Marija Vitas – o guslarech a zrození nového žánru

Rozhovor s Marijí Vitas ze Srbské asociace world music

Kdy vznikla Srbská asociace world music a jaké je její poslání?

Srbská asociace world music vznikla v roce 2000, ale opravdu fungovat jsme začali až o sedm let později. Od roku 2007 vydáváme časopis Etnoumlje. Zpočátku byl pouze tištěný, vychází ostatně dodnes, ale v současné době klademe důraz především na jeho internetovou verzi. Od roku 2018 je tak součástí našich nových webových stránek sekce „Časopis Etnoumlje“. Zveřejňujeme tam recenze desek, koncertů, rozhovory a mnoho dalších článků, typických pro takový typ časopisu.    

Měnil se nějak váš cíl za léta působení asociace?

Náš cíl je po celou dobu stejný: Propagujeme srbskou a balkánskou scénu world music. Prvním krokem byl zmíněný časopis, do kterého jsem já začala psát v roce 2008. Od roku 2012 jsem jeho šéfredaktorkou. Kromě toho máme malé hudební vydavatelství WMAS Records. Na této značce jsme vydali alba mnoha srbských umělců, ale hrdí jsme zejména na naše vlastní terénní nahrávky a další nahrávky tradiční srbské hudby, které jsme sami pořídili. Natáčeli jsme například tradiční srbské dudáky nebo nahrávky lidového zpěvu zvaného „izvika“, což je styl, který se dochoval pouze v západní části Srbska. Letos chceme vydat ještě tři taková tematická alba. Jedno se bude týkat opět zpěvu „izvika“, avšak se zaměřením na krásu ženských hlasů. Druhé bude obsahovat lidovou hudbu z pohoří Stara Planina. A třetí se zaměří na okarínu, tradiční dechový nástroj, který je součástí srbského kulturního dědictví.       

Vydali jste také „průvodce“ – knihu a CD o srbském tradičním nástroji gusle.

Gusle mají v Srbsku velmi zajímavou a dlouhou tradici, která se datuje od skutečně dávných dob, kdy Srbové byli pod tureckou nadvládou. Ostatně mnoho našich epických písní vypráví o tomto období, kdy Srbové bojovali proti Turkům, o tom, co se dělo na bitevních polích. Je zajímavé, jak moc je tato tradice v Srbsku stále živá. Mnoho mladých lidí se učí hrát na gusle a zpívat tyto tradiční písně. Jeden ze čtyř guslarů, které na tomto CD představujeme, má teprve 25 let. Je to tedy velmi mladý, ale výborný hráč, který už zvítězil v mnoha soutěžích v Srbsku. Jinak však gusle mladé lidi, kteří dávají přednost současnému popu a rocku, moc neoslovují. Je to nástroj s velmi syrovým zvukem a hudba, která se na něj hraje, je určena specifickému publiku – guslarům, posluchačům lidové hudby a samozřejmě nám etnomuzikologům. A také těm, kteří jsou zvídaví, mají otevřenou mysl a chtějí slyšet něco nového. Rozhodně ale nelze říct, že je to slavná srbská tradice, kterou mají všichni rádi. Gusle není jednoduché poslouchat. Je to vlastně specifická forma vyprávění příběhů, kterou doprovází nástroj s jednou strunou.    

To znamená, že příběhy jsou u těchto písní klíčovou složkou?

Příběhy jsou samozřejmě u této hudby nejdůležitější. Ráda zdůrazňuji, že v minulosti hráči na gusle nahrazovali sdělovací prostředky. Informovali lidi o aktuálních událostech. Guslar přišel do vesnice a zpíval například o bitvě, která se nedávno odehrála. Měl podobnou roli, jako má dnes televizní nebo rozhlasový reportér. Byl tedy svého druhu médiem. 

Další CD, které jste letos vydali, se jmenuje Zrození scény. Co na něm najdeme?

V roce 2012 jsme vydali obsáhlou knihu, v podstatě takovou encyklopedii, o 30 letech world music v Srbsku. Toto datum je samozřejmě sporné, protože samotný termín world music se objevil později než v roce 1982, ale chtěli jsme ukázat, že žánr nevznikl tím, že pro něj někdo vymyslet název. Všechno to tedy začalo o něco dříve a už tenkrát, na počátku 80. let, se mnoho umělců inspirovalo lidovou hudbou. My jsme chtěli především ukázat, že v 80. letech začali hudebníci z jiných žánrů pracovat s prvky folkloru a byli lidovou hudbou skutečně hluboce inspirováni. Srbský hudebník Lala Kovačev, který je také zastoupen na tomto výběru, natočil v 80. letech tři opravdu významná alba a z toho první, Balkan Impressions, právě v roce 1982. Druhé s názvem Balkan Impressions, Vol. 2 vyšlo v roce 1985 a třetí s názvem Izvorni Folklor i Jazz, tedy Autentický folklor a jazz, v roce 1986. V této době se v Srbsku právě jazzoví hudebníci začali otevírat folklorním vlivům a dělali to tak zajímavým způsobem, že vlastně vytvořili nový hudební žánr. Nebyl to jazz s melodickými motivy z lidové hudby, ale skutečná fúze jazzových a folklorních elementů. Proto jsme se rozhodli, že budeme za rok vzniku world music v Srbsku považovat právě rok 1982. Toto CD jsme pak připravili loni u příležitosti 20 let naší asociace. Obsahuje vzácné a většinou neznámé nahrávky těchto jazzových hudebníků z 80. let, kteří tento nový žánr vytvořili. Jedná se většinou o nahrávky ze soukromých archivů, ale ve všech případech jde o významné a oceňované srbské hudebníky, jako jsou Lala Kovačev, Boris Kovač, skupina Institute, Miloš Petrovič a jeho Trio Jazzy a další.