Slyšte, lidé! – Sólo pro piano 7

Slyšte, lidé! – Sólo pri piano 7
1. ledna 2017 Jazz, Aktuality Autor: Milan Tesař

V rámci týdeníku Slyšte, lidé! uvedeme sedmou část volného cyklu Sólo pro piano. Tentokrát se zaměříme speciálně na finskou scénu – představíme si hned tři finské hráče. Dále nám budou hrát klavíristé z Rakouska, Polska, Martiniku nebo Německa. České hráče bude tentokrát zastupovat Pavel Wlosok. Poslouchejte v sobotu 7. ledna 2017 od 19.15 nebo v repríze 10. ledna v 16.55.

Rakouský klavírista David Helbock je vítězem významné evropské soutěže v sólové hře na piano ve švýcarském Montreux. Čerpá na jedné straně z jazzu a z vážné hudby, ale na druhou stranu využívá i prvků stylů, jako jsou jazz, rock, avantgarda nebo elektronická hudba. Své nové album Into The Mystic natočil v triu s hráčem na basové ukulele Raphaelem Preuschlem a s bubeníkem Reinholdem Schmölzerem. Album je inspirováno mystikou a jejími dějinami a odrazy v umění – od řecké mytologie přes perskou středověkou poezii až po filmovou sérii Hvězdné války.

Finský pianista a skladatel Tuomas Turunen vystupuje jednak sólově, jednak jako člen různých kapel – hraje například v triu švédského bubeník Emila Brandqvista nebo ve skupině Kauhukakara. Tuomas sice pochází z Finska, ale v letech 2004–2009 žil ve Švédsku, kde studoval jazzový klavír na hudební akademii v Göteborgu. Jedním z jeho učitelů byl například kontrabasista Anders Jormin. Po ukončení studia se Turunen přestěhoval do Francie. I on zvítězil v soutěži jazzových klavíristů na festivalu ve švýcarském Montreux.

Jouko Kantola, zvaný Jocke, je další finský klavírista a skladatel. Na scéně působil už na konci 70. let. Původně se věnoval gospelu a dnes stojí v čele jazzové skupiny nazvané JockeKantola Band. Jedná se spíše o příležitostné uskupení, které tvoří přední jazzoví a rockoví hráči z Finska.

Klavírista Kamil Piotrowicz z polského Gdaňsku má na svém kontě ocenění z 51. ročníku festivalu Jazz nad Odrou ve Vratislavi, další cenu má z Krokus Jazz Festivalu z města Jelenia Góra a jeho kapela zvítězila v soutěži Blue Note Poznań Competition a také v celonárodní soutěži mladých jazzových skupin v Gdyni. Ve své věkové kategorii je tedy Kamil jedním z nejvýraznějších objevů na bohaté polské scéně. Své nejnovější album Popular Music Piotrowicz nahrál se svým sextetem, který dále tvoří saxofonisté Kuba Więcek a Piotr Chęcki, trumpetista Emil Miszk, kontrabasista Andrzej Święs a bubeník Krzysztof Szmańda.

Další pianista a skladatel, kterého si představíme, se jmenuje Grégory Privat a pochází z karibského Martiniku. Hudební vzdělání získal ve Francii. Hudbě na pomezí jazzu a karibských rytmů se věnoval ve skupině TrioKa, ale mezitím už spolupracoval také s francouzskými jazzmany, jako jsou například Stéphane Belmondo nebo Guillaume Perret. Kromě toho však čerpal inspiraci i z hudby karibských ostrovů včetně skupiny Malavoi, v níž působil jeho otec José Privat. Nyní, ve svých 32 letech, se Grégory Privat věnuje jazzu a improvizované hudbě, ale těží i z klasického hudebního vzdělání. Na svém kontě má úspěchy z klavírních soutěží a v roce 2011 vydal první vlastní album s názvem Ki Koté. Na novince s názvem Family Tree se Privat snaží prostřednictvím vlastních hudebních kompozic a improvizací prozkoumat své karibské kořeny. Ví totiž, že jeho předkové pocházeli z různých koutů světa – z Afriky, Evropy, Indie a Číny. Na album si jako spoluhráče přizval kontrabasistu Linleyho Martha z ostrova Mauricius a sestavu doplňuje bubeník Tilo Bertholo.

