Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Portugalska 2022

Ve městě Torres Vedras poblíž Lisabonu sídlí hudební vydavatelství West Wave Productions, z kterého jsme do rádia nedávno dostali album Kairós. Jde o společný projekt dvou hudebníků, Rubena Monteira, který hraje na arabskou loutnu oud, na různé druhy blízkovýchodního strunného nástroje bağlama, na bicí, perkuse, elektrickou kytaru, baskytaru a klavír, a Carly Costy, která hraje na turecký dechový nástroj ney. Pokud jde tedy o nástroje, určitě nejde o typickou portugalskou formaci, ale tvorba dua vychází z lidové hudby nejjižnějšího portugalského regionu Algarve a z tradiční hudby širšího Středomoří.

Během slavnostního zahájení veletrhu WOMEX v Portu vystoupilo několik místních kapel a mezi nimi také skupina Retimbrar. Tu v roce 2008 založil v Portugalsku usazený uruguayský hráč na perkuse Andres Tarabbia. Desetičlennou sestavu tvoří několik hráčů na bicí nástroje a perkuse, dále má v obsazení malý drnkací nástroj zvaný cavaquinho, portugalskou kytaru, elektrickou kytaru a basu.

Jednou z velkých legend portugalské tradiční hudby je zpěvák, hudebník a kapelník José Barros, velký propagátor jednak tradičních strunných nástrojů, jednak vokální polyfonie. V současné době slaví 25 let svého hudebního projektu Navegante, se kterým nahrál devět alba a jedno DVD a spolupracoval s mnoha umělci. V kapele hraje na nástroj zvaný viola braguesa, což je drnkací nástroj podobný malé kytaře. Dále v jeho skladbách můžeme slyšet už zmíněné cavaquinho, housle, akordeon, mandolínu, flétny, dudy a různé tradiční perkuse a vedle toho klavír, syntezátory, bicí a kontrabas nebo baskytaru. U příležitosti zmíněného výročí vyšlo Josému Barrosovi a skupině Navegante bilanční dvojalbum. 

Skupinu Albaluna tvoří šest hudebníků, kteří hledají inspiraci v tradiční hudbě celého světa a speciálně pak ve středověké a lidové hudbě Evropy. Při svých vystoupeních skupina kombinuje hudbu, poezii a tanec. Své nové album s názvem Heptad pojala jako poctu kulturám z území, kterými procházela stará Hedvábná stezka.

Další novinka, která vyšla v únoru 2022, se jmenuje Sem olhar ao Tempo, Bez pohledu na čas, a nahrál ji zpěvák a skladatel Manuel Maio. Ten vystudoval v Portu hru na housle, později studoval ještě jazz ve Francii. Dvě alba nahrál s kapelou A Presença das Formigas, spolupracoval s dalšími portugalskými a španělskými umělci, komponoval pro divadlo a film a věnoval se tak práci hudebního producenta. Novinka je jeho první sólové album. Manuel Maio složil jak hudbu, tak texty, přičemž sám vedle zpěvu hraje na mandolínu. V rukou dalších hudebníků pak na albu slyšíme různé typy kytar, perkuse, baskytaru a klavír, plus další hosté hrají například na flétnu, hoboj, akordeon nebo varhany.

Zpěvačka, která si říká Senhora do Ó, zatím album nemá. V listopadu 2021 začala vydávat speciální sérii singlů, na které si zve různé další umělce. První z písní se jmenovala Rain a hostem na ní byl portugalský zpěvák Rui Zilhão. Následovala v prosinci píseň Pachamama s Diegem Origliou z Itálie, Francisem MBE z Kamerunu, Ronou Geffen z Izraele a Sandrem Friedrichem ze Švýcarska. Poslední ze singlů se jmenuje Momento, vyšel v lednu 2022 a jako hosté se na něm podíleli Raushan Orazbaeva z Kazachstánu, Les Teriba z Beninu a Juan Pablo Villa z Mexika. Zpěvačka a producentka Senhora do Ó se vlastním jménem jmenuje Andreia João.
    
