Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Portugalska 2024

AIE je album, které společně natočili brazilský hudebník LuizGa a jeho portugalský kolega Edgar Valente. Jedná se o nahrávku na hranici různých hudebních žánrů. LuizGa hraje především na kytaru a basu, Valente pak na nejrůznější perkuse. Oba také zpívají a na albu zazní i jedna skladba, ve které se duo představí a cappella. Pánové pro jednotlivé písně a jejich příběhy volili vždy zvláštní nástrojové obsazení včetně přizvaných hostů. Mezi nimi figuruje například brazilský perkusista Guilherme Kastrup nebo portugalský houslista Gil Dionísio.

Jméno Vasco Ribeiro Casais, kterého si v pořadu představíme i jako protagonistu projektu Omiri, je zároveň členem dua Bicho Carpinteiro. To spolu s ním tvoří Rui Roddrigues. Pánové vychází z portugalské tradiční hudby, ze stylů jako fado, chula, vira, lenga-lenga a to vše propojují s elektronickou hudbou.

Na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou hrála před lety skupina Oquestrada, v jejímž čele tehdy stála zpěvačka Miranda. Ta v roce 2023 vydala sólové album A Lisbon Woman. Zatímco s kapelou propojila portugalskou hudbu fado s prvky francouzského stylu musette, ale také se ska, hip-hopem a flamenkem, jako sólistka pojímá posouvání portugalského fada do nových podob mnohem komorněji. Vedle portugalských písní zpívá i skladby od autorů z Francie, Brazílie, Argentiny a Kapverd. Zpívá portugalsky, francouzsky, španělsky a také kreolsky.

Cristina Branco je portugalská zpěvačka stylu fado. Na své nové album zařadila mimo jiné zhudebněné verše předních portugalských básníků jako Fernanda Pessoy, Manuely de Freitas nebo Aldiny Duerte. Album se jmenuje Mãe, Matka, a zpěvačka vysvětluje, že „být matkou je jako cesta domů, jako začátek nové civilizace“. Cristina Branco prý začala zpívat písně ve stylu fado bez většího očekávání, ale postupně tomuto žánru úplně propadla.

Pod uměleckým jménem Emmy Curl vystupuje portugalská skladatelka, hudebnice, malířka a multimediální umělkyně Catarina Miranda. Její nejnovější album se jmenuje 15 Years a obsahuje písně na pomezí akustické alternativní hudby, jazzu a trip-hopu.

Zpěvačka Joana Negrão, známá jako A Cantadeira, věnovala své nové album Tecelã problematice ženství a pohledu na ženu z historické i z dnešní perspektivy. Album obsahuje lidové písně z různých regionů Portugalska i původní autorskou tvorbu. Důraz je kladen především na ženský hlas a na perkuse, ale v písních slyšíme i dudy a další lidové nástroje. Autorka na albu pracovala od roku 2019. Důležitým inspiračním zdrojem bylo také období covidu a to, jak tuto složitou dobu prožívaly především ženy v Portugalsku.

Castra Leuca Trio je instrumentální soubor z portugalského města Castelo Branco, které leží ve vnitrozemí Iberského poloostrova na hranicích Portugalska se Španělskem. Hraje ve složení Joaquim Pires – akustická kytara, Nicolas Ramirez Celis – housle a Antonio Pedro Dias – perkuse. Jejich tvorba vychází z portugalského folkloru, ale obsahuje též prvky klasické hudby, akustického jazzu a lidové hudby dalších románských zemí. Skupina nedávno vydala nové album s názvem Ser. 

Ana Lua Caiano ve své tvorbě spojuje venkovské folklorní tradice se současnými elektronickými prvky. Její aktuální album vyšlo letos v březnu pod názvem Vou Ficar Neste Quadrado, což znamená Zůstanu na tomto náměstí. Obsahuje směs vrstvených vokálů, syntezátorů, beatů a terénních nahrávek, které připomenou například tvorbu zpěvaček Björk nebo Laurie Anderson.

Diogo Picão je mladý zpěvák, skladatel a saxofonista z Portugalska. V roce 2023 vydal své druhé album Palavras Caras, na které si jako hosty pozval dalšího známého portugalského zpěváka Salvadora Sobrala, dále brazilského zpěváka a skladatele Lucu Argela a brazilskou zpěvačku Mônicu Salmaso. Diogo Picão se inspiruje brazilskou a portugalskou populární hudbou a jazzem.

Album s názvem Vale das flores, Údolí květin, natočila jazzová pianistka, skladatelka a aranžérka Isabel Rato se svými hosty. Album je poctou svobodě a nabízí nový pohled na díla portugalských autorů, pro které byl zásadní právě boj za svobodu.

Vasco Ribeiro Casais se svým projektem Omiri hraje naživo na dudy, buzuki, švédskou nyckelharpu a další nástroje a mezitím pouští elektronické beaty a terénní nahrávky starých portugalských zpěváků a vše mixuje dohromady. Neodmyslitelnou součástí jeho koncertů jsou i video projekce. Na svém nejnovějším albu se projekt Omiri soustřeďuje na dokumentaci nehmotného dědictví portugalských měst Abrantes a Alcobaça, a to opět s pomocí spojení hry na tradiční nástroje a elektronických beatů.

Portugalské Lisboa String Trio s hostující zpěvačkou Sofií Vitórií vydalo loni album Canções Concretas e Outras Histórias, tedy Konkrétní písně a jiné příběhy. Trio se zde představuje v novém složení – na loutny, sitár a perkuse zde poprvé hraje katalánský hudebník Marc Planells. Dalšími členy skupiny jsou klasický kytarista José Peixoto a Carlos Barretto, který hraje na kontrabas. Autorem většiny skladeb je Peixoto, šest písní vzniklo zhudebněním textů portugalského básníka a skladatele Joãa Mongeho. Lisboa String Trio působí na portugalské scéně zhruba deset let. Prakticky za každé své album získalo v Portugalsku nějaké významné ocenění.

Skupinu Retimbrar v roce 2008 založil v Portugalsku usazený uruguayský hráč na perkuse Andres Tarabbia. Desetičlennou sestavu tvoří několik hráčů na bicí nástroje a perkuse, dále má v obsazení malý drnkací nástroj zvaný cavaquinho, portugalskou kytaru, elektrickou kytaru a basu, housle nebo flétnu. Kromě toho na novém albu Levantar do Chão účinkuje také řada hostů.