Slyšte, lidé! – Hudební výlet na Balkán 2022

První hudební ukázka v pořadu bude pocházet z alba, které obsahuje lidové melodie z východního Srbska v podání hráče na okarínu Bokana Stankoviče. Tento hudebník hraje také na dudy, na arménský nástroj duduk nebo na trubku, ale zmíněné album se zaměřuje právě na okarínu, starobylý nástroj, který se na území dnešního Srbska a především Kosova používal už v době neolitu.

Thessaly Hifi je hudební projekt, který tvoří řecká producentka a dýdžejka Anna Gavanas a její švédský kolega Peter Eriksson. Anna se v minulosti věnovala elektronické hudbě pod přezdívkou Gavana, Peter působí jako muzikant, producent, mistr zvuku a také majitel hudebního vydavatelství. Společně jako Thessaly Hifi propojují tradiční řecký styl rebetiko s instrumentální elektronickou hudbou. Na jejich prvním třípísňovém maxisinglu, který vyšel 25. listopadu, slyšíme analogové syntezátory, řecký strunný nástroj buzuki, tureckou loutnu zvanou bağlama a kytaru. Vedle základního dua na albu spolupracují také řečtí hudebníci Panagiotis Patsogiannis a Antonis Kissouras.

Srbské duo Alice In WonderBand tvoří Ana Vrbaški a Marko Dinjaški. Zpívají lidové písně z různých balkánských zemí a přitom nepoužívají žádný hudební nástroj. Vše, co v jejich písních slyšíte, vyluzují buď svými ústy, nebo různými údery a dalšími zvuky svých dvou těl. Zvlášť na koncertech je to působivé, protože vystoupení dvojice v sobě zahrnují prvky hudební, divadelní, taneční a akrobatické. Do hry pak vtahují i publikum, které na konci tleská, bouchá, zpívá a vydává další zvuky. Na albu Rikataka, které vyšlo na začátku listopadu 2022, najdeme úpravy lidových písní z Bulharska, Makedonie, Bosny a také jednu zajímavou směs, ve které se propojují prvky folkloru srbského, tureckého a řeckého.

V 80. letech 20. století v Niši na jihovýchodě Srbska vznikla skupina s názvem Ansambl Mileta Petrovića. Šlo o průkopníky v oblasti moderní romské hudby. Moderní v tom smyslu, že akordeon a dechové nástroje nahradili syntezátory a kytarami. Výsledkem byl „psychedelický koktejl tradičních rytmů a „vesmírných“ zvuků, jak uvádí vydavatel reedici jejich alba Veseli Romi. Album obsahuje nahrávky z let 1986–91 a vyšlo v září 2022 u belgického vydavatelství Radio Martiko.

Xanthoula Dakovanou je řecká hudebnice a skladatelka, která se na svém albu Lamenta inspiruje lidovou hudbou řecké oblasti Epiru. Konkrétně se zaměřila na tradiční smuteční písně. Lamenta však není pouze album, ale spíše ucelené pásmo, které čerpá inspiraci i z tance. Myšlenka na jeho vznik se zrodila v řecké vesnici Kerasovo, kde Xanthoula Dakovanou uspořádala festival s hosty z celého světa. Mezi zahraničními účastníky byl belgický choreograf Koen Augustijnen a právě k jedné jeho inscenaci skladatelka album, která se později objevila i na tomto albu, složila. Pásmo tvoří jednak skutečně lidové písně a melodie, jednak umělé písně, které jsou inspirované lidovou hudbou a obohacené o moderní žánry. Jedním z hostů na albu je například francouzský jazzový flétnista Magic Malik.
 
MOST – The Bridge for Balkan Music, tedy Most pro balkánskou hudbu, je program podpory umělců, kapel a hudebních profesionálů, program propagace balkánské hudby a jejího šíření v zahraničí. Jde o most, který má propojit umělce, jejich manažery, festivaly a kulturní instituce z různých zemí. MOST začal naplno fungovat v roce 2020 a na rok 2023 se chystá v Maďarsku velký festival balkánských kapel. Jednou ze skupin, které se tohoto projektu účastní, je Pjev, ženské vokální kvinteto z chorvatského Záhřebu. Dámy se věnují lidovým písním ze Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.

Srećna tuga neboli Šťastný smutek. To je název aktuálního alba srbské skupiny Naked. Kapela, která se svou hudbou snaží před posluchačem „obnažit“ své emoce – odtud její název –, ve svých písních propojuje to, co každý z nás zažívá ve svém životě – vrcholy a pády, nadšení i zklamání, štěstí i smutek. Mezi radostí a bolestí obvykle nevede ostrá hranice, a proto se oba tyto extrémy v hudbě, kterou skupina hraje, mísí a navzájem se ovlivňují. Skupina Naked vznikla v Bělehradě v roce 2006 a od té doby vystupovala na koncertech a festivalech na čtyřech kontinentech. V její hudbě slyšíme prvky balkánského folkloru, funku, reggae nebo R&B. V čele skupiny stojí baskytarista Branislav Radojković, dalšími členy jsou houslista Djordje Mijusković, saxofonista Djordje Kujundžić, bubeník Goran Miloševič a klarinetista Ivan Teofilovič.

