Slyšte, lidé!: Brno hudební III.

Pořad zahájím písní mladé folkové skupiny, která si říká D.N.A. Brno – pozor, neplést s vokální formací DNA – Dej Nám Akord, která také působí v Brně. D.N.A., psáno s tečkami za písmeny, jsou čtyři mladé ženy, flétnistka Tereza Šperková, houslistka Patricie Theimerová, baskytaristka Barbora Lidmilová a hráčka na perkuse Lenka Ručková, plus kytarista Vítek Dvořáček. Vyhráli Bránu, Portu i Mohelnický dostavník a nedávno vydali své první album Na úsvitu.

Bezobratři jsou držiteli Anděla v kategorii World music za rok 2009. Kapelník Pavel Císarík vysvětluje v souvislosti s novým albem Desátý den trní: „Během čtyř let od vydání našeho druhého alba (Bezobav, 2010) prošla kapela mnoha změnami. Na novém CD místo violoncella uslyšíte basu, přibylo i barevné rytmiky a bezové píšťalky a koncovky přestaly v písních tolik dominovat. Namísto nich často využíváme chalumeau a muzika více stojí na harmonice a houslích.“ Zatímco dříve Bezobratři hráli úpravy moravských a slovenských lidových písní, v současné době ponechávají pouze lidové texty a melodie si píšou sami. A skládají také zcela nové autorské písně.

V roce 2013 se Jihomoravské oblastní kolo Porty poprvé konalo v Café Práh ve Vaňkovce, důležitém centru nejen folkové hudby. A ve velmi silné konkurenci u poroty zvítězila skupina Nebeztebe. Skupinu založil v roce 2008 Štěpán Hulc, který říká: „Název Nebeztebe je co do vzniku náhoda, a vybral jsem ho, protože s sebou nese výzvu. Coby dvoupolohová slovní hříčka si tenhle vítěz mého interního konkurzu ponechává jak mezilidsky kontaktní, tak pozitivní niterný rozměr, a o to nám hudebně jde.“ Na serveru bandzone.cz Nebeztebe svůj styl nazývají „speed-acoustic“.

Jiří Vondrák je významnou osobností brněnské scény už několik desetiletí. Vlastním jménem Jiří Vondráček, na scéně se objevil už v 70. letech v rámci dua Vondrák a Bodlák. Známé je jeho trio VKV s Pavlem Kopřivou a Pavlem Váněm, porevoluční vydavatelství Free Art a z novější doby několik o založení Divadla šansonu a jeho udržení při životě. Jiří Vondrák je písničkář, velký obdivovatel Bulata Okudžavy, ale také spisovatel, dokumentarista, televizní režisér. Je autorem dokumentárních cyklů Básníci Evropy, Legendy folku a country nebo Uprostřed běhu, režíroval pořad Folkomotivy, napsal historickou prózu Osud jménem Pertinax. V současné době chystá reedici alba svých překladů Bulata Okudžavy – Písně o modrém balónku – a pracuje také na úplně nové autorské desce.

Pavel Zlámal je klarinetista s klasickým vzděláním, který se – především jako hráč na saxofon – věnuje volné improvizaci. My si v pořadu představíme hned dva jeho projekty. Pevnější tvar má kvarteto Next Phase, ve kterém vedle Pavla Zlámala hrají Vladimír Třebický na bicí, Juraj Valenčík na kontrabas a známá postava brněnské avantgardní scény, pianista Jaroslav Šťastný alias Peter Graham. Album s názvem Underneath vzniklo v červenci 2012 formou volné improvizace a obsahuje minutové fragmenty i „skladbu“ v délce 20 minut. Na otázku, podle čeho se při momentální improvizaci pozná, jak dlouhá skladba bude, Pavel Zlámal odpovídá: „Dopředu se to pozná těžko, v tom spočívá kouzlo improvizace. Je fakt, že ve studiu jsme natáčeli i předem připravené skladby, nicméně deska je nakonec složena jen z čistě improvizovaného materiálu. Možná tam zafungovalo ovlivnění připravenou skladbou – co do nálady. Proč je něco delší a něco kratší, nedokážu říct.“ K volnému hraní Pavla Zlámala přivedl právě Jaroslav Šťastný při hodinách improvizace na JAMU. Pavel vzpomíná: „Já jsem si do té doby netroufal zacházet příliš daleko za hranici toho, co nabízely vzdělávací hudební instituce. Měl jsem rád jazz a podobné styly, soudobou hudbu, klasickou vážnou hudbu, ale dál jsem neviděl, dál jsem byl slepý. No a pak přišla studia na akademii a Jaroslav Šťastný s celým svým rozsahem zkušeností, aktivit a kontaktů – a to byl velmi výrazný moment, on mi ty oči otevřel.“

Brněnská kapela Bluechips Band si zvolila jednoduchý hudební jazyk s jasnou strukturou – elektrifikované blues. „Hrajeme si pro radost, a když to někdo bude rád poslouchat a ještě nám za to zaplatí, naše radost bude společná a veliká,“ píšou o sobě muzikanti na internetu a dodávají: „Hrajeme moderní blues, trochu swing, trochu soul, trochu rock.“