Klavírista Michael Wollny, 38letý rodák z německého Schweinfurtu, má šíří svého záběru blízko například ke svému slavnějšímu kolegovi Bradu Mehldauovi. Hraje totiž jak autorskou tvorbu, tak převzaté melodie z oblasti jazzu, populární, ale i klasické a staré hudby. Své nové album Tandem natočil v duu s francouzským akordeonistou Vincentem Peiranim, jehož přístup ke hře a k žánru také není nijak ortodoxní. I on s oblibou prokládá své vlastní kompozice například se skladbami anglosaských písničkářů, ale především rád propojuje zvuk akordeonu s elektrickými nástroji. Na své společné album pánové zařadili jednak ukázky vlastní tvorby, jednak písně převzaté například od islandské zpěvačky Björk nebo od amerického písničkáře Sufjana Stevense.

Českou scénu bude v pořadu zastupovat Pavel Wlosok, klavírista a skladatel, který už řadu let žije ve Spojených státech. V poslední době Pavel spolupracuje s českým hudebním vydavatelství New Port Line, u kterého vydal už čtvrté album. Jmenuje se Smile Baby Smile a pianista je natočil v triu s kontrabasistou Zackem Pagem a bubeníkem Evanem Martinem. Důležitý je však čtvrtý hráč, speciální host alba, kytarista Paul Bollenback. Sám Wlosok na tomto albu nehraje na akustické piano, ale na elektrický klavír značky Fender Rhodes a právě souzvuk tohoto nástroje s Bollenbackovou kytarou je pro zvuk nahrávky určující. Sám Pavel Wlosok vysvětluje: „Paul je vynikající kytarista. Líbí se mi jako hráč i jako skladatel. Je to jeden z mála kytaristů, který dokáže skvěle hrát s pianisty. Kytara a piano totiž mají v jazzovém triu nebo kvartetu velmi podobné role, oba jsou to nástroje současně melodické, harmonické i rytmické. Ale Paul Bollenback ví, kdy hrát a kdy ne, a také dokáže pracovat s možností doprovodu obou nástrojů zároveň, což nastává u méně rytmických skladeb.“

„Chci psát jednoduché melodie, které si lidé snadno zapamatují,“ říká finský pianista a skladatel Iiro Rantala. Na svém novém albu How Long Is Now? spojil síly se švédským kontrabasistou Larsem Danielssonem a s bubeníkem Peterem Erskinem. Album obsahuje z větší části autorské skladby všech tří členů tria – nejvíce od Iira Rantaly – a k tomu navíc tři převzaté melodie – jednu od amerického klavíristy Kennyho Barrona, jednu od Jimiho Hendrixe a jednu skladbu Johanna Sebastiana Bacha.

Poslední klavírista, kterého si představíme, se jmenuje Lorenz Kellhuber a pochází z Německa. Je známý svou mnohostranností a také tím, jak dokáže na svých koncertech bavit. Je to mladý hráč – narodil se v Mnichově v roce 1990. K jazzu se dostal už jako žák církevní hudební školy v Řezně, později studoval na berlínském jazzovém institutu. Velmi brzy si získal vynikající pověst v rámci berlínské hudební scény a ještě před ukončením studia odjel načas do New Yorku, kde byl jeho učitelem například klavírista Fred Hersch. V roce 2011 založil trio s kontrabasistou Arnem Huberem a s bubeníkem Gabrielem Hahnem, které stále funguje, ale mezitím začal spolupracovat také s newyorskými muzikanty – kontrabasistou Orlandem Le Flemingem a s bubeníkem Obedem Calvairem. S nimi vydal album jazzových standardů Standard Experience.

John Hinshelwood zpívá Emily Dickinsonovou

hinshelwood_called-backSkotský písničkář John Hinshelwood natočil album zhudebněných básní Emily Diskinsonové.

Regiony

Regiony

Tinitus skupiny Původní Bureš

13-PuvodniBuresChystáme rozhovor se skupinou Původní Bureš o novém albu Tinitus.

Krabice plná Folk Teamu

folk_teamVychází box se sedmi CD brněnské skupiny Folk Team.

Hudební výlet do Belgie

azmari_samaiPoslechněte si s námi přehled aktuální hudby z Belgie.

Trio komorního jazzu

trio_komorniho_jazzuO brněnském Triu komorního jazzu bude v pořadu Jak se vám líbí hovořit Roman Pokorný

Partneři

Harmonie_logo_velke_web