Recenze hudebních CD

Hudbu na Proglasu nejen pouštíme, ale také hodnotíme a analyzujeme. Čtěte a poslouchejte současně.

Kabelková Žofie: Žiju

16. června 2003, 00:00

První album Žofie Kabelkové, písničkářky a držitelky řady ocenění z folkových
festivalů, si vzal na paškál recenzent časopisu Rock & pop Jindřich Göth. O
albu sice napsal, že „není vyloženým trapasem“, avšak udělil podprůměrné tři
body ze sedmi možných. Respektuji samozřejmě kritikův názor, ale současně se
domnívám, že autor recenzované album nepochopil. Soustředil se především na
nedostatek rychlotempových písniček, na obyčejnost hlasu a na tuctovost melodií.
S nedostatkem svižnosti souhlasím, o zbytku bych diskutoval...

Radůza: Při mně stůj

11. června 2003, 00:00

Radůzino předchozí album Andělové z nebe jsem poslouchal (a dodnes
poslouchám) moc rád. Našel jsem si na něm několik oblíbených písní a ty ostatní,
které mě třeba tak moc neberou, mi alespoň nevadí. Jako celek jsem považoval
Anděly z nebe za třetí nejlepší domácí desku roku 2001 (po albech Zuzany
Navarové a Jiřího Pavlici). Teď mám před sebou novinku Při mně stůj a odhaduji,
že za letošek to bude na mém žebříčku ještě lepší umístění...

Nedvěd František: Čtvrtá sada

6. června 2003, 00:00

Možná si kladete podobně jako já zásadní otázku: Má vůbec smysl podrobně psát
o čtvrté sólové desce Františka Nedvěda? Vždyť na ní není vůbec nic nového. Opět
se jedná o převzaté americké country hity s texty Dušana Vančury. Doprovodná
kapela hraje pořád stejně slušně. Nedvědův hlas je stále stejně podmanivý.
Melodie jsou příjemné, poklidně vplouvají jedním uchem do hlavy a druhým ji
opouštějí. A přesto si myslím, že je užitečné se u té desky na chvíli zastavit.
Jen musím předeslat, že řeč bude především o Vančurových textech. Doporučuji je
k pečlivému pročtení každé začínající folkové nebo country kapele. Uvidíte v
nich jasný příklad toho, jak by se textovat nemělo - tedy pokud svou hudbou
budete chtít opravdu něco zajímavého sdělit...

Vltavín: Z moře na hoře

3. června 2003, 00:00

Se severočeskou kapelou Vltavín jsem se poprvé setkal loni. Do rukou se mi
dostala nahrávka Na moři, vydaná vlastním nákladem. Napsal jsem
o ní: "Nedá se sice říct, že jde o nějaké hudební nebo textové novátorství, ale
melodie i interpretace jsou tak přesvědčivé, že za ně nominuji Vltavín na svůj
objev poslední doby. A tím pádem odpouštím i chybičky, kterých na desce pár je.
Ale do budoucna bych se - být součástí Vltavínu - nebál trošičku přitvrdit a
hlavně bych se odpoutal od některých textových klišé." Nyní vyšlo Vltavínu druhé
album - překvapivě u velkého vydavatelství BMG. Zástupci této firmy si kapelu
jistě vybrali pro chytlavost a jednoduchost melodií i textů. Protože právě o
písničku v tom nejprostším slova smyslu jde u Vltavínu v první řadě.

Veselá zubatá: 62 minut v sádle

26. května 2003, 00:00

Volné sdružení muzikantů kolem kytaristy, zpěváka, textaře (a především
výtvarníka) Rudolfa Brančovského přichází se třetím albem. Po ostře rockové
prvotině 328 z tlustýho a po jemně folkovém minialbu Projekt velmi malého srpnu (2002) nyní vychází záznam koncertu z brněnského klubu Sádlo z května loňského roku. Žánrově jde o jakýsi kompromis mezi hlučnou a klidnou podobou Veselé zubaté. Kapela nám předkládá ráznou muziku zahranou na akustické nástroje.