Slyšte, lidé! – Karel Velebný (konečně) na CD!

Slyšte, lidé! – Karel Velebný (konečně) na CD(
29. dubna 2017 Jazz, Aktuality Autor: Milan Tesař

Hudební vydavatelství Indies Happy Trails nedávno vydalo kolekci osmi CD s nahrávkami Karla Velebného, zakladatele moderního českého jazzu a také českého jazzového školství. Jedná se o řadová alba i kompilace dalších nahrávek v podání skupin Studio 5 a SHQ i dalších projektů s Velebného účastí. Jednotlivá alba si stručně představíme v pořadu Slyšte, lidé! Pořad si můžete v repríze poslechnout v úterý 2. května 2017 od 16.55 nebo z audioarchivu.

Karel Velebný sice zemřel v březnu 1989, ale dodnes jej zmiňují další a další generace jazzmanů jako svůj velký vzor. Putování do historie českého jazzu zahájíme na přelomu 50. a 60. let minulého století. Bude nám hrát soubor Studio 5, považovaný za úplně první skupinu československého moderního jazzu. CD Modern Jazz, které je součástí zmíněné řady, obsahuje 12 nahrávek této skupiny z let 1958–61 a k tomu několik bonusů. Vedle Karla Velebného byl důležitým členem Studia 5 dodnes žijící saxofonista Jan Konopásek a v původní sestavě také kytarista Vladimír Domek a dva bývalí swingoví hráči, bubeník Ivan Dominák a kontrabasista Luděk Hulan. Jazzový kritik a hudební publicista Lubomír Dorůžka psal v roce 1959 v časopisu Hudební rozhledy: „Studio 5 patří k nejlepším a nejsympatičtějším souborům tohoto typu, jaké jsme kdy měli. Vzniklo proto, aby hrálo jazz, a jeho úmysl stěží změníme poukazováním na to, že jiný druh hudby by měl větší výrazové možnosti a širší společenský dosah.“ 

Od října 1961 začíná Karel Velebný hrát s novou kapelou SHQ, která našla útočiště v Divadle Spejbla a Hurvínka a podle iniciál těchto dřevěných postaviček si také zvolila své jméno. Ono „Q“ pak znamená kvartet nebo kvintet, ale počet členů skupiny v různých obdobích dosahoval i vyšších čísel. Po rozpadu Studia 5 do nové kapely přešli Velebný s Konopáskem, dalšími členy rané sestavy byli kontrabasista Milan Pilar a bubeník Pavel Staněk. Druhý disk z řady se jmenuje Rodinná kronika a shrnuje nahrávky SHQ pořízené v letech 1962 a 1963. Jedná se o 17 skladeb vydaných původně na jedné EP desce a pěti kompilacích a jednu dříve nevydanou skladbu. Jak píše v bookletu Jaroslav Riedel, „SHQ se začal formovat v květnu 1961, první koncert měl 23. září 1961 v plzeňském divadle Alfa a pražskou premiéru odehrál 18. října 1961 v Divadle Spejbla a Hurvínka. Koncem roku 1962 už z původní sestavy zbyli pouze Karel Velebný a Jan Konopásek.“

Třetí disk v řadě přináší reedici desky SH Kvintet, natočené v roce 1964. V souboru kromě drobných proměn názvu došlo opět k personálním změnám. Za bicí usedl Laco Tropp a především na trubku hraje Laco Deczi, jeden z prvních tuzemských hudebníků, kteří se inspirovali americkým hardbopem. Většina repertoáru na albu SH Kvintet byla převzatá. 

V roce 1964 se soubor rozštěpil na dvě tělesa – název SHQ původně držela skupina kolem Jana Konopáska a Laca Decziho, ale později se k této zavedené značce vrátila druhá polovina v čele s Karlem Velebným. Mezitím však ještě původní sestava doplněná o zajímavé hosty stihla natočit desku SHQ a přátelé, která – doplněná opět o bonusy – tvoří čtvrtý disk kolekce. V sestavě se zde poprvé objevuje kontrabasista Jiří Mráz, který pak krátce tvořil – spolu s Karlem Velebným, s kytaristou Rudolfem Daškem a s bubeníkem Milanem Maderem – skupinu SH kvartet. Po ní zůstaly pouze tři nahrávky, které vznikly v roce 1965 a které najdeme právě mezi bonusy na tomto CD. V roce 1967 odešel bubeník Milan Mader do Spojených států a Československo opustil také kontrabasista Mraz, který se později za oceánem stál jedním z nejvýznamnějších světových basistů vůbec.

