Recenze hudebních CD
Hudbu na Proglasu nejen pouštíme, ale také hodnotíme a analyzujeme. Čtěte a poslouchejte současně.
Družina
Na počátku byla skupina Jej družina a její stejnojmenné album z roku 2001. Šlo o zajímavý příslib slovenské folkrockové scény, o album, na kterém se folklórní tradice snoubila s poctivým bigbítem i s moderními tanečními rytmy. Jenže uvnitř kapely později došlo k jistému názorovému pnutí, což vedlo k rozpadu na dvě ambiciózní frakce. Skuipna pod vedením baskytaristy Atyho Béreše dává přednost hutnějšímu rockovému zvuku. Výchozím materiálem jsou však i u Družiny (jak si tato formace nyní říká) slovenské lidové písně.
Plíhal Karel: Nebe počká (Písně Josefa Kainara)
Album Karla Plíhala s texty Josefa Kainara bylo v edičním plánu vydavatele už v roce 2002 a zatímco jsme na ně opravdu netrpělivě čekali, folkovým světem se šířily různé „zaručené zprávy“ i nezaručené klepy. Plíhal prý například smazal téměř dokončenou nahrávku jen proto, že nebyl spokojený se zvukem kytary. Zda je to pravda, nebo není, nevím. A asi ani nemá smysl se tím zabývat. Deska totiž konečně vyšla, pojďme se tedy bavit o ní.
Anioł Magda: Do góry nogami
Dívka s opravdu symbolickým jménem Magda Anioł je mladičká polská zpěvačka, jejíž písně se v poslední době často objevují ve vysílání Proglasu. Po albech Kiedy dusza śpiewa (2001) a Ani oko, ani ucho (2002) natočila letos novinku, nazvanou Do góry nogami, tedy Vzhůru nohama. Magda začínala jako interpretka country, v současné době je jí nejbližší hitparádový poprock.
Henychová Eva: Všechno je jinak
"Víš dávno, že mě nezměníš" a "Všechno je jinak". To jsou dvě zdánlivě si protiřečící citace z textů Evy Henychové. Vybral jsem je z písní Všechno je jinak a Bílý kaštan, terými začíná písničkářčino třetí album. Je tedy všechno jinak, nebo Evu prostě nelze změnit? Album má - zdá se - dva hlavní cíle. Za prvé se snaží dokázat, že spolupráce Evy Henychové se Slávkem Klecandrem a dalšími členy jeho skupiny Oboroh snese přenos z prchavosti koncertů na kompaktní disk. A za druhé se snaží představit Evu jako o autorku vyzrálejší než na předchozích dvou albech - už není tou holkou z podomácku vyrobené kazety Svítání ani emocemi zmítanou dívkou-šansoniérkou z dvojky Za stěnou z papíru. Zpívá nám žena.
Langerová Aneta: Spousta andělů
Přiznávám rovnou, že k tomuto albu jsem přistupoval s předsudky. Už
několikrát jsem v různých souvislostech říkal, že z televizní soutěže
Česko hledá SuperStar jsem neviděl ani kousek a že pokud jsem
někomu z účastníků (které jsem znal pouze z novinových článků) fandil, byl to
moderátor Ondřej Brzobohatý, kterého znám ze skupiny Bůhví. A i
když mi ze dvou superfinalistek (Aneta vs. Šárka) byla tmavovláska Langerová
sympatičtější (opět podle článků v tisku), z rychle natočeného alba jsem měl
trochu obavy...
Taxmeni: Calamity Jane 4. Rytíři oblak
Zajímavě se posouvá hudba, kterou už více než 30 let produkuje kapela
Taxmeni. Na začátku 70. let se pohybovala na pomezí bluegrassu, akustického
country a trampské písně, dnes hraničí s hardrockem. Pánové jako by se snažili
jít s dobou a především se současnou americkou produkcí. Za Atlantikem totiž v
country hitparádách už delší dobu bodují interpreti, kteří mají podle našich
představ blíž k rocku či popu než k akustické tradiční country
Folk Team: 30 let - Live
Třicáté výročí od svého vzniku oslavila legenda brněnského folku koncertní
šňůrou, v jejímž rámci zahrála i na několika festivalech (například na
Mohelnickém dostavníku), a především vydáním alba - prvního koncertního ve své
historii. Nahrávka vznikla na jaře v kulturním domě Semilasso v Brně při údajně
velmi vydařeném koncertě. Sám jsem na něm bohužel přítomen nebyl, ale chválu
jsem slyšel nejen od členů skupiny. Nemám ostatně důvod tomu nevěřit - Folk Team
má stále co říct a koncertní deska je toho dokladem
Folkotoč 2003/2004 Live
Folkotoč, volné sdružení folkových interpretů z různých koutů Čech, se prezentuje už druhým propagačním cédéčkem. Přečtěte si recenzi.
Malina Luboš: Afterparty
Třetí sólové album <strong>Luboše Maliny</strong>, banjisty skupiny
<strong>Druhá tráva</strong>, je zatím nejkomornější. Zatímco na předchozích
deskách <strong>Naper se a pukni!</strong> a <strong>Zákusek</strong> se Malina
obklopil řadou slavných muzikantů od nás i ze světa (z těch zahraničních stojí
za zmínku například <strong>Peter Rowan</strong> nebo irský dudák <strong>Davy
Spillane</strong>), tentokrát si vystačil maximálně s jedním spoluhráčem v každé
skladbě. Přesto se mu podařilo nahrát desku, která na první poslech zaujme sytým
a plným zvukem
Docuku: Meziřečí
Přinášíme recenzi prvního alba valašskomeziříčské skupiny Docuku.
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
