Slyšte, lidé!: Sólo pro piano 3
V týdeníku Slyšte, lidé! se po několika měsících vrátíme ke klavíru jako sólovému nástroji v jazzu. V hodinovém pořadu Sólo pro piano 3 vám představíme několik aktuálních nahrávek českých i světových pianistů. Hrát nám budou například Jiří Levíček, Fred Hersch, polská pianistka Aga Derlak, její krajané Michał Tokaj a Piotr Wyleżoł, Američan Gerald Clayton a další. Poslouchejte v sobotu 11. dubna od 19.15 nebo v úterý 14. dubna v 16.55.
Jako první bude v pořadu hrát německý klavírista Michael Wollny se svým triem, které dále tvoří Tim Lefebvre na kontrabas a Eric Schaefer na bicí. Trio hraje jak autorskou tvorbu svých členů, tak převzaté skladby z oblasti jazzu, klasické nebo staré hudby. Šíří svého záběru má skupina blízko například k triu amerického pianisty Brada Mehldaua, předního představitele dnešní střední jazzové generace. Wollny je mimochodem jen o několik let mladší než Mehldau – je mu 37. Nahrávka Weltentraum Live, kterou si představíme, vznikla v březnu 2014 v Komorním sále Berlínské filharmonie.
Hraní v triu je doménou také českého swingujícího pianisty Najponka. Ten za album It’s About Time, které natočil s varhaníkem Ondřejem Pivcem a s bubeníkem Gregem Hutchinsonem, získal cenu Anděl. Za další titul The Real Deal byl na Anděla nominován. V současné době Najponk chystá další triové album, na kterém se po jeho boku objeví bubeník Matt Fishwick a kontrabasista George Mraz. Mezitím však klavírista natočil album A Child Is Born pro sólové piano. Jeho název – Dítě se narodilo – neodkazuje k Vánocům, ale k synovi autora stejnojmenné melodie, jazzového trumpetisty Thada Jonese. Podobně i Najponk své album věnoval svému nedávno narozenému synkovi. Hraje na něm především převzaté melodie a přitom se nesnaží o žádné svérázné a za každou cenu originální úpravy. Je věrný originálům, ctí původní melodii a vsází především na přesnost a energii sólové hry. Album je tak ukázkou široce přístupného a přitom vysoce kvalitního jazzu. Chce-li někdo proniknout do tajů jazzového piana a netroufá si na patnáctiminutové improvizace, Najponk bude dobrou volbou. Nezklame však ani zkušenějšího posluchače, který si řád připomeneme, že dějiny jazzu kdysi začaly u písní a muzikálových melodií a že i zda dvě a půl minuty se dá zahrát nemálo muziky. Album A Child Is Born obsahuje i čtyři vlastní Najponkovy skladby.
Fumio Yasuda se narodil v Tokiu. Vystudoval kompozici a jako pianista se zpočátku věnoval klasické hudbě. Až později jej začala zajímat hudba improvizovaná. V roce 1995 začal spolupracovat s významným japonským fotografem Nobujošim Arakim, jehož tvorbu využil jako východisko pro své skladby. V současné době se Yasuda pohybuje v širokém žánrovém spektru – od inspirace romantickými skladateli až po současnou experimentální tvorbu. Je například autorem improvizované kabaretní opery nebo hudby k imaginárním filmům pro piano a smyčcový orchestr. My si představíme jeho nové album Fractured Silence, které vznikalo v letech 2013–14 na dvou kontinentech. Zatímco skladby hrané na „klasické“ piano Yasuda natočil v německém Mnichově, pět skladeb pro preparovaný klavír nahrával v Tokiu.
S dalším českým muzikantem Jiřím Levíčkem se vrátíme k hraní v triu. Jiřímu Levíčkovi je 31 let. Od dětství se věnoval souběžně klasické hudbě a jazzu – ještě před svými patnáctými narozeninami pravidelně vystupoval se symfonickými orchestry a hrával klavírní koncerty Felixe Mendelsohna-Bartholdyho, Roberta Schumanna a Wolfganga Amadea Mozarta. Souběžně však jako teenager a student osmiletého přírodovědného gymnázia sbíral první zkušenosti a úspěchy v brněnských klubech. Několik let působil ve Spojených státech, kde nejprve studoval a pak vyučoval na Severotexaské univerzitě. Mezitím se stal členem českého Robert Balzar Tria a nedávno se přesunul zpět do Česka, konkrétně do Prahy. V současné době spolupracuje také s brněnským B-Side Bandem, a to jako aranžér, skladatel a klavírista. V roce 2007 natočil Jiří Levíček ve Spojených státech pod svým jménem album Returns – v triu s basistou Danielem Foosem a s bubeníkem Rossem Pedersonem.