Pátý disk kolekce se jmenuje Ztráta nalezeného syna a obsahuje všechny nahrávky Karla Velebného z archivu Supraphonu z let 1966—67. Původně vyšly na deskách Československý jazz 1966 a Poezie a jazz II. Celé CD dostalo název podle Velebného skladby Ztráta nalezeného syna, napsané původně jako vibrafonové sólo a kterou později nahrál pro rozhlas s SHQ. Na albu Československý jazz 1966 se pak objevila nově zaranžovaná verze v osmičlenném obsazení, kdy autor hraje na klavír a sólový vibrafon nahradily saxofon Milana Ulricha a trubka Laca Decziho.

V roce 1970 vznikla další průkopnická nahrávka. Na albu Týnom tánom se spojili hráči Orchestru Gustava Broma s členy SHQ a vytvořili společně skupinu s názvem Jaromír Hnilička & Karel Velebný Tentet. Album obsahuje opět něco, co je dnes běžné, ale v době svého vzniku to bylo nečekané až šokující, totiž jazzové úpravy moravských, českých a slovenských lidových písní. Miroslav Heřmanský psal v roce 1972 v časopisu Melodie: „Při prvním poslechu této desky se vám možná bude zdát, že lidové písně jazzovým přetlumočením mnoho nezískaly. Nelze však čekat, že morče bude mít valný prospěch nebo požitek z pokusu, který se na něm provádí.“ Ale dodává: „Při opakované přehrávání připustíte, že v nesourodosti je zvláštní kouzlo. Velebný a Hnilička přišli na jiné způsoby, jak s lidovou písní jazzově naložit.“ 

Sedmým dílem řady je reedice alba Motus z roku 1971. Po dalších proměnách tvořili v té době skupinu SHQ Karel Velebný jako hráč na vibrafon, saxofonista Rudolf Ticháček, u kontrabasu se střídali Karel Vejvoda a Petr Kořínek a na bicí hrál Josef Vejvoda. Ten byl členem SHQ v letech 1967–74 a později působil v Jazz Cellule Laca Decziho nebo ve skupině Karla Růžičky. Byl také členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu a spolupracoval s Jiřím Stivínem. Od roku 1998 vede vlastní trio, se kterým například v roce 2010 natočil album The Affinity.

A posledním diskem kolekce je zásadní album tuzemského jazzu, Jazzové nebajky, natočené v roce 1972. Na obalu desky psal Zdeněk Kašpar, že jde o „bránu do říše fantazie. Deset skladbiček, které ti promění pokoj v jihoamerickou džungli, kde si v bahně nahřívá kajman své revmatické kosti, přinesou s sebou řev jaguára i skřeky věčně hladových supů, odvedou tě do zelenavého šera říše sasanek a krabů“. A doplňuje: „Pět autorů a přece jeden celek, tak přesvědčující, že si opravdu můžete spočítat vousy na bradě modrookého jaguára.“

NyníPísně
Píseň: Píseň pro fenu (2019); Interpret: Pazderka Karel; Album: Pazderka Karel a band: Made In Kladno
05:57Myšlenka na den
06:00Písně
06:30Dnešní evangelium
06:35Ranní chvály
06:50Duchovní slovo
07:00Radio Vatikán

První výsledky ankety Album roku 2021

bokova_prometheusPředstavujeme 11. až 20. místo výroční ankety Proglasu o Album roku 2021.

Regiony

Regiony

Rozhovor s akordeonistou Jure Torim

Tori-Jure_zoom-rozhovorPoslechněte si rozhovor se slovinským akordeonistou Jure Torim.

Hudební výlet do Turecka

alkan-duygu_mygardensObjevte s námi krásu a pestrost turecké hudby.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web