Slyšte, lidé!: Brno hudební

Pořad zahájíme písní momentálně nejúspěšnější brněnské kapely. Květy v čele s Martinem Kyšperským jsou nominované na hudební ceny Apollo a Vinyla a skončily také na druhém místě výroční ankety Proglasu o Album roku 2012. Jejich novinka se jmenuje Bílé včely a Kyšperský o ní říká: „Jedna skladba byla napsána podle zvláštního snu, jedna byla natočena, potom puštěna pozpátku a pak teprve nazpívána. Kalkulačka, dětská pokladna, ruční ždímačka a starý diktafon s málem úplně vybitými baterkami. Dávno kdesi ztracení spolužáci, staří a unavení lidé, který nikdo nechce poslouchat, les, špatní pastýři, kteří nabízí falešnou útěchu…“

Členem několika projektů je pianista a skladatel Zdeněk Král. Na festivalu Zahrada kdysi zabodoval s instrumentálním KK Bandem, měl společnou kapelu s herečkou Marianou Chmelařovou, nahrál album sólových klavírních improvizací, dlouhodobě se věnuje písním pro děti a pro děti napsal také knížku Drakouni. Nejnověji spojil Zdeněk síly s herečkou brněnského Divadla Husa na provázku AndReou Buršovou a se smyčcovým Indigo Quartetem. Natočili album Nůž na ticho, které obsahuje především zhudebněnou poezii – Jana Skácela, Jiřího Jelínka, Štěpána Rusína, Jacquesa Préverta a Ernsta Jandla a několika texty přispěla také sama AndRea Buršová. Autorem většiny melodií je Zdeněk Král.

Svítání je skupina, v jejímž čele stojí Jiří Fadrný, bývalý zvukař Proglasu. V kapele hraje na kytaru a je autorem písní. Dnešní sestavu dále tvoří kapelníkova žena, violoncellistka Terezie Fadrná, zpěvačka Klára Rybáková, zpěvák Zdeněk Lichtneger a akordeonista Petr Sedlák. Od původně čistě akustického folku s důrazem na vokály se Svítání propracovalo k hutnějšímu zvuku, který bych označil jako folkrock s prvky popu, latinskoamerické hudby a třeba i ska. Důraz na vokální složku se však ani v tomto tvaru neztrácí. V roce 2009 si kapela uvědomila, že vydávání CD je v dnešní době ztrátová záležitost. „Rozhodli jsme se proto využít naopak nové nahrávky jako cukříku, kterým vás nalákáme na koncerty,“ zveřejnilo tedy Svítání na svém webu. A tak od roku 2009 Svítání každý rok vydává maxisingl se čtyřmi nebo pěti písněmi, který pak rozdává zdarma těm, kteří si zakoupí vstupenky na koncert skupiny. Takové CD vzniklo i na konci roku 2012. Jako hosté na něm hrají Stanislav Pliska na bicí, Tomáš Koudelka Vunderle na baskytaru, Pavla Kopecká na harfu a Dave Smith na kontrabas a klavír.

Ľubica Christophory je mladá umělkyně – hudebnice, ale také básnířka –, která pochází z Bratislavy, ale momentálně působí v Brně. Vystupuje v duu s Martinem Evženem Kyšperským, je členkou projektu Oldřicha Janoty Ora pro nobis a vystupuje nebo vystupovala i s několika dalšími tělesy. Spolu s Martinem Kyšperským je také autorkou písní a scénické hudby pro brněnskou JAMU – Ateliér výchovné dramaticky neslyšících.

K hudebnímu Brnu neodmyslitelně patří také o dvě generace starší muzikant, skladatel a zpěvák Petr Ulrych. Se svou sestrou Hanou vystupují v různých formacích od 60. let a jejich Javory určitě představovat nemusím. V poslední době funguje vedle akustických Javorů také rocková skupina Javory Beat a právě s ní Petr Ulrych natočil svůj nový projekt Bratr sestry. Na obalu alba sice najdeme obligátní nápis Hana a Petr Ulrychovi, avšak tentokrát jde skutečně mnohem víc o autorský projekt Petrův – velmi osobními texty počínaje a většinou sólových partů konče. Jak píše v bookletu alba Jiří Plocek, Ulrych se „obrací k sobě samému, k tomu klukovi uvnitř, občas mírně rozpustilému, který se s partou spřízněných muzikantů zavírá v podkroví valašské chalupy a natáčí domácí jam session“.

