Slyšte, lidé! – Český jazz v roce 2016, 2. část
Na lednový přehled nahrávek českého jazzu, které vznikly v roce 2016, navazujeme pokračováním. Česká jazzová scéna zažívá totiž momentálně velmi silné období, a proto je z čeho vybírat. Tentokrát si představíme například nové album jazzrockové legendy Jazz Q, nadžánrové CD Mateřština skladatele a hudebníka Jiřího Slavíka, oceňované album kytaristy Davida Dorůžky, novinku mezinárodního tria Libora Šmoldase nebo saxofonistu Ondřeje Štveráčka, který si už podruhé do studia přizval amerického bubeníka Genea Jacksona. Pořad vysíláme v sobotu 4. března od 19.15 a v repríze 7. března v 19.15.
Neil Wetzel je profesorem hudby na Moravian College v Bethlehemu v Pennsylvánii. Spolu se svým americkým kolegou Garym Rissmillerem se vydal do Frýdlantu, kde na Letní jazzové dílně vedl dva studentské orchestry – 4 O’Clock a 5 O’Clock Big Band. Druhý z nich, doplněný o několik lektorů (Miroslav Hloucal, Přemysl Tomšíček, Rostislav Fraš, Josef Fečo, František Krtička) natočil po Letní jazzové dílně 2016 ve studiu album After Midnight In Frýdlant, na kterém zní skladby Neila Wetzela, Miroslava Hloucala, Josefa Feča a dalších autorů.
Necelé tři roky po vydání alba Znovu se s novým autorským materiálem přihlásila jazzrocková skupina Jazz Q v čele se skladatelem a klávesistou Martinem Kratochvílem. Kapelník se zavřel na chalupě v Jizerských horách a tam vytvořil – jak říká – „nějakých dvacet skic, které se pak po určité selekci autorem i skupinou při zkoušení smrskly na 14 nazkoušených věcí a po dalším výběru a krácení došly k finálnímu počtu obsaženému na CD,“ což je 12 skladeb. Vedle kláves je stěžejním hráčem na novém albu Talisman kytarista Zdeněk Fišer, důležitá je také basa Přemysla Fauknera. Sestavu doplňuje nováček, bubeník Filip Jeníček. Skupina Jazz Q zářila na naší hudební scéně především v 70. letech a její předposlední album Znovu bylo velkým návratem po 28 letech.
Kontrabasista a skladatel Jiří Slavík čerpá na svém novém albu Mateřština v tomto případě především z moravského folkloru. Pouze cimbál nahradil klavírem a přidal některé jazzové a nadžánrové prvky. Sám Slavík tentokrát vedle kontrabasu hraje na řadu dalších nástrojů a v několika skladbách také zpívá. Jiří Slavík od dětství žil a studoval v zahraničí, postupně prožil po několika letech v Itálii, Velké Británii a Francii. Nedávno se však vrátil do vlasti, žije v Praze a na novém albu se vrací ke svým moravským kořenům. V rozhovoru pro magazín Mezerou Jiří Slavík vysvětloval: „V lidové hudbě může muzikant vytvořit linku, která sice podporuje melodii, ale nevychází hned z pevně daných akordů. Jakmile jsem si tento princip odvodil ze svých folklorních základů, mohl jsem jej začít využívat v hudební tvorbě obecně, bez ohledu na žánr.“
Z deseti znalců naší jazzové scény, kteří se zúčastnili ankety Českého rozhlasu Jazz o nejlepší českou jazzovou desku roku 2016, jich sedm zmínilo jako jednu z nejlepších domácích nahrávek album Autumn Tales kytaristy Davida Dorůžky a jeho tria. Ono trio dále tvoří kontrabasista Jiří Slavík a bubeník Martin Novák. Album vzniklo ve vyhlášeném studiu Sono a vedle autorských skladeb Davida Dorůžky a Jiřího Slavík obsahuje i několik zajímavých úprav převzatého materiálu – od skladby Bohuslava Martinů až po jeden starý swingový šlágr. I když je David Dorůžka opravdu kytaristou světové úrovně, neváhá předat v některých skladbách iniciativu neméně dobrému Jiřímu Slavíkovi, jehož kontrabas je na tomto albu zásadní. Lehce hrané bicí Martina Nováka pak na mnoha místech alba připomínají orientální perkuse a zajímavým způsobem jednotlivé části CD propojují – orient je případný, protože David Dorůžka tentokrát poměrně zásadně čerpá z židovské hudby.
