Slyšte, lidé! – Zaměřeno na basu

Slyšte, lidé! – Zaměřeno na basu
24. července 2019 Jazz, Aktuality Autor: Milan Tesař

Z našeho archivu si můžete pustit vydání pořadu Slyšte, lidé! ze 13. července 2019. Zaměřili jsme se v něm na hráče na kontrabas a baskytaru. V pořadu vám představíme například slovenského jazzového kontrabasista Petera Kormana, kamerunského hudebníka a zpěváka Richarda Bonu, olomouckého muzikanta Tomáše Kedziora, dále Tala Gamlieliho z Izraele nebo Tomáše Lišku a jeho mezinárodní skupinu.

Album s názvem Warwick And Women nahrál olomoucký baskytarista Tomáš Kedzior. Vysvětluje: „Nápad na hudební album, na němž by se podílely jen ženy, přišel záhy po zakoupení baskytary značky Warwick.“ Postupně oslovoval hudebnice a zpěvačky ze svého okolí s prosbou o napsání autorského textu a jeho nazpívání, případně dotvoření hudební části skladeb. Základem alba je Kedziorova baskytara, která však nutně nehraje sólovou roli, ale je spíše podkladem pro vyznění dalších nástrojů – flétny, kláves a především lidského hlasu. „Myslím si, že oproti mužskému přístupu dokážou ženy do svého hudebního nebo pěveckého projevu dát více emocí, hloubky a prožitku,“ vysvětluje autor, proč si na album jako hosty pozval samé ženy.

Tal Gamlieli je izraelský kontrabasista s jemenskými, marockými, kurdskými i evropskými kořeny. Po matce zdědil lásku k evropské vážné hudbě, kurdský otec jej nasměroval k melodiím Blízkého východu. Kromě toho Gamlieli uvádí jako své velké vzory jazzového kontrabasistu Charlieho Hadena nebo brazilského skladatele Antonia Carlose Jobima. Sám Gamlieli absolvoval konzervatoř v americkém Bostonu a jako objev získal výroční cenu časopisu Downbeat. Dnes je ředitelem hudebního oddělení Akademie v Jeruzalémě.

Americká kontrabasistka a zpěvačka Esperanza Spalding se narodila v roce 1984. Vychází sice z jazzu, ale ve svých skladbách se dotýká mnoha dalších žánrů. Jako první jazzová umělkyně získala cenu Grammy v nadžánrové kategorii Objev roku. Celkově má dnes na svém kontě už čtyři Grammy – druhou v kategorii Nejlepší vokální jazzové album a třetí a čtvrtou za aranžmá.

Róbert Ragan je významný slovenský kontrabasista, mimo jiné člen tria Pacora nebo skupiny Bashavel. Na basu ale hraje i jeho 27letý syn, Róbert Ragan junior. A i on se už stihl zařadit mezi špičku současného slovenského jazzu. V roce 2017 Ragan mladší nahrál své první album Turns, které obsahuje sedm jeho vlastních kompozic a k tomu navíc fragment z Rachmaninovova druhého klavírního koncertu. Róbert Ragan album natočil v triu s pianistou Klaudiem Kováčem a s bubeníkem Peterem Solárikem a jako host na albu účinkuje saxofonista Ondřej Štveráček.

Slovenského kontrabasistu Petera Kormana známe například z jeho spolupráce s brněnským bigbandem Cotatcha Orchestra. Kromě toho však Peter vydal své autorské album Root System, které sám charakterizuje jako „osobní záznam jedné cesty“. A pokračuje: „Cesty od toho, čím jsem chtěl být, k tomu, čím jsem se doopravdy stal.“ Na albu se v roli Kormanových spolupracovníků objevují brněnští hráči – na saxofony Marek Kotača a Radek Zapadlo, na klavír Martin Konvička. Na bicí pak hraje Kristián Kuruc.

