Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Polska 2022

Instrumentální skupina Polski Piach se inspiruje hudbou, kterou si běžně spojujeme s Deltou řeky Mississippi, s pouští Saharou a s lidovou hudbou z povodí Visly. Můžeme ji tedy situovat někam na pomezí mississippského akustického blues, polského folkloru a takzvaného pouštního blues z Afriky. Zajímavé je nástrojové obsazení – kytara, basa, klarinet a violoncello.

Vítězem soutěže Folkowy Fonogram Roku 2021 se stala skupina Tęgie chłopy se svou novinkou Rakieta! Skupina vychází z tradiční taneční hudby z regionu Kielce. Ve svém instrumentáři má dechové nástroje, housle i akordeon. Její pojetí lidové hudby je zemité, autentické a syrové – přesně tak, jak se to jednotlivý členové učili od starých vesnických muzikantů. Album Rakieta! je třetí, které skupina natočila. Věnované je mimo jiné dětem. Obsahuje lidové melodie, ke kterým napsal nové texty člen skupiny Marcin Żytomirski, autorem jedné melodie je pak jeho kolega Michał Żak. I když název alba může evokovat lety do vesmíru, kapela zdůrazňuje, že písně pojednávají i o rostlinách, zvířatech a muzikantech na planetě Zemi. Rozhovor se skupinou vám nabídneme 26. července 2022 v pořadu Jak se vám líbí.

Skupina Wernyhora ze Sanoku v jihovýchodním cípu Polska se na svém novém albu Toloka zaměřuje na lidovou hudbu Bojků, mizejícího etnika, které tradičně obývalo jižní Svahy Karpat na pomezí dnešní Ukrajiny, Slovenska a Polska. Zatímco ještě před druhou světovou válkou tvořili Bojkové většinu obyvatel této oblasti, v současné době jsou jejich nářečí a folklor pozapomenuté. Skupina Wernyhora tyto písně připomíná a zároveň zdůrazňuje koncept sousedství, které v této oblasti na pomezí několika zemí má velký význam. A protože se většina dnes přežívajících Bojků hlásí k ukrajinské nebo rusínské národnosti, kapela své album věnovala především ukrajinskému lidu a touze po míru.

Skupina Wernyhora skončila – se svým předchozím albem – na druhém místě ankety Folkowy Fonogram Roku 2021. Spolu s ní byla na tomto druhém místě společná nahrávka tria Bastarda a Sboru Univerzity SWPS pod vedením Ewy Mackiewicz. Skupinu Bastarda tvoří klarinetista Paweł Szamburski, violoncellista Tomasz Pokrzywiński a hráč na basklarinet Michał Górczyński. Trio se inspiruje starou hudbou, ale posouvá ji směrem k modernější podobě. Album, které vzniklo u příležitosti 25 let od založení soukromé Univerzity SWPS a 20 let od vzniku sboru, obsahuje čtyři rozsáhlé kompozice, nazvané Jaro, Léto, Podzim a Zima.

Album The World Is Music nahrály skupiny Czeremszyna z Polska a Cimbaliband z Maďarska. Obě jsou na středoevropské hudební scéně etablované už řadu let. Konkrétně polská Czeremszyna vznikla před 27 lety a Cimbaliband existuje 15 let. Jejich společné album vzniklo loni v létě a vyšlo především jako sběratelská vinylová deska v počtu pouhých 300 kopií. Skupina Cimbaliband hraje v obsazení cimbál, kytara, housle, kontrabas a bicí. Czeremszyna má v základní obsazení akordeon, basovou balalajku, ukrajinskou lidovou flétnu, housle, kytary, bicí a perkuse. Na albu The World Is Music se všechny tyto nástroje proplétají v různých sestavách a obměnách.

Andrzej Serafin je polský vibrafonista, hráč na klávesy a skladatel, který se pohybuje v žánrech jazzu, blues a elektronické hudby. Na svém kontě má například albu skladeb pro vibrafon s doprovodem samplů, nazvané LSD, dále velmi pestře zaranžované album Vibes a je také členem alternativně jazzové a bluesové skupiny Los Agentos. Andrzej nedávno vydal nové album A Journey Into Dreams, na kterém hraje především na syntezátory a dále na klavír a perkuse.

Skladatel a hudebník Michał Górczyński, člen tria Bastarda, natočil album Regions, což je sólová nahrávka pro kontrabasový klarinet, inspirovaná tradiční hudbou různých polských regionů. Zaměřil se na rytmickou nejednoznačnost a roli disonance, stejně jako na práci s tradičním frázováním lidové hudby. Album představuje zároveň dialog mezi spontánním přístupem a předem připraveným konceptem. Górczyński se zaměřil na hudbu tří regionů – Lublinska, Radommska a Řešovska.

Tobie je název nejnovějšího alba polsko-ukrajinské skupiny Dagadana. Obsahuje vánoční a sváteční písně, a to jak zcela lidové, tak zhudebněné lidové texty nebo umělé písně. Kapela sice vychází z tradiční hudby, ale na albu nabízí pestrý styl, ve kterém se vícehlasý zpěv prolíná s jazzem, elektronickou hudbou a improvizací. Tématem alba nejsou pouze Vánoce, ale obecně koledování, které se v minulosti pojilo i s dalšími svátky během roku. Dagadana se soustředí především na novoroční koledování, které je spojeno s písněmi zvanými ščedrivky na Ukrajině a sczczodraczki na polsko-ukrajinském pomezí.

Orkiestra Św. Mikołaja je další z předních polských kapel, které propojují folklor a modernější styly. Členové skupiny říkají: „Soustřeďujeme se na všechno, co je spojené s lidovou hudbou, zvláště pak na cokoli, co upadlo do zapomnění a nyní by mohlo inspirovat a obohatit současnou kulturu.“ Kapela pořádá v Polsku festival Mikolajki Folkowe. V nástrojovém obsazení má skupina nejen polské lidové nástroje, ale také švédskou nyckelharpu, čínskou loutnu, niněru nebo různé druhy bubnů a perkusí. Letos skupina po šesti letech vydala nové album, a to své třetí koncertní. Proto je nazvala Trzeci koncert.

Na třetím místě v anketě Folkowy Fonogram Roku 2021 skončily společně také dvě nahrávky. Jednak velmi zajímavá skupina Niewte a její elektronické zpracování lidových písní na albu Osmętnica Electronica. A se shodným počtem bodů na této příčce skončila také zpěvačka Karolina Cicha s albem Karaimska Mapa Muzyczna. Karolina je vystudovaná polonistka a zajímavá se jak o tradiční polskou kulturu, tak o folklor pomezních oblastí, tedy regionů, kde se polská kulturu prolíná s kulturou východoslovanskou, nebo dokonce asijskou, například tatarskou. Na svém novém albu se Karolina Cicha zaměřila na hudbu Karaimů, což je semitská komunita, která pochází z Krymu, ale v minulosti se usazovala například v dnešní Litvě i jinde v Evropě. Karaimové vyznávají specifickou formu židovského náboženství a mají svou vlastní kulturu.