Slyšte, lidé! – Hudební tváře Oskara Töröka

Pořad zahájíme skladbou v podání západočeské kapely Limbo, ve které Oskar Török začal hrát relativně nedávno. Kapelníka Pavla Hrubého, který střídá saxofon a basklarinet, dlouho doplňoval na pozici druhého hráče na dechový nástroj František Kučera. Později mělo Limbo sestavu s druhým saxofonistou, Petrem Kalfusem, a toho nedávno vystřídal právě Oskar Török. Pavel Hrubý v rozhovoru pro naše rádio vysvětloval, že s Oskarem už v minulosti hráli v kapele NUO nebo Nuselský umělecký orchestr a že angažovat tohoto slovenského trumpetista do své kapely byl jeho sen.

Svým způsobem domovskou kapelou je pro Slováka Oskara Töröka pražské Vertigo, ve kterém se sešlo několik mimořádně silných osobností včetně dalších Slováků Rasťa Uhríka a Dana Šoltise. Ve Vertigu hraje Török na trubku a občas skládá, ale v poslední době se uplatňuje také jako zpěvák.

Úplnou novinkou je projekt Local Phenomenalists, ve kterém sešli dva slovenští Oskarové – trumpetista Török a baskytarista a producent Oskar Rózsa. Jejich společné album je fúzí ambientní a experimentální elektronické hudby s prvky jazzu. Vedle instrumentální hudby album obsahuje dvě zhudebněné básně Marka Brezovského. O vzniku nahrávky říká Oskar Rózsa: „Tvorba alba probíhala plynule. Oba máme zálibu v hudebních inovacích, takže jsme se navzájem inspirovali naprosto přirozeně. Výsledek nás nejen uspokojil, ale celý proces jsme si skutečně užívali.“

Oskar Török je silný hráč ve svých vlastních projektech, ale je to také citlivý doprovazeč, respektive člen kapel. Působí například po boku Ivy Bittové v kapele Čikori nebo je podepsaný pod albem Sně spolu s Beatou Hlavenkovou. Zde ovšem nehraje pouze na trubku, ale také na perkuse a bicí a v neposlední řadě i zpívá.

V roce 2017 vyšlo společné album Oskara Töröka, pianisty Víta Křišťana a kontrabasisty Jiřího Slavíka, pojmenované pouze Oskar Török–Jiří Slavík–Vít Křišťan. Album obsahuje originální hravé i energické skladby pro tuto sestavu bez bicích, a to především od Víta Křišťana a Jiřího Slavíka.

Když se řekneme Concept Art Orchestra, vybaví se nám pražský big band pod vedením skvělé dirigentky a skladatelky Štěpánky Balcarové, která podobně jako Oskar Török hraje na trubku. Jenže Štěpánka tento orchestr převzala a do Prahy jej „přestěhovala“. Původní dirigentem Concept Art Orchestra byl americký pedagog, skladatel a hráč na basový trombón a tubu Ed Partyka, který orchestr založil na akademii v Katovicích v Polsku, kde v té době učil. V roce 2012 vzniklo na objednávku Českého rozhlasu album BigBandTronics, na kterém se tehdejší Partykův Concept Art Orchestra spojil s německým elektronickým duem NuBox. Jedním ze sólistů na tomto albu je také trumpetista Oskar Török.

V roce 2022 vyšlo u vydavatelství Blue Lizard album Letters from Sounds, na kterém trumpetista pracoval v duu se skladatelem a zvukovým experimentátorem Michalem Ratajem. Album propojuje různé hudební světy včetně vážné hudby a kritikové Oskarův projev na něm přirovnávali k jiným je srovnatelné s evropskými špičkami, jako jsou Erik Truffaz a Arve Henriksen. Zjednodušeně můžeme říct, že se hudba na albu pohybuje mezi současným jazzem a vážnou hudbou, spojuje tradiční nástroje a živou elektroniku.

Dalším zajímavým projektem Oskara Töröka na poli elektronické hudby byla skupina Sato-San To, kterou dali dohromady právě Oskar Török a bubeník Thom Herian. K nim se později připojil o generaci starší kontrabasista Jaromír Honzák. Formace Sato-San To na svých albech míchá elektroniku, jazzové trumpetové improvizace, junglové rytmické podklady, prvky world music a filmové hudby.

Až v roce 2024 však vyšlo opravdu důstojné album pod Oskarovým vedením s převažujícím slovenským živlem. Svůj Oskar Török Sextet trumpetista sestavil s dalšími slovenskými hráči. Na saxofon hraje Nikolaj Nikitin, na klavír Ľuboš Šrámek, na basu Juraj Griglák, zpívá Simona Hulejová a jediným ne-slovenským členem je brazilský bubeník Matheus Jardim. Album, které se jmenuje také Oskar Török Sextet, obsahuje především skladby inspirované živly, přičemž některé názvy se opakují, a tvoří tak v rámci alba různé cykly krátkých skladbiček. Skupina čerpá inspiraci z moderního jazzu, nu-jazzu a folklóru. „Hudba, která se nerozvíjí a jen kopíruje, není umění, ale brzda v hudbě i v životě,“ říká Oskar Török.