Druhá tráva: Live In Brno

Nová koncertní nahrávka Druhé trávy byla pořízena v době, kdy kapela kolem Roberta Křesťana dočasně svůj osvědčený název nepoužívala. K oficiálnímu návratu k označení Druhá tráva došlo až s vydáním tohoto záznamu brněnského koncertu z loňského července. Zatímco členové souboru předvádějí na desce opravdu výborné instrumentální výkony, Robert Křesťan album pouze zaštítil svým jménem, drží se v povzdálí a k mikrofonu přistoupí pouze ve čtyřech písních. Hlavním hrdinou alba je host ze Spojených států - virtuózní hráč na foukací harmoniku, někdejší spoluhráč Elvise Presleyho nebo Boba Dylana, pan Charlie McCoy.

Naprostá většina alba by se dala zařadit k tradičnímu country (či k bluegrassu). Stačí si posleczhnout úvodní Scotland Billa Monroea nebo podobně svižný Midnight Flyer a dáte mi jistě za pravdu, že takto dřevně snad ještě nikdy Druhá tráva nezněla. Příjemným vybočením je swingový standard Chattanooga Choo Choo nebo McCoyovo oblíbené Choo Choo Boogie. Ovšem ani countryové položky nejsou jedna jak druhá - vedle víceméně akustických bluegrassových kousků zde najdeme například countryrockovou Texas When I Die. Hlavním nástrojem alba je samozřejmě McCoyova harmonika, ale za pozornost stojí také housle Stana Palúcha (například právě v Texas When I Die) nebo přesná basa Petra Vavříka a decentní bicí Petra Solárika (Chattanooga Choo Choo). Všechmy nástroje (včetně McCoyovy harmoniky) si potom můžete vychutnat v exhibici Take The New River.

Charlie McCoy v nahrávce dokazuje, že i když se nedávno zařadil mezi seniory (narozen 1941), stále stíhá zpívat v rychlých tempech a ještě střídat zpěv s harmonikou (Midnight Flyer). Skvěle se odváže ve všech rychlých písních, zvláště pak například v Criple Creek. Na druhou stranu dokáže i příjemně zklidnit atmosféru (závěrečná instrumentální Amazing Grace nebo "country ploužák" I?m So Lonesome I Could Cry).

Brněnský koncert samozřejmě trval více než oněch 50 minut zaznamenaných na albu. Z plnohodnotného setu Roberta Křesťana a jeho kapely (bez McCoye) na desce zůstalo pouze pár písniček, mezi nimiž figuruje "povinná" Wayfaring Stranger (k atmosféře alba plného standardů se výborně hodí) a také autorská skladba Kdo to obchází můj dům. Píseň In The Pines si pánové Křesťan a McCoy zazpívali společně.

Album Live In Brno je příjemným doplňkem diskografie Druhé trávy. Nepřináší sice prakticky nic nového, ale dokládá úžasnou atmosféru koncertů Křesťanovy kapely. A troufám si rouhačsky říct, že je docela jedno, jestli po boku pánů Maliny, Novotného a dalších stojí osobnost formátu Charlieho McCoy. S ním je sice album velmi dobré, ale bez něj by nebylo o nic horší.