Slyšte, lidé! – Brno hudební X.

Dvacet let společného hraní ve skupině Květy si loni připomněli Martin Kyšperský & Aleš Pilgr. Při té příležitosti natočili album s názvem Duo. Pilgr říká: „Našli jsme s Martinem Kyšperským v diáři dva týdny a průběžně se scházeli. Hráli jsme a nahrávali bez přípravy. V podstatě každý z nás popadl nástroj, na který v daný čas měl chuť, a zahrál na něj, co ho v tu chvíli napadlo. Přesně takhle jsme dělali písničky, když jsme společně před dvaceti lety začínali hrát.“ Martin Kyšperský pak nad získaným materiálem seděl a – jak říká – „hledal v tom skryté tvary písniček“. A pokračuje: „Došlo nám, že tohle je nejvíc svobodný způsob společné tvorby a zároveň zkoušíme dosáhnout té nejvyšší mety, které jsme schopni – dělat jednoduché písničky, ve kterých sami pro sebe objevujeme nové hudební i textové postupy.“

„Když jsem připravoval minulou desku, procházel jsem hodně hlubokou osobní krizí. Během covidu jsem se s rodinou odstěhoval do domu, ve kterém jsem se narodil a který jsem zdědil. Tehdy to byla ruina a já jsem řešil, jestli vůbec dokážu zůstat se svou rodinou, nebo ne. A zároveň jsem řešil, co s tím domem, který se rozpadal. Později jsem si k němu nějakým způsobem našel cestu a začal jsem jej pomalu opravovat a zvelebovat k našemu obrazu. Nakonec jsem se totiž vyrovnal i s tou otázkou, jestli dokážu být otcem a zůstat s rodinou. Naopak jsem si tuto roli začal hrozně užívat a v tom dvě stě let starém baráku, který rozhodně není ideální, jsem našel svůj domov. V těch písňových textech tím pádem metaforicky popisuje svůj postoj k životu a své emoce.“ To říká Jan Fic, bluesový písničkář, který nedávno vydal své třetí sólové album s názvem Homunkulus. A jak vyplynulo ze slov, která jsem citoval, album velmi osobní. Mimochodem zatímco jeho dvě předchozí desky produkoval Martin Kyšperský, tentokrát vsadil Fic na syrovější projev a na spolupráci se svými dlouholetými přáteli Radovanem Kramářem a Lubošem Pecinou.

Trumpetista a skladatel Lukáš Oravec sice pochází ze Slovenska a nějakou dobu studoval v Dánsku, ale nakonec přešel jako student na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a po dokončení školy se na Moravě usadil – postavil si dům v malé vesnici v Moravském krasu. Na svém kontě má tento mladý hudebník řadu spoluprací s významnými zahraničními hudebníky a také koncerty se svými vlastními kapelami po celém světě. A má také vlastní big band, který založil právě v Brně. Letos Lukáš Oravec se svým orchestrem vydal nové album The Sun, na které si jako hosta pozval zkušeného amerického hráče na perkuse Sammyho Figuerou. Více se o albu dozvíte z rozhovoru s Lukášem Oravcem na našem webu Hudební rozhovory.cz.

Své první album letos vydala brněnská písničkářka Yana. Yana je odmalička velkou fanynkou Irska, irské kultury a irské hudby. Svůj debut s názvem Journey of the Soul natočila v Dublinu a pozvala si na něj jako hosty spoustu špičkových irských hudebníků. I s Yanou jsme o jejím albu a o jejích hudebních přátelích hovořili v pořadu Jak se vám líbí a i tento rozhovor si můžete pustit z našeho portálu Hudební rozhovory.cz.

Zapomělsem je hudební projekt, za kterým stojí mladý písničkář Aleš Macenauer. Ten sice pochází z Jeseníku, ale v poslední době tráví hodně času v Brně. Po dvou letech vydal nové album s názvem Jesnou. Zatímco Alešovy starší nahrávky byly spíše folkové, tentokrát svůj písničkářský projev spojil s prvky elektronické taneční hudby. Nové písně vyprávějí především o nočním městě a jeho náladě a mají blízko k magickému realismu.

Předtím, než vznikla kapela s názvem Bombarďák, existovalo album Bongo BomBarďák, na kterém se podílely různé kapely a na kterém děti provázel kreslený panáček jménem Bombarďák. Toto album se stalo inspirací pro hudebně divadelní představení Příhody kluka BomBarďáka, a teprve poté autor tohoto programu a textař Jiří Jelínek vytvořil novou kapelu společně s Michalem Daleckým a Filipem Nebřenským, kteří skládají hudbu. Dnes jsou už „Bombarďáci“ čtyři – zmíněnou trojici před pár lety doplnil Matěj Pospíšil. Letos Bombarďák vydal nové album – po titulech Čtvrtek a Pátek přišel logicky… Luděk.

Začni žít. To je název druhého alba brněnské kapely Way to Go. Její hudba obsahuje něco z folku, něco z popu a rocku, něco málo z hip hopu a elektronické hudby, ale důležité jsou především vícehlasé vokály. Skupina ve svých textech pracuje nenásilně s křesťanským s křesťanským pohledem na svět.