Český kontrabasista Tomáš Liška je příkladem nadžánrového hudebníka a skladatele-hledače, který hraje na baskytaru ve skupině Druhá tráva, píše náročné skladby na pomezí moderního jazzu a soudobé vážné hudby a má blízko k folkloru různých národů. Jako skladatel se nezaměřuje v první řadě na kontrabas. V rozhovoru pro naše rádio vysvětloval: „Já za svým nástrojem především sloužím a obecně s tím nemám problém. K tomu byl totiž ten nástroj podle mého vytvořen, a proto ani ve svých vlastních projektech jeho roli nevyzdvihuji. Vždycky se snažím, aby moje hra sloužila hudbě jako celku.“

Luděk Hulan, přední představitel českého moderního jazzu, zemřel už v roce 1979 ve věku pouhých 49 let. Čtyřicet let po jeho smrti vyšla v reedici jeho zásadní nahrávka z 60. let Jazz In My Soul. Hulan nebyl jen hudebníkem a skladatelem. Publikoval v časopisech, organizoval setkání muzikantů, pořádal festivaly. Jako kontrabasista byl členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu a byl také spoluzakladatelem Studia 5, naší první moderní jazzové kapely. Po jejím rozpadu Hulan pokračoval v nové kapele Jazzové studio a vedle ní měl ještě Jazzové trio. Od roku 1960 se také systematicky zaměřoval na komponování a také psaní textů.

Jako hráč na sólový kontrabas se na svém novém albu The Gleaners představuje Američan Larry Grenadier. K názvu jej inspiroval film letos zesnulé francouzské režisérky Agnes Varda Všichni možní sběrači a já. Grenadier vedle svých vlastních skladeb posbíral a interpretuje kompzice od Johna Coltranea, George Gershwina, Paula Motiana a dalších autorů. Cílem bylo skrze album poznat sám sebe jako basistu, poznat se skutečně až na dřeň. Cílem bylo hledání vlastní hudební identity a ideálního zvuku.

Richard Bona pochází z Kamerunu a vedle jazzu je pro něj důležitým inspiračním zdrojem latinskoamerická a karibská hudba. Sám vyšel z hudby africké, a předtím, než se začal učit na baskytaru, hrál na balafon. V telefonickém rozhovoru nám řekl: „Ať už jsem později vzal do ruky jakýkoli nástroj, vždy jsem při tom navazoval na zkušenosti, kterých jsem nabyl dříve. Balafon, to jsou mé hudební kořeny. Když hraji na kytaru, zní to tak trochu jako balafon. Když hraji na basu, opět tam můžete vliv balafonu trochu slyšet.“ O albu Heritage, které nahrál s kubánskými muzikanty, Bona říká: „Čemu dnes říkáme kubánská hudba? Je to směs hudby africké, evropské, dokonce i asijské, a samozřejmě hudby původních obyvatel karibské oblasti. Tyto ostrovy byly už obydlené, když k nim Evropané poprvé připluli. V tamní hudbě se tedy všechny tyto složky mísí. Mnoho nám o tom mimochodem napovídají hudební nástroje. V tradičních kubánských orchestrech najdete trubku, původně evropský vojenský nástroj. Klavír má svůj původ také v Evropě. Maracas, to je původně indiánský nástroj, konga a bonga s sebou přivezli afričtí otroci. Označení kubánská hudba je tedy zjednodušené. Musíme se na ni podívat víc zblízka a vidíme, o jak sofistikovanou záležitost se jedná. I proto jsem svůj projekt nazval Dědictví, protože se jedná o dědictví různých kultur, světové dědictví. Doba kolonizace byla náročná, ale i v těchto těžkých dobách lidé hráli hudbu a zanechali nám ji jako dědictví.“

Rozhovor se skupinou Coffee to Help

coffee-to-help_cukr_obalCDPoslechněte si rozhovor se skupinou Coffee to Help z Rakovníka.

Regiony

Regiony

Hudební výlet na Balkán

stankovic-bokan-okarina_obalCDPoslechněte si přehled hudebních novinek ze Srbska, Řecka, Bulharska, Bosny a Chorvatska.

Hudební výlet do Itálie

Salinaro_MainHands_obalCDZveme vás na hudební výlet do Itálie.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web