„Nejpoutavější a nejinovativnější jazzový pianista posledního desetiletí“ – tak časopis Vanity Fair píše o Američanovi Fredu Herschovi, který letos v říjnu oslaví 60. narozeniny. Pořadatelé festivalu JazzFestBrno k tomu dodávají: „Podle uvedeného prohlášení to tak trochu vypadá, jakoby se na scéně objevil před pár lety, ale opak je pravdou – Hersch vyvažuje své celosvětově uznávané instrumentální a kompoziční dovednosti s významnými úspěchy v roli kapelníka, sidemana a divadelního konceptualisty už dobrých třicet let. V roce 2006 se stal prvním umělcem v pětasedmdesátileté historii legendárního newyorského klubu Village Vanguard, který získal týdenní angažmá jako sólový klavírista. Jeho druhé tamní týdenní sólové angažmá bylo zdokumentováno v roce 2011 na desce Alone at the Vanguard, která získala hned dvě nominace na Grammy za nejlepší jazzové album a nejlepší improvizované jazzové sólo.“ Nominací na Grammy má Hersch na svém kontě ještě víc. V rámci festivalu JazzFestBrno se Fred Hersch představí 15. dubna v Brně v Besedním domě.
Polská pianistka Aga Derlak hraje od prosince 2012 v triu s kontrabasistou Tymonem Trabczyńským a s bubeníkem Bartoszem Szablowským. Trojice má v repertoáru především autorskou tvorbu své kapelnice. Kromě toho však na koncertech interpretuje i známé jazzové melodie ve vlastních aranžích a věnují se také volné improvizaci. Aga Derlak, podobně jako její spoluhráči, studovala na oddělení jazzu a populární hudby na Hudební akademii v polských Katovicích. Trio v roce 2013 zvítězilo v soutěži Jazz Juniors. CD First Thought je první oficiální album této sestavy.
Americký pianista Gerald Clayton natočil první sólové album v roce 2009. Jmenovalo se Two-Shade a obsahovalo mimo jiné úpravu slavné melodie Colea Portera All Of You. Za ni, přesněji za improvizované sólo v ní, byl tehdy pětadvacetiletý hudebník poprvé nominován na Grammy. V současné době má třicetiletý Clayton na svém kontě tři vlastní alba – dvě natočená v triu a nejnovější Life Forum ve větší sestavě s dechy a hostujícími vokalisty. Vedle dalších spoluprací pravidelně hraje se svým strýcem, saxofonistou Jeffem, a otcem, kontrabasistou Johnem, ve skupině The Clayton Brothers. Gerald Clayton s vlastní kapelou byl letos také jedním z hostů brněnského JazzFestu. Na otázku, jestli mu nějak konkrétně pomohly nominace na Grammy, 30letý pianista odpovídá: „Určitě to pomáhá, o mé hudbě se díky tomu dozvědělo více lidí. Ale nepomohlo to nijak hudbě samotné. Lepšího muzikanta, než jste, z vás žádné ocenění neudělá. Jsem opravdu vděčný za každé uznání a každou zpětnou vazbu, ale ne mne jako autorovi a člověku by se tím nic nemělo změnit. Jen bych se měl o to víc snažit.“
Polský pianista Michał Tokaj hraje v triu s kontrabasistou Michałem Barańským a s bubeníkem Łukaszem Żytou. Tokaj se narodil ve Varšavě v roce 1974, absolvoval Akademii jazzové a populární hudby v Katovicích a od roku 1999 se pravidelně účastní mezinárodních jazzových festivalů v USA a dalších zemích a také vyučuje na hudebních školách v rodné Varšavě. České publikum jej zná také díky jeho dlouholeté spolupráci s kontrabasistou Jaromírem Honzákem nebo ze společných projektů s u nás dobře známou polskou zpěvačkou Agou Zaryan. Své nové album The Sign Michał Tokaj pojal jako kroniku zážitků, událostí a reflexí, které zažil v posledním desetiletí, během intenzivního koncertování doma i v zahraničí.
Piotr Wyleżoł vyučuje na hudební akademii v Krakově. Má 38 let, od raného dětství se věnoval klasické hudbě a později se přeorientoval na jazz. Téměř deset let spolupracuje se světoznámým houslistou Nigelem Kennedym, hraje starou a klasickou hudbu na cembalo a pod svým jménem vydal už šest alb. Improludes je jeho první čistě sólový titul. Wyleżołovy skladby jsou sice jazzové, ale jsou ovlivněny také klasickou hudbou, minimalismem nebo hudbou filmovou. Na albu se střídají baladické momenty s dramatickými pasážemi a všech osm kompozic tvoří jeden příjemně sestavený celek.