Langerová Aneta: Spousta andělů

Přiznávám rovnou, že k tomuto albu jsem přistupoval s předsudky. Už několikrát jsem v různých souvislostech říkal, že z televizní soutěže Česko hledá SuperStar jsem neviděl ani kousek a že pokud jsem někomu z účastníků (které jsem znal pouze z novinových článků) fandil, byl to moderátor Ondřej Brzobohatý, kterého znám ze skupiny Bůhví. A i když mi ze dvou superfinalistek (Aneta vs. Šárka) byla tmavovláska Langerová sympatičtější (opět podle článků v tisku), z rychle natočeného alba jsem měl trochu obavy.

Na desku jsem se začal docela těšit, když jsem se dozvěděl, že ke soplupráci s Anetou kývly takové kapacity jako Robert Nebřenský (ex-Vltava), Oskar Petr nebo dokonce křehká písničkářka Pavla Milcová. Její texty přece nemůžou být špatné, říkal jsem si. Album tedy vyšlo, já jsem si je poprvé přehrál a...

Mé pocity z prvních čtyř až pěti písní byly vesměs příjemné. Navzdory popovému kolotoči, který zpěvačku vynesl na výsluní, na albu převažuje přímočará rocková hudba, místy až překvapivě hutná (Pár důvodů). Texty Pavly Milcové (a dalších zúčastněných slovutných autorů) jsou průměrné až lehce nadprůměrné, spíše jde o dobře zvládnuté řemeslo než o oslňující bláznění. Ale například Delfína nebo úvodní Skvělej nápad si rád poslechu i opakovaně. Zajímavý je text Milana Prince k písni Nahá noc - některé jeho části se mi vyloženě líbí ("drak půlčerný"), zatímco refrén vyznívá trochu kostrbatě ("Ale Fanfán odveze mou dušičku zpět"), čímž připomíná nedávný hit Lenky Dusilové o plyšovém medvídku (Nepovídej nám). A když už jsem u textů, zklamáním pro mne byla píseň Když nemůžu spát, ve které se Robert Nebřenský možná záměrně pokusil o co nejprimitivnější veršování.

Tak jako je začátek alba svižný, svěží a zajímavý, střední část desky nepřináší už nového. Za pozornost opět stojí až konec alba s jedinou anglicky zpívanou skladbou You?re A Creep, s akustickou baladou Oskara Petra Hříšná těla, křídla motýlí a se závěrečnou kompozici Michala Hrůzy (Ready Kirken) Voda živá.

Zpěvačka na albu slušně intonuje, její hlas - zvláště v rockovějších polohách - rozhodně není nezajímavý, i když ve výškách je občas cítit mírná křeč. V pořádku však rozhodně není časté protahování krátkých slabik, nejcitelněji znatelné ve zmíněné baladě Hříšná těla, křídla motýlí: "Jédnóu úž ťé málém mňélá..." Možná však zpěvačce křivdím a zpívání všech slabik přibližně stejně dlouze je umělecký záměr. To by pak korespondovalo i s pěknou slovní hříčkou "Drtí řádky psané / Zappou-hou jen skývu málem zlatou", která je postavená na nezřetelných hranicích mezi slovy.

Booklet alba je profesionálně udělaný, obsahuje veškeré texty i údaje o zdrojích převzatých melodií (kterých je na CD většina). Image zpěvačky sice nekoresponduje s mým vkusem, ale ve většině případů mě fotografie ani neurážejí. Až na jednu - tu s kapucí na prostřední dvojstraně; ta se mi vyloženě nelíbí.

Aneta Langerová svým prvním albem - přes drobné výhrady - ukázala, že si dokáže najít své místečko na scéně a že dokáže kopat sama za sebe. I když deska obsahuje skladby jiných autorů, Aneta zpívá přesvědčivě. Na další desku bude mít snad více času, možná se pustí i do autorské tvorby, což je v tomto žánru (na rozdíl od středního proudu) obvyklé. Jsem zvědavý, jak bude další album Anety Langerové znít. Spousta andělů vůbec není špatná - zvláště jde-li o debut sedmnáctileté dívky.