Budoár staré dámy byla původně kapela z větší části dívčí. Dnes kapelnici, zpěvačku a kytaristku Martu Svobodovou doplňují čtyři muži – bubeník Štěpán Svoboda, kytarista Marek Laudát, baskytarista Tomáš Ergens a Tomáš Doležal, který hraje na dechový midikontroler. V této sestavě natočila skupina své nové album Láva. V anotaci na webu vydavatelství Indies Scope čteme: „Budoár na nové desce staví skladby především na atmosférách – vytvářených ze zvukových ploch, rastrů a z čistě instrumentálních motivů. Marta Svobodová stylizuje hlas méně než dříve a používá jeho přirozenou polohu. „Mám teď radši, když na něj míň tlačím –  víc než křičet hlady chci hlad sdílet,“ říká.

Jedním z momentálně nejdůležitějších prostorů především pro písničkářskou scénu je v Brně Café Práh ve Vaňkovce v centru města. O kulturu se tam stará Michal Šimíček, který je sám písničkářem a kapelníkem skupiny Nevermore & Kosmonaut. Kapelu vedle něj tvoří basista Štěpán Axman, perkusista Aleš Vosáhlo a kytarista Pavel Karas. Kosmonaut je dlouholetým členem Textové dílny u Slávka Janouška a žánr, který hraje se svou skupinou, definuje jako akustický rock. V roce 2012 vydala skupina čtyřpísňové EP a na rok 2013 chystá nové plnohodnotné album.

Písničkář a básník Jakub Čermák pochází ze severočeských Teplic, ale jeho nedávné hudební aktivity jsou spojené s Brnem, kam přijel studovat. Jakub, syn Miroslava Waneka ze skupiny Už jsme doma, používá umělecké jméno Cermaque. V roce 2009 nahrál album Dům slzí spolu s Martinem Kyšperským coby producentem. Další studiové album Divozemí Jakub natočil se svou kapelou Cirkus Cermaque. A v roce 2012 mu vyšla další deska Démon v Paříži, která vznikla během Jakubova několikaměsíčního pobytu v Paříži. Nahrávalo se v domácích podmínkách na studentských kolejích poblíž pařížské stanice metra Porte de Pantin, finální zvukové úpravy měl v brněnském studiu Indies na starosti Broněk Šmid.

Cigareta ve dvou je první album písničkáře Gregoryho Dimanche a jeho jednočlenné kapely Psychedelic Morning. Gregory, jinak člen rockové skupiny Prasklá struna, rád poslouchá skupiny Joy Division, The Cure a Davida Bowieho. Na svém novém albu spolupracuje především se svou kytarou, španělkou Ingrid. Jeho písně pojednávají o lásce, o obyčejném životě a emocích, které občas dřímají v každém z nás.

Marta Svobodová, kapelnice Budoáru staré dámy, v minulosti působila také v Květech a v roce 2007 založila s hráčem na dechové nástroje Tomášem Doležalem kapelu Furré, ve které zpočátku hrál na baskytaru Martin Kyšperský. Později se složení změnilo a v sestavě s bubeníkem Petrem Fučíkem a baskytaristou Ondřejem Hofírkem skupiny v roce 2011 nahrála album Vnitřek venku. Původně vyšlo pouze v digitální podobě a o rok později se dočkalo také vydání na CD. Hudbu Furré popisuje Petr Fučík: „Je složena z obvyklých elementů, ale skrývá sem tam překvapení. Vzduch z plic dechaře proudí do snímače, jenž předává povely dvěma syntezátorům. Rytmus na elektrické bicí je sbalován proměnným tempem echa do spirál. Bicí souprava je nástrojem zvukovým. Sada efektů doplňuje krk elektrické basy zuby pilouna. Kytara a zpěv jsou použity jako instrumenty vedoucí příběhovou linii. Mix je meta-nástrojem silně vstupujícím do celkového zvukového obrazu.“

Akordeonistka a zpěvačka Klára Šmahelová se narodila v Brně v roce 1987. Studovala na brněnské konzervatoři, účastnila se mezinárodních a českých akordeonových soutěží a wokrshopů. Spolupracovala s orchestry brněnských divadel, šansoniéry, komorními soubory a kapelami na natáčení CD a koncertních programech. V roce 2005 například vystoupila na výročním festiválku Proglasu v brněnském divadle Barka jako host skupiny Cymbelín, se kterou natáčela její tehdejší album Těba. Od roku 2010 se Klára věnuje skladbě pro sólový akordeon a také tvorbě písní, v nichž kombinuje prvky šansonu a folku, rytmiku argentinského tanga a italskou melodiku. To vše představuje na svém prvním albu Vlnohraní.

Už 30 let od svého vzniku oslavila v roce 2012 skupina Hrozně, která v současné době působí v sestavě Martin Kozlovský – metalofon a zpěv, Pavel Straka – akordeon, Jaromír Řehoř – baskytara a Roman Motyčka – bicí. Na podzim 2012 Hrozně odehráli krátký koncert v našem studiu v pořadu Jak se vám líbí.