Slyšte, lidé! – Za krásu slova

23. září 2016 Folk, Country, Aktuality Autor: Milan Tesař

Od roku 2003 uděluje naše rádio na festivalu Mohelnický dostavník cenu Za krásu slova. Jejími držiteli jsou autoři písňových textů, jejichž tvorby si vážíme. Jsou mezi nimi například Jiří moravský Brabec, Jarda Svoboda, Jiří Smrž, Petr Linhart, Honza Žamboch, Karolina Kamberská nebo už zesnulý Petr Pololáník. Všech dosavadních 14 držitelů tohoto ocenění si představíme v pořadu Slyšte, lidé! Poslouchejte v sobotu 24. září 2016 od 19.15 nebo v úterý 27. září v 16.55.

Prvním oceněným se stal v roce 2003 Jiří moravský Brabec, dnes dramaturg folkových pořadů na TV Noe a člověk, který se stará o kulturu ve městě Kuřimi. Pamatovat si můžete jeho výborné recenze z časopisu Folk & country a Jiří Brabec byl také jedním z našich prvních publicistů, kteří měli svůj vlastní internetový časopis. Jako autor textů spolupracoval se skupinami Bokomara, Mošny, Duo Cis nebo s Jiřím Pavlicou.

V roce 2004 cenu získal Miroslav Vepřek, kapelník skupiny Alibaba. Od té doby se posunula kapela – od folkrocku a country ke směsi akustického folku a swingu – a posunul se také Mirek Vepřek. Z někdejšího studenta a amatérského muzikanta, který zkoušel se svou kapelou štěstí na Portě, se stal vědecký pracovník, docent, vedoucí katedry bohemistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Třetím držitelem ceny Proglasu Za krásu slova se stal písničkář Petr Pololáník, který bohužel v roce 2006 tragicky zahynul. Předtím stačil vydat jedno album s názvem Předjaří, sestavil skupinu Poloband, ve které účinkoval i další skvělý autor Eman Míšek. Petr Pololáník také na sklonku svého předčasně ukončeného života spolupracoval s naším rádiem jako moderátor a spolupracovník hudební  redakce v pořadech Jak se vám líbí.

Dalším držitelem ceny se v roce 2006 stal Honza Žamboch. I v jeho případě můžeme sledovat zajímavý vývoj – od hraní se slovy v rané éře Žambochů k vážným tématům na pozdějších albech nebo k poetickým výletům do lidského nitra v projektu Wolf Lost In The Poem, což jsou písničkářská vyznání oblíbeným básnířkám. Vedle textařského umění rozvíjí Honza Žamboch svou dráhu skvělého kytaristy. Hostuje na albech svých kolegů a v roce 2012 například natočil instrumentální album Guitar & Forest, inspirované tichem i zvuky lesa. Vedle hudby samotné se lesník Honza Žamboch věnuje také moderování pořadu Mezi pražci na TV Noe.

V roce 2007 jsme poprvé ocenili ženu, a sice Karolínu Kamberskou. Ta byla v té době členkou dua Sestry Steinovy, které tvořila se svou sestrou Lucií. Mezitím se dvojice rozpadla a každá ze sester šla svou vlastní cestou. Karolína natočila v roce 2010 sólové album Hořkosladce a o rok později dětskou desku Říkadla a křikadla, ale v poslední době se více než hudbě věnuje kulinářskému umění. Znát ji můžete jako kuchařku z televize a jako autorku kuchařských knih.

V roce 2008 obdržel cenu Proglasu Za krásu slova Petr Linhart, rodák z Kladna, který si za krajinu svého srdce zvolil Sudety. V rozhovoru pro Katolický týdeník před několika lety vzpomínal: „Moje babička z tátovy strany byla sudetská Němka, prázdniny jsem často trávil ve stráních nad Desnou v Jizerských horách, několikaleté angažmá v karlovarské kapele Čp. 8 mě zase pár let po několik dnů v týdnu přesouvalo do krajin Karlovarska. Když jsem pak k tomu tématu poprvé přistoupil, zjistil jsem, že tady jsem doma jako nikdy nikde před tím. A že vlastně mohu bohatě čerpat také z toho, co jsem tady kdy prožil.“ Petr, předtím, než se dal na sólovou písničkářskou dráhu, působil dlouhá léta jako kapelník skupiny Majerovy brzdové tabulky a už tam naplno rozvinul svůj talent. Jeho samostatná alba Sudéta, Autobus do Podbořan a Rozhledna patří k tomu nejlepšímu, co na naší folkové scéně v posledních letech vzniklo a poslední z nich například já považuji za nejlepší českou desku roku 2015. Mimochodem Petra Linharta jako textaře si ke spolupráci přizval Jan Spálený a naopak jeho skladatelské umění využil na svém projektu Český kalendář Michal Horáček. Úplně nejlépe však schopnosti Petra Linharta vyniknou ve své integritě, totiž spojí-li se jeho texty, hudba i autorova nepřeslechnutelná interpretace. Vadu řeči a nevelký hlasový rozsah pološeptající písničkář hravě vyvažuje důvěryhodností svého projevu, silou písní a pestrými aranžemi.