Portugalský zpěvák Mário Moita nedávno oslavil 40 let na scéně. Náš rozhovor s ním si můžete pustit z webu Hudební rozhovory.cz. Mário Moita se věnuje fadu, tedy asi nejznámějšímu portugalskému hudebnímu stylu. Zatímco k nám se většinou dostává fado v podání žen s doprovodem portugalské kytary, Mário Moita tento styl zpívá jako muž a doprovází se na klavír. Ve zmíněném rozhovoru mi řekl: „Fado je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Nelze v něm tedy vymýšlet nic nového. I já hraji stále tento styl, nic na něm neměním, pouze jsem si zvolil klavír jako doprovodný nástroj a přitom respektuji veškeré tradice žánru. Portugalská kytara v mém triu má za úkol dodat celku právě určité typicky portugalské zabarvení.“

Na fado se na svém novém albu, vydaném v únoru 2022, zaměřil také klavírista Júlio Resende. Album se jmenuje Fado Jazz, čímž je dané, o co na něm půjde. Španělský list El País napsal: „To, co Júlio Resenda dělá s fadem, připomíná to, jak Keith Jarrett pracuje s jazzovými standardy.“ Resende se nesnaží násilně spojit dva hudební styly. Sám tvrdí, že vlastně neví, jestli hraje fado, nebo jazz. Umělec, který běžně vyprodává klasické sály a zároveň boduje v popových žebříčcích nebo skládá hudbu pro seriály HBO a Netflixu, rozvíjí tradici portugalské hudby v autorských skladbách nahraných v originálním obsazení. Základem je klavírní jazzové trio s Resendem v čele – na kontrabas hraje André Rosinha a na bicí Alexandre Frazão. Jak je však ve fadu obvyklé, nechybí ani portugalská kytara, což je nástroj s 12 strunami, podobný loutně. Na albu Fado Jazz na něj hraje Bruno Chaveiro.

Palankalama je instrumentální skupina z Porta. Tvoří ji Pedro João, který hraje na cavaquinho, José Ricardo na kytaru, Aníbal Beirão na kontrabas a Rui Guerreiro na bicí a perkuse. Jejich hudba vychází z folkloru různých regionů, ale také z čiré fantazie. V pořadu si pustíme ukázku z alba Boca de Raia z roku 2018. 

V únoru 2022 vyšlo nové album projektu Bandua, který vychází z tradiční hudby regionu Beira Baixa z vnitrozemí Portugalska. V čele skupiny stojí hudebník, zvukový experimentátor a producent Tempura a zpěvák a hráč na klávesové nástroje Edgar Valente. Cílem skupiny je znovuobjevit staré písně ze zmíněného regionu, odkrývat různé vrstvy až někam k přítomnosti Arabů na Pyrenejském poloostrově nebo do předkřesťanských dob. A tyto písně pak reinterpretovat v moderním pojetí.

Zpěvačka Cristina Clara nazvala své album Lua Adversa, Nepříznivý měsíc, podle básně své oblíbené autorky Cecílie Meireles. Sama Cristina není jen zpěvačka, ale také zdravotní sestra a toto své poslání – tedy péči o druhé – promítá i do svých písní. Mezi její koníčky patří poezie, divadlo a hudební styl fado, kterému se sama také věnuje. V Lisabonu se pravidelně potkává také z portugalsky mluvícími umělci z jiných zemí – z Brazílie, Angoly a Kapverd – a inspiruje se i jejich hudbou. Na albu, které vydala v listopadu 2021, zpívá jak své vlastní písně, tak například zhudebněnou báseň portugalského básníka Miguela Torgy nebo jedno tradiční fado s novým textem. V doprovodné skupině najdeme portugalskou i klasickou kytaru, mandolínu, cavaquinho, flétnu, kontrabas, baskytaru, perkuse a klavír.