Čtvrtstoletí od svého vzniku loni oslovila trampská skupina FT Prim. Na počátku její existence byly dvě formace – kapelník FT Prim Aleš Bojanovský hrával s Petrem Jakubíčkem v duu Tuláci. Sestava se rozšířila o zpěvačku a v okamžiku, kdy hledal další spoluhráče, se Aleš potkal s kapelou Flažolet. Vzpomíná: „Na kontrabas s nimi hrál Jirka Stejkora. Mně se líbil styl jejich muziky i písničky. Po koncertě jsme se sešli a dali jsme řeč, jestli by si Jirka nechtěl občas zahrát i s námi na basu. Udělali jsme si pár zkoušek a zjistili, že nám hlasy i kytary se zbývajícími členy Flažoletu nějak lépe ladí a nebylo dále co řešit. Spojil jsem se s Flažoletem a pár dní nato jsme založili F.T.Prim. To byl rok 1988.“ Od samého počátku skupina hrála výhradně vlastní tvorbu a tak to trvá dodnes. Současný FT Prim balancuje na pomezí mezi relativně moderní hudební složkou a poměrně tradičními trampskými texty. U příležitosti svých 25. narozenin skupina vydala bilanční album Střípky příběhů.

Z country kapely Zimour, která nedávno oslavila 30 let od svého vzniku, se během její historie vydělilo několik dalších skupin. Jednou z nich jsou Starý fóry, které založil v roce 2006 Jindřich Kameníček, bývalý člen Zimouru. Z dalších členů Starých fórů lze zmínit například klávesistu a zpěváka Milana Potůčka, důležitou postavu hudebního a divadelního Brna, nebo klasického houslistu Jakuba Výborného. Na baskytaru ve Starých fórech hraje Ivan Hrubý, známý také ze skupiny Black Uganda Choir. Starý fóry několik let spolupracovali se zpěvákem Fešáků Jindřichem Šťáhlavským – až do jeho smrti na začátku roku 2013. V současné době kapela spolupracuje s další výraznou osobností české country scény, také zpěvákem Fešáků Tomášem Linkou. Společně loni natočili album Jdu do toho s vámi.

Přesně 15 let působí v Brně skupina Přístav a je dobré zdůraznit, že málokterá brněnská formace se v poslední době může chlubit tolika úspěchy z folkových a trampských festivalů. Na svém kontě má několik vítězství na Portě a Trampské Portě, vícekrát vyhrála také Trampskou notu v Padochově. Své zatím poslední album Papírový drak Přístav vydal v roce 2008, ale my máme k dispozici také nahrávky z živého vystoupení z našeho pořadu Jak se vám líbí z listopadu 2013.

Druhá formace v čele se saxofonistou Pavlem Zlámalem se jmenuje Brno Improvising Unit a Zlámal o ní říká: „Zatímco Next Phase funguje už čtyři roky, Brno Improvising Unit vznikl před rokem a půl. Jde o soubor, který se věnuje čisté improvizaci, a vznikl jako můj doktorandský projekt na JAMU, od níž jsem dostal finanční podporu. Je to soubor zaměřený především na studenty z JAMU. Vybíral jsem zejména hráče klasiky. Mohl jsem sice oslovit i jazzmany, ale ti si podle mé zkušenosti s sebou nesou odkaz jazzového tréninku. A já jsem v tomto případě chtěl jít od jazzového zvuku co nejdál.“ Jak se píše na obalu alba, skupina „zvukově těží z přirozené nástrojové akustiky, jejíž potenciál hráči plně využívají jednak díky snaze dostat se na samou hranici možností jednotlivých nástrojů, tak i přehodnocováním jejich tradičních hudebních rolí.“ Ještě jednou dejme slovo Pavlu Zlámalovi: „S Brno Improvising Unit jsem se snažil docílit naprosto volného hraní bez jakéhokoli gesta, bez nápovědy. Hudba vzniká v kolektivu, sama od sebe. Zároveň se snažím vést ten soubor k tomu, abychom si byli stále vědomi toho, že hrajeme pro posluchače. Snažíme se hrát pestře a zajímavě, abychom neztratili pozornost publika.“

Martin Kyšperský je kapelníkem skupiny Květy nebo hudebním partnerem slovenské písničkářky Ľubice Christophory v projektu Tayna. Je také producentem a v neposlední řadě spolupracovníkem naší redakce – moderátorem některých pořadů Jak se vám líbí. Loni vydal sólové album Svetr a další písně natočil živě v našem pořadu Jak se vám líbí. Martin Kyšperský je ročník 1980. Vyrůstal na hudbě Psích vojáků nebo Jablkoně, z brněnské scény 90. let poslouchal Vladimíra Václavka, Dunaj nebo Pluto. A jako velkou inspiraci pro svou pozdější tvorbu uvádí týdenní workshop s holandskou kapelou Palinckx na konci 90. let. „Každý z těch dnů byl jiný a nezapomenutelný,“ říká Martin.

Na úplný závěr si představíme postavu spíše utajenou, hudebního skladatele a vystudovaného klarinetistu Josefa Maška. Napsal mimo jiné několik smyčcových kvartetů a my si poslechneme první větu jeho Smyčcového kvartetu č. 1 „Modlitba pro Janu“. Půjde o záznam z koncertu z Prahy z roku 2001, hraje Celý Quartet ve složení Ondřej Šedo, Pavel Celý, Vladimír Maňas a Jan Špaček.