na hudbu Randyho Newmana Rollin’. Burian říká: „Mně na počátku 80. let přišlo zajímavé udělat českou verzi. Tak jsem napsal českou verzi a věnoval ji všem kamarádům i jiným lidem, kteří se prostě v tom předlistopadovém režimu ztráceli a rezignovali na své ideály.“

Autorem sbírky Jen ať řvou kolejnice a jejím autorem je písničkář a bluesman Marcel Kříž. „Básník Marcel nese svůj kříž vyprahlými ulicemi měst,“ píše na obálce knihy divadelní režisérka a herečka Viktorie Čermáková a pokračuje: „Za ojíněného jitra táhne ho s sebou po polích i do laciného podniku, na dostaveníčko se ženou, svou náhlou malou radostí i se smrtí.“

Tomáš Reindl promlouvá hudbou a především rytmem. Je výborným hráčem na indická tabla a své zkušenosti zúročil mimo jiné v knize Indický rytmický systém – Zdroj inspirace západních skladatelů. Čtenář má možnost se seznámit s tradičními principy a koncepty indické rytmiky, se systémem rytmických slabik, které se používají k výuce i k interpretaci, a v neposlední řadě právě s indickými bubny tabla, se kterými jsou některé rytmické struktury úzce spjaty. Ve druhé části knihy se pak autor zabývá konkrétními případy a způsoby, jakými kontakt s indickou rytmikou ovlivnil tvorbu některých západních hudebních skladatelů.

Knihu s názvem Progresivní rock napsal Jan Blüml, který od roku 2014 působí jako odborný asistent na Katedře muzikologie v Olomouci, kde vyučuje kurzy zaměřené na dějiny české i světové populární hudba a rocku. Jeho kniha se zabývá formováním progresivního rocku na přelomu 60. a 70. let minulého století. Významnou část knihy tvoří pojednání progresivního rocku v kontextu komunistického Československa.“

„Ve všem, co dovedu, jsem samoukem. To se mi zkrátka udělalo, takovou už mám povahu,“ tvrdí zakladatel Divadla Semafor Jiří Suchý. Ve svých 86 letech vydal útlou knihu, kterou nazval Klaun si povídá s Bohem. „Všechno to, co jsem vepsal do této knihy, oč je to vzdálenější od seriózních filosofických a teologických úvah, má o to blíže k takzvanému selskému rozumu,“ říká a pokračuje: „Často jsem narážel na otázky, nad kterými jsem byl bezradný a dodnes neznám jejich řešení. Pokud nějaké existuje. A tady se mi zrodil pocit, že bych potřeboval nějakou pomoc. Nerad chodím ke kováříčkovi, jdu raději ke kováři.“ A proto si prý začal povídat přímo s Bohem. Obsah svých úvah prý konzultoval s nejrůznějšími lidmi – se svými přáteli i s olomouckým arcibiskupem. Přesto má potřebu zdůraznit: „Knížka je plná různých bludů a bloudků, různých omylů, o kterých nemám ani tušení.“ Rozhodně však nejde o knihu, která by si z víry a křesťanství dělala legraci. Naopak, jak soudí Jan Paulas z Katolického týdeníku: „Jiří Suchý si klade otázky, které si možná v duchu pokládá nejeden věřící, jen se bojí je nahlas vyslovit.“ A Paulas vypočítává témata, kterým se Suchý v knize věnuje: „Bůh stvořitel a evoluce, lidská duše, Desatero, modlitba, církev, Panna Maria a tak dále…“ Vše je samozřejmě psáno s nadhledem a s láskou k českému jazyku, jak to Jiří Suchý ostatně umí a jak to už několik desetiletí ukazuje i ve svých písňových textech.

Pod názvem Vis-avis – Dialógy nielen o hudbe vyšla kniha Júlia Fujaka, slovenského skladatele, hudebníka a estetika. Jedná se o knihu rozhovorů se slovenskými a českými skladateli, hudebníky, dalšími umělci a teoretiky. Dialogy vznikaly během posledních 10 let a byly původně publikovány převážně v časopisu o současném umění a kultuře Vlna. Na otázky odpovídali například Ivan Acher, Mikoláš Chadima, Ján Boleslav Kladivo, Jaroslav Šťastný nebo Marián Varga.  

Součástí festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou je každý rok odborné kolokvium Od folkloru k world music, kterého se účastní publicisté, hudebníci, vysokoškolští učitelé, etnologové a muzikologové. Akce má vždy nějaké téma a jedním z výstupů je knižní sborník. V roce 2017 toto téma znělo Zrcadlení a i tentokrát vyšla péčí Městského kulturního střediska v Náměšti nad Oslavou knížka se všemi příspěvky. Jednou z přednášejících byla americká hudebnice a etnomuzikoložka s moravskými kořeny Julia Ulehla, jejíž příspěvek má název Aj, ty milý orle, viděls krávy moje? – Reflexe moravské písně v severoamerickém domorodém prostoru. Julia ve svém příspěvku vzpomíná na to, jak se v Kanadě, kde žije, účastnila setkání původních obyvatel Britské Kolumbie: „Stařešinové z kmenů Krí a Syilx začali obřadem vykuřování, modlitbami, zpěvem, bubnováním a pak jsme pokračovali po kruhu a jeden po druhém jsme se představili a sdíleli píseň nebo příběh. Potom Joseph Naytowhou, vypravěč, herec, hudebník a vedoucí představitel kultury všem shromážděným nabídl uvítací píseň Kríů. Pokud vím, tak v repertoáru slováckých písní nejsou žádné písně na uvítanou, ale když na mne přišla řada, chtěla jsem Josephovi nějak odpovědět. Napadlo mě, že vhodnou odpovědí by mohla být písnička Letěl, letěl roj.“

Hrdinou knihy Jazzová Odyssea – Od Karla Krautgartnera k Woodymu Hermanovi a jejím hrdinou je Jan Konopásek, saxofonista, česká jazzová legenda, zakladatelská osobnost našeho moderního jazzu, hudební partner Karla Velebného. Konopáskovy vzpomínky, které pomáhal do knižní podoby uspořádat Jiří Plocek, jsou nejen obrazem muzikantského života, ale i svébytnou kronikou doby. Mrazivé doteky poválečné totality se střídají s humornými epizodami, jako je třeba zrození Járy Cimrmana.“

Ida Kelarová a Čhavorenge

čhavorenge_hejRomaleRozhovor s Idou Kelarovou o dětském romském sboru Čhavorenge uvedeme v srpnu.

Regiony

Regiony

Témata Jak se vám líbí

boskovice_hradPodívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

BraAgas na novém albu česky

braagas_oPtacichPoslechněte si rozhovor se skupinou BraAgas o albu O ptácích a rybách.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music