Jan Fic osmnáctým držitelem ceny Za krásu slova

Jan Fic osmnáctým držitelem ceny Za krásu slova

Pořad v souvislostech


Rozhovor s Janem Ficem o albu Město
Budeme vysílat

S Tomášem Háčkem o albu Littlewood Songs
S Janem Smigmatorem o albu Murphyho zákon
Skupina 29/2
Vysílali jsme


Kluk z Husovky – rozhovor s písničkářem Kubou Horákem

Se skupinou Zuby nehty o albu Srdce ven

Rozhovor se skupinou Džezvica
Audioarchiv
28. června 2020 Blues, Aktuality, Alternativní hudba, Folk Autor: Milan Tesař

Držitelem ceny Proglasu Za krásu slova za rok 2020 se stal bluesový písničkář Jan Fic. Cenu převzal z rukou ředitele Proglasu Martina Holíka v neděli 28. června na festivalu Hradecký slunovrat.

Jan Fic se narodil v roce 1990. Pochází z Rybníků u Moravského Krumlova, od maturity žije v Brně. K bluesové hudbě se dostal už ve třinácti letech. V rozhovoru pro portál Brno – město hudby vzpomíná: „Ve třinácti letech v sobě člověk ještě nenosí příběhy. Vnímal jsem je tedy přes strukturu, líbila se mi jeho nemelodičnost. Teprve postupně jsem začal zjišťovat, že blues je nějaká kultura, lidová hudba, příběhy, že se hraje i na jiné nástroje než na kytaru. Postupně jsem se začal dostávat k autentické formě blues. Ne tak, že bych hrál tradicionály, ale že jsem začal sám psát. A to dokonce v češtině.“

Na otázku, zda u něj byla nejprve touha hrát hudbu, nebo vyprávět příběhy, Fic odpovídá ve velkém rozhovoru pro Katolický týdeník: „Asi touha hrát. I když jsem introvert, byl jsem vždy svým způsobem upovídaný. Už jako dítě jsem rád vyprávěl vtipy a veselé příhody. Ale celý můj hudební vývoj trval desítky let. Začalo to tím, že jsem se učil hrát na kytaru u člověka, který se shodou okolností věnoval blues. Já jsem postupně přicházel na to, jak se s tímto žánrem dá pracovat. A do toho přišlo poznání, že právě takto mohu lidem něco sdělovat. Mimochodem v době, kdy jsem ministroval, jsem jednu dobu uvažoval i o tom, že půjdu studovat na kněze. Měl jsem pocit, že bych byl schopný lidem něco důležitého sdělovat, nabízet jim alternativu. A dnes si myslím, že moje hudba, i když je hodně zaměřená na mé osobní prožitky, může druhým lidem něco říct.“

V Brně Jan Fic založil bluesovou skupinu The Weathermakers, se kterou se od převzatých písní ve stylu Sonnyho Boye Williamsona a dalších klasiků žánru dostal až k vlastní tvorbě. Byl také kapelníkem recesistické trampské skupiny The Honzíci – s oběma postoupil do celostátního kola Porty. V roce 2018 se jako písničkář zúčastnil mezinárodní soutěže Blues Aperitiv v Šumperku, kde vyhrál první cenu, postup na hlavní scénu podzimního festivalu Blues Alive. Na konci roku 2018 vydal ve spolupráci s producentem Martinem Kyšperským své sólové album Město, letos v září má vydat druhé sólové album. Věnuje se výrobě kytar a dalších hudebních nástrojů pod značkou Red Bird Instruments. 

O blues dnes říká: „Lidová hudba – a k ní staré blues patří – byla vždy osobní zpovědí autora. Ty písně vznikaly tak, že se někdo potřeboval vyzpívat z toho, co zajímalo i ostatní lidi: smrt, láska, válka, Bůh. A také nižší záležitosti jako plné břicho nebo naopak to, že máte velký hlad. Ale téma a víry v Boha je konkrétně v blues silně zastoupeno napříč celým spektrem toho žánru od jeho počátků až dodnes.“

Na otázku, co sám čte, čerstvý držitel ceny Za krásu slova odpovídá: „Musím se přiznat, že čtu strašně málo, většinou se vymlouvám, že na to nemám čas. Ale poezii mám strašně rád. Rád čtu beatniky, z českých autorů Kainara a Skácela. Kainar přenesl blues do češtiny, i když i jemu z toho vyšlo tak trochu jiné blues… A Skácel je hrozně autentický. Pocházel z jihomoravského venkova podobně jako já a myslím, že si dokážu si vybavit příběhy, které za jeho verši stály.“

(Foto: Ivo Dudek, Hradecký slunovrat, 2020)