Jako další si představíme španělsko-řecké duo, které tvoří v Barceloně usazený řecký hudebník Christos Barbas, který hraje na blízkovýchodní flétnu zvanou ney a na turecký typ loutny lavtas. Druhým členem dua je pak španělský hráč na různé strunné nástroje Efrén Lopéz. Pánové spolupracují už 18 let, hráli společně v různých kapelách a nyní se představují čistě jako akustické duo na albu Atlas. Název odkazuje k většímu projektu, na kterém se podílí více hudebníků pod vedením jihošpanělského producenta Constantina Lópeze. Atlas byl v řecké mytologii Titán, kterého Zeus přinutil, aby svými rameny podepíral oblohu. Atlas je pohoří na severu Afriky a atlas je samozřejmě soubor map celého světa. Všechny tyto významy by měla hudba španělsko-řeckého dua zachycovat. Pánové na svém albu hrají jak své nové kompozice, tak tradiční středověkou hudbu nebo písně z období Osmanské říše, doplněné o improvizované pasáže.

Jovan Pavlović je akordeonista, který vyrůstal v Srbsku, kde také slavil své první úspěchy mimo jiné v soutěžích klasické hudby. V 90. letech odešel do Norska a v této severské zemi už téměř 30 let působí. Ve své tvorbě a ve své hře propojuje prvky jazzu, klasické a lidové hudby. Je zkušeným improvizátorem, výborně ovládá harmonii i rytmickou stránku hudby. Jako aranžér spolupracuje se symfonickými i jazzovými orchestry nebo s Norskou armádní kapelou, ale stejně významná je jeho čistě sólová dráha. Jako sólový akordeonista se představuje i na svém nejnovějším albu Life on Accordion. 

Stelios Petrakis je řecký hudebník, který žije a působí na Krétě. Petrakis je nejen hudebník, ale také výrobce hudebních nástrojů. Studoval u předních učitelů hru na tradiční krétskou lyru, později se při dalším studiu zaměřil na lidovou hudbu Anatolie, na klasickou a duchovní hudbu Istanbulu a na řeckou lidovou hudbu. Učil se hrát také na strunný nástroj saz, na krétské laouto a další nástroje. Dnes má v největším krétském městě Iraklionu dílnu, ve které vyrábí lyry, sazy a další strunné nástroje. Jeho nejnovější album se jmenuje Spondi a Petrakis se na něm inspiroval různými skutečnými příhodami nebo pozoruhodnými lidmi. V červenci a srpnu byl Stelios Petrakis se svým albem na prvním místě žebříčku World Music Charts Europe.

Typicky srbským nástrojem je frula, dřevěná pastýřská píšťala s šesti otvory, zvaná také svirala nebo v Chorvatsku jedinka. Frula/svirala v srbské hudební tradici – to je název alba, které letos vyšlo v edici srbského rozhlasového pořadu Od zlata jabuka a představuje celkem pět hráčů na tento nástroje. O albu máme natočený rozhovor se srbskou rozhlasovou redaktorkou Tijanou Stanković, který vám nabídneme začátkem roku 2023. V pořadu nám na frulu bude hrát Veljko Petronijević z jihozápadního Srbska, z oblasti blízko hranic s Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou.

Repertoár kapely Oratnitza z Bulharska je ovlivněn bulharskými lidovými písněmi, pravoslavnými zpěvy, world music, hip-hopem i současnou elektronickou hudbou. Tomuto stylu, kterým interpretují lidové písně z Bulharska, členové kapely říkají „ethnobass“. V roce 2022 byla kapela Oratnitza jako zástupce Balkánu vybrána jako účinkující na světový hudební veletrh WOMEX, což je pro každou kapelu obrovská pocta. Mezinárodní porota totiž vybírá z tisíců zájemců z celého světa.
    
Mostar Sevdah Reunion je skupina, kterou v roce 1998 v Mostaru založil producent a zvukový inženýr Dragi Šestić. Bylo krátce po krvavé válce a v kapele se sešli amatérští muzikanti s různým rodinným zázemím a také různých národností. Hudba jim přinášela odreagování v době, kdy se jejich země vzpamatovávala z násilného konfliktu. A hudba jim zůstala nejen jako koníček, ale stala se jim něčím víc. Hlavním vyjadřovacím prostředkem se kapele stala sevdah, tedy tradiční bosenská hudba, která vznikala především v době Osmanské říše, ale rozvíjí se dodnes. Hudba, kterou můžeme přirovnat například k portugalskému fadu a na které staví i další úspěšní bosenští umělci jako Damir Imamović, skupina Divanhana nebo Amira Medunjanin.