Už dvakrát se stalo, že laureát nemohl ocenění pro nemoc převzít. Poprvé se tak stalo v roce 2009, kdy jsme chtěli ocenit písničkáře Jana Zubryckého. Cenu nakonec převzal o několik měsíců později přímo u nás v rádiu. Tehdy měl na svém kontě výborné album Podobojí a od té doby tento spíše nenápadný autor nic nového nevydal. Jeho texty jsou však silné a stojí za připomínání.

Osmým oceněným se stal Kuba Horák ze severočeské folkové skupiny Zhasni. V jeho osobě se také poprvé dostáváme na půdu Textové dílny Slávka Janouška, původně internetové platformy, která dnes už ve velkém stylu rozvíjí talent mnoha básníků, textařů a písničkářů. Kubova domovská skupina Zhasni vydala zatím dvě alba – Je to tak nutný… a Na druhém nádvoří – a brzy by měla vydat třetí CD. Prošla si mnoha personálními změnami, ale základ po celou dobu vedle Kuby tvoří další výrazný autor a také písničkář Michal Vaněk.

V roce 2011 festival Mohelnický dostavník neproběhl, ale cenu jsme přesto předali. Jako náhradní, ale plnohodnotné řešení, jsme zvolili festival Střelické strunobraní a držitelem ocenění se stal tehdy 45letý Jarda Svoboda, kapelník skupiny Traband. Letos Jarda oslavil padesátiny a při té příležitosti vydal první sólové album. Mezitím však vydal i další silná alba s Trabandem a pro mne zůstává jedním z nejlepších českých autorů písňových příběhů, člověkem, který dokáže o krajině a také o lásce nebo o vztahu k Bohu psát jako málokdo jiný.

Lada Šimíčková je opět autorka z okruhu Textové dílny Slávka Janouška. Původně prý vůbec nepočítala s tím, že by své texty i interpretovala, ale nakonec vytvořila písničkářské duo s Ivo Cicvárkem a jejich album Hotel v tiché ulici právě z roku 2012 je velmi povedené. Kromě toho Lada Šimíčková napsala texty pro skupinu Jablkoň, pro Lucii Redlovou a Petra Bendeho.

V roce 2013 se držitelem ceny Za krásu slova stal Slávek Klecandr, kapelník skupiny Oboroh. Ta sice pro mnohé zůstává především synonymem pro moderní úpravy žalmů, ale Slávek je výborný nejen jako skladatel, ale právě také jako textař. Od alba Kámen z roku 1996 vydává pod hlavičkou Oborohu své velmi silné písně a v roce 2000 se na desce Protější břeh poprvé představil také jako sólový písničkář.

Podruhé jsme cenu Za krásu slova udělili, ale nepředali v roce 2014. Podobně jako o pár let dříve ani tentokrát laureát na festival Mohelnický dostavník nedorazil kvůli nemoci. Jiřího Smrže jsme však na Dostavník pozvali o rok později a ocenění mu předali dodatečně. Jiří Smrž byl v minulosti členem skupiny Minnesengři a Sem tam, jako autor hudby se podílel na oratoriu o svaté Zdislavě Královna severních záseků a vydal moc pěknou básnickou sbírku Eurydika v uhelném dole. Písničkářská alba, která patří k tomu nejsilnějšímu na české folkové scéně, nechrlí, i když by pro množství písní mohl. Naopak, dává si záležet na každém detailu, ven pouští díla podle svého přesvědčení dokonalá. Za dvě svá alba získal Anděla a je také dvojnásobným vítězem ankety Proglasu Album roku. Vedle skupiny Sem tam, která stále hraje některé jeho písně, mají jeho skladby v repertoáru také II. míza Vojty Zíchy nebo skupina Žalozpěv.

V roce 2015 jsme cenu předávali hned dvakrát v jeden den. Jednak ji s ročním zpožděním převzal Jiří Smrž, jednak jsme jako třináctého v pořadí ocenili Roberta Křesťana. I on se během desetileté na scéně výrazně posunul. Od řemeslně slušně zvládnutých, ale tematicky trochu naivních textů pro skupinu Trapery a později už vyzrálejší tvorby pro Poutníky se dostal na náš textařský vrchol jako frontman kapely Druhá tráva. Píše vlastní, symboly nabité, písně, ale dokáže také výborně přebásnit mnohovrstevnaté příběhy Boba Dylana. Kromě toho je Robert Křesťan překladatelem americké beletrie.

Čtrnáctou a zatím poslední cenu Za krásu slova jsme udělili v neděli 28. srpna 2016, opět na festivalu Mohelnický dostavník. Ocenili jsme Davida Švestku, kapelníka folkové skupiny Kapky z Červené Vody na česko-moravském pomezí. Je to autor, který zatím není tak známý jako Robert Křesťan, Jiří Smrž nebo Slávek Klecandr, ale jeho poetika je hodna pozornosti.

John Hinshelwood zpívá Emily Dickinsonovou

hinshelwood_called-backSkotský písničkář John Hinshelwood natočil album zhudebněných básní Emily Diskinsonové.

Regiony

Regiony

Tinitus skupiny Původní Bureš

13