Skupinu Petr Kalfus Sextet vedle kapelníka, saxofonisty Petra Kalfuse, tvoří další hráč na saxofon Jakub Doležal, dále trombonista Jan Jirucha, na piano hraje Jiří Neužil, na kontrabas Petr Dvorský a na bicí Martin Kopřiva. Dnes skupina hraje autorské skladby Petra Kalfuse, Jakuba Doležala a Jiřího Neužila, ale začínala s repertoárem převzatým. Čerpala z díla Walta Weiskopfa, amerického saxofonisty, který měl skupinu o stejném nástrojovém složení.
Skupina Hot Sisters se zaměřuje na swing, ale také na hudbu 20. let, která swingové vlně předcházela, a také na blues. Trojici zpěvaček, která stojí v čele skupiny, tvoří sestry Doris a Sophia Lamošovy a s nimi Alice Bauer. Na jejich albu Swing je můj king se podílelo 15 hudebníků a jako producent se o vznik nahrávky postaral pianista Miroslav Lacko. Album obsahuje jak původní písně, tak standardy.
Michael Krásný je baskytarista a skladatel, který ovšem na svém novém sólovém albu také zpívá a nahrál i kytary a klávesy. CD se jmenuje Doing What I Do a obsahuje jak Krásného vlastní skladby, tak melodie převzaté. Mezi nimi figurují například úpravy dvou písní Stevieho Wondera, hit skupiny The Temptations ze 70. let Papa Was A Rolling Stone nebo instrumentální verze známé Modlitby pro Martu. Hlavním působištěm Michaela Krásného je momentálně newyorská skupina Laca Decziho. Sám v nedávném rozhovoru pro Proglas líčil, jak mu angažmá u slavného trumpetisty úplně změnilo život. Na české jazzové scéně svou stopu zanechala i Krásného už nefungující kapela Quattro Formaggi.
Pod názvem Půlnoční obrazy se skrývá rozsáhlá kompozice o pěti větách. Jejím autorem je pianista, skladatel, aranžér a dirigent Kryštof Marek, který ji v premiéře uvedl v dubnu 2016 na Polička Jazz Festu a poté skladba zazněla v červnu na Noci kostelů ve Štěchovicích v kostele sv. Jana Nepomuckého. Právě tento kostel totiž autora k napsání Půlnočních obrazů inspiroval. Na albu zpívají Athina Langoska, Lucie Novotná, Peter Strenáčik, a Ondřej Izdný, hrají například David Fárek na saxofony, Vratislav Bartoš na trubku, Martin Lehký na baskytaru, Ivan Audes na bicí a samozřejmě také na piano Kryštof Marek.
V roce 2015 se už podruhé ve studiu sešli český kytarista Libor Šmoldas a dva Američané – kontrabasista Jay Anderson a bubeník Adam Nussbaum. Zatímco na svém předchozím albu Dream Time hráli standardy, na novince On The Moove vybral Libor Šmoldas několik skladeb ze svého autorského šuplíku. Kompozice, které můžete znát už z Liborových starších desek, dostaly v novém obsazení novou tvář a často se například posunuly k lehce bluesovému zvuku.
Hned dvě nová alba vydal v roce 2016 saxofonista Ondřej Štveráček a na obě si pozval amerického bubeníka Gena Jacksona. To druhé vyšlo pod názvem Sketches na samém konci roku. Mezinárodní sestava je natočila v březnu 2016 během turné, na kterém představovala své předchozí CD Calm. Bubeník Gene Jackson je známý především ze spolupráce s Herbiem Hancockem. Vedle něj a kapelníka Ondřeje Štveráčka sestavu na albu Sketches tvoří kontrabasista Tomáš Baroš a pianista Klaudius Kováč. Štveráček je hráč s obrovskými zkušenostmi z různých sestav včetně bigbandů.