Novinkou na brněnské scéně je skupina Živo, i když vlastně vznikla přejmenováním kapely jiné. Původně to totiž byl Ivo Cicvárek a Velký svět. Album Morytáty a romance, které skupina Živo natočila, slavilo úspěchy. Dostalo se na čtvrté místo v anketě našeho rádia o Album roku. A v bodování nahrávek na serveru Folktime dokonce se stalo dokonce nejlepší deskou roku 2022. Morytáty a romance jsou album plné silných příběhů, do kterých si Ivo Cicvárek pozval zajímavé hosty jako například Roberta Křesťana nebo Veroniku Bartošovou z kapely VeHiBa.

Výběr svých písní ve formátu čtyřalba vydal koncem loňského roku Laďa Kerndl, 78letý zpěvák, přezdívaný „český Sinatra“. Základ jeho repertoáru tvoří americké swingové evergreeny, ale ve svém zpěvníku má i řadu písní v češtině. Nahrával s big bandy i symfonickými orchestry, několikrát spolupracoval s jazzovým kytaristou Romanem Pokorným a na svém kontě má také řadu duetů se svou dcerou Terezou Kerndlovou. Laďa Kerndl začínal v 60. letech v bigbítových skupinách, ale velká část jeho profesionální dráhy zejména v 80. letech byla spojena se zpíváním na zaoceánských lodích. Tuto etapu přerušila vážná nemoc, rakovina hrtanu, ze které se však zpěvák dostal a mohl pokračovat své hudební dráze, tentokrát jako sólový zpěvák v rodném Česku. Z těchto všech důvodů vydal své první sólové album poměrně pozdě, až ve svých 45 letech. I když v posledních letech vinou dlouhodobých následků zmíněné nemoci ztrácí své hlasové schopnosti, ještě v roce 2020 natočil studiové album s názvem Never Forget.

Jacob Carl Růžička je mladý hudebník, který se sice narodil v Kanadě, ale ve svých 13 letech se s rodinou přestěhoval do Brna, odkud pochází také jeho otec, kytarista Karel Růžička. Jacob natáčí a vydává pod pseudonymem Be4Eight a nedávno pod tímto jménem vydal své druhé autorské album s názvem 11 x 13. Pozval si na ně řadu zajímavých hostů – Ivu Bittovou, Oldřicha Janotu, Vladimíra Václavka nebo pákistánského kytaristu Reze Abbasiho. Sám si pak na album natočil většinu nástrojů – bicí, kytary, basu, syntezátory nebo piano.

Další hudebník, kterého si připomeneme, se v Brně sice nenarodil ani tam momentálně nežije, ale bydlel tam hodně dlouho a jako brněnský písničkář se v určitém úseku své dráhy prezentoval. Slávek Janoušek krátce po odvysílání premiéry tohoto pořadu oslaví 70. narozeniny. Dál ale píše a natáčí své vlastní písně a také zhudebňuje básně Jiřího Žáčka – sestavil z nich už jedno album pro děti a dvě pro dospělé. Kromě toho Slávek už dvacet let stojí v čele Textové dílny Slávka Janouška, platformy, v jejímž rámci se potkává a spolupracuje s písničkáři, textaři a muzikanty generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků. Dokumentarista Jiří Vondrák nedávno o Slávku Janouškovi natočil film. 

Název skupiny Vína nesouvisí s žádným nápojem. Jde o zkratku jmen VÍtek a KristýNA, což jsou manželé Dvořáčkovi, zakládající členové kapely. Své první album nazvali Kořeny s odkazem nejen na hudbu, která vychází z lidových tradic, ale také na své rodinné zázemí. Kristýna má po matce kořeny ve Veverských Knínicích a po otci na Slovensku, Vítek má předky z Ústí nad Orlicí, ale také z Bulharska nebo z Ruska. Jejich kapela vznikla v roce 2018, a i když nehraje přímo lidovou hudbu, má v obsazení cimbál. Kristýna vysvětluje: „My jsme ten cimbál měli doma, prostě stál vedle v pokoji, a když začaly vznikat naše písničky, dostali jsme chuť vyzkoušet, co to udělá, když se právě cimbál přizve do folkové muziky.“ Zatímco Kristýna je autorkou většiny písní kapely, její manžel, klasicky vzdělaný kytarista, se podílí na výsledných aranžích. Vítka můžete znát také z kapely D.N.A. Brno, která před pár lety vyhrála Portu.

Monopól je brněnská kapela, která kombinuje prvky akustického folku, trampské písně a blues. Vznikla v roce 2017 z původně sólového projektu písničkáře Pavla Jima Macháčka, který je i dnes hlavním autorem repertoáru. Skupina má za sebou úspěchy z písničkové soutěže Notování a z festivalu Porta a letos vydala své první album Cestopísně. To obsahuje průřez autorskou tvorbou Pavla Jima Macháčka za posledních dvacet let. V našem studiu skupina Monopól zahrála živě letos v červnu a vy si pořad může buď poslechnout z našeho webu Hudební rozhovory, nebo se na něj můžete podívat na našem YouTube kanálu.