Rea Chris: The Blue Jukebox

Chris Rea prodělal za svou třicetiletou kariéru několik žánrových kotrmelců. Začínal úpravami písní amerických písničkářů, folkových a countryrockových skupin. Později se stal uznávaným interpretem rocku a popu "pro dospělé" (hity The Road To Hell a Auberge), aby v 90. letech přesedlal na nepříliš zajímavý elektronický pop. Po překonání těžké nemoci natočil v roce 2002 pop-bluesové album The Stony Road a nyní vydává další, ještě bluesovější desku The Blue Jukebox. Vítejte u jejího poslechu!

Album začíná hutnou skladbou The Beat Goes On, jednou z nejrockovějších na desce. V kontextu velmi klidného alba jde také o jednu z mála svižnějších skladeb. Mnohem typičtější je druhá, velmi pomalá Long Is The Time, Hard Is The Road. Rea svým podmanivým zpěvem, výbornou hrou na kytaru a především výběrem doprovodných muzikantů (Eric Seva na saxofon) dokáže i ze zdánlivě nudné melodie udělat energií našlapaný hit. Naprosto klasické a pravidelné blues je následující Let?s Do It, opět okrášlené Reovým vyprávěcím stylem zpěvu a Sevovým saxofonem.

Dalo by se psát podrobně o jednotlivých písních, ale nemá to smysl. Všechny jsou dobré, každá je něčím zajímavá a všechny drží skvěle pohromadě. Z jednotlivých položek alba vyberu namátkou ještě desátou What Kind Of Love Is This, opět velmi pomalou píseň s krásnou slide-kytarou, saxofonem a klavírem. A potom předposlední Baby Don?t Cry, poměrně složitě zaranžované blues, ve kterém hlavní melodickou linku opět drží Reův hlas.

Posluchači, kteří měli rádi přímočaré a především rychlejší hity typu zmíněné Auberge možná nebude z nového Reova alba právě nadšeni. Ono totiž vyžaduje mnohem soustředěnější poslech. Pokud však obětujete trochu svého času a do klidných písní typu Steel River Blues se opravdu zaposloucháte, nebudete litovat. Budete objevovat krásné kombinace jednotlivých nástrojů a Reova zpěvu, zjistíte, že bicí Thierryho Chauveta-Peillexe netepou tak pravidelně, jak se na první poslech zdá, a že zdánlivě nelibozvučný saxofon Erica Sevy do těchto bluesových melodií skvěle zapadá. The Blue Jukobox je prostě jedna z nejlepších zahraničních desek letošního roku a já jsem moc rád, že se Chris Rea vydal právě touto cestou.