Esperanza Spalding poprvé v Praze

Americká multiinstrumentalistka, kontrabasistka a zpěvačka Esperanza Spalding, narozená v roce 1984, se ve svých skladbách dotýká mnoha žánrů. V roce 2011 na 53. ročníku vyhlašování cen Grammy se stala první jazzovou umělkyní, která obsadila nejvyšší příčku v kategorii Best New Artist (Objev roku).

Esperanza vyrůstala s matkou a bratrem v Oregonu, v portlandském předměstí King, které označila za „poměrně „Maminka je hispánská Velšanka narozená v Americe, tatínek je černý,“ popisuje své kořeny zpěvačka, která se zajímá o hudbu různých kultur včetně hudby brazilské. Říká: „U portugalských písniček je frázování melodie vnitřně propojené s jazykem, a to je nádherné.“

To, že Esperanza svůj život zasvětila hudbě, je zásluhou klasického violoncellisty Yo-Yo Ma, kterého viděla jako čtyřleté dítě v epizodě dětského pořadu Mister Rogers’ Neighborhood. Ještě jí nebylo pět a sama se naučila hrát na housle tak, že ji přijali do oregonského amatérského souboru Chamber Music Society. S tímto souborem pak Esperanza hrála do svých patnácti let a působila v něm nakonec na pozici koncertního mistra. V důsledku vleklého onemocnění absolvovala značnou část základní školy formou domácího studia, později navštěvovala King Elementary School v severovýchodním Portlandu. V té době měla příležitost přiučit se v muzice mnohému jednoduše tím, že poslouchala učitele, který učil na kytaru její matku. „Když mi bylo asi osm, studovala maminka krátce jazzovou kytaru,“ říká Esperanza, „chodila jsem s ní na hodiny a sedávala pod piánem. Když jsme přišly domů, hrála jsem skladby, které hrál její učitel.“

Esperanza chtěla hrát původně na violoncello. Ve 14 letech však obdržela stipendium na roční stáž na Northwest Academy, prestižní střední školu scénických umění, a záhy objevila kontrabas. Škola jí sice moc nesedla, zato nástroj ano. Střední škola ji připadala „snadná – a nudná“, a tak z ní odešla. Když jí byl v roce 2008 položen dotaz, proč hraje právě na kontrabas, odpověděla, že neměla na výběr, že basa prostě „měla osobité kouzlo“, které s ní rezonovalo.

Kolem patnáctého nebo šestnáctého roku začala psát texty pro místní indierockovou a popovou kapelu Noise For Pretend se všemi tématy, která ji přišla na mysl. Prošla několika soukromými lekcemi zpěvu, kde se naučila, jak si má chránit hlas, ovšem první pěvecké zkušenosti má ze „zpívání ve sprše“. Teprve později si troufla doplnit svými vokály Noise For Pretend. Její touha vystupovat živě se přihlásila o slovo při kompoziční práci, kdy si zpívala a současně hrála, aby viděla, jak k sobě hudba a hlas pasují. Je pravda, jak připouští, že spojení obou rolí může být výzvou.

(Převzato z webu agentury P&J Music, kde si můžete životopis Esperanzy Spalding přečíst kompletní)