Igor Wasserberger vydal knihu o jazzu v Evropě

Nápad vydat knihu v angličině Wasserberger vysvětluje slovy: „Uvedený záměr [zmapovat jazzovou scénu v celé Evropě] představoval velkou práci, která mohla počítat se zájmem malého množství domácích čtenářů, kteří navíc všichni umí anglicky. Bylo smysluplnější využít otevřeného světa a pokusit se vydat knihu v angličtině.“

Důležité místo v knize představuje česká a slovenská jazzové scéna, obě zasazené do kontextu evropského jazzu. Zatímco Antonín Matzner v kapitole o českém jazzu sleduje především jeho kořeny a jazz v době totality (včetně důležité kapitoly o jazzu za druhé světové války), Wasserberger s Peterem Motyčkou se v kapitole o jazzu slovenském dostávají až do současnosti. Igor Wasserberger vysvětluje: „Historie slovenského jazzu se vyvíjela jinak a zpočátku, teď myslím na 60. a 70. léta, bylo těžší získat zahraniční ohlas. V některých evropských zemích měli dobré jméno Peter Lipa a Pavel Polanský. Hudebníci jako Laco Déczi a Laco Tropp pronikli na evropskou scénu po odchodu do Prahy a ti, kteří zůstali doma jako Laco Gerhardt a kytarista Karol Ondreička, byly sice důležitými, ale lokálními osobnostmi. Průlom znamenal Juraj Bartoš, který je mezinárodně akceptovaný od začátku 90. let. Potom následovalo množství dalších osobností, které jsou, myslím v knize adekvátně uvedeny. Někteří slovenští hudebníci trvale působí v zahraničí, kde jsou známější než na domácí scéně. Jako opačnou raritu připomeňme kvintet Radovana Tarišky, v němž už tři roky působí skvělí jazzmani newyorské scény Alex Sipiagin, Benito Gonzalez a Essiet Okon Essiet.“

Zcela jinak než v někdejším Československu se vyvíjela jazzová scéna v sousedním Polsku. „Polsko je pro nás mimořádnou zemí, pokud jde o jazz,“ říká autor knihy a pokračuje: „V éře Československa to byl zdroj knih, časopisů a nahrávek, cesta na polské festivaly znamenala živá setkání s hudbou jazzových špiček. Obdiv zasloužila také organizační základna: Polskie stowarzyszenie jazzowe již od roku 1969 vyvíjí manažerskou a organizační práci, a to od péče pro začínající hudebníky po organizování mezinárodních akcí. Vydává též v angličtině časopis Jazz Forum, jehož šéfredaktorem je už téměř čtyři desetiletí Pawel Brodowski. K tomu dodejme, že i za totality umožňovaly tamější zákony delší pobyt zahraničí, a tak se mohl přes Ameriku posílit například Stańkův a Urbaniakův věhlas.“

Důležitým fenoménem je také jazz skandinávský, o kterém Igor Wasserberger říká: „Už v 50. letech skandinávští hudebníci opouštěli americké standardy a pod částečným vlyvem amerického cool jazzu vyvinuli svébytný projev, který zajímavým způsobem splývá s představami o severské mentalitě, krajině, filozofii, umění a hudbě zvlášť. Prvním celosvětovým fenoménem tohoto směru byl barytonxaxofonista Lars Gullin. Klavírista Jan Johansson se svým albem Sweden Non Stop získal v roce 1962 čtyři a půl hvězdičky v recenzi Down Beatu. Na další vývoj nordického jazzu působil George Russell, který zde v letech 1963–69 vyučoval. S Russellem je spojen nástup Jana Garbareka, který je spolu s nastupující generací hudebníků spojen s rozšířením záběru syntézy směrem k vážné hudbě a též k exotickým hudebním kulturám. Skandinávský zvuk se stal od 70. let světovým fenoménem, mimo jiné v rámci edičního konceptu značky ECM.“

Na otázku, na kterou kapitolu své rozsáhlé knihy by speciálně upozornil, pak autor odpovídá: „U kapitol jako Anglie, Francie, Nizozemsko a podobně jsme mohli těžit z bohatých zdrojů a právě s těmito oblastmi jsou spojeny nejsilnější posluchačské zážitky. Výzvou pro autora však byly země, o nichž existuje jen poskrovnu anglické literatury. Například Maďarsko, Španělsko, Portugalsko… O Jugoslávii a následnických zemích pak prakticky nenajdete přehled psaný v angličtině. Při tak malém množství literatury, která je částečně pouze v srbštině, bylo skutečně obtížné poskytnout ucelený pohled. Doufám, že se to přijatelně povedlo.“

Podívejte se také na záznam části rozhovoru s Igorem Wasserbergerem na ČRo Jazz.

(Citace pocházejí z obsáhlého rozhovoru Milana Tesaře s Igorem Wasserbergerem, který vyjde v červnovém čísle časopisu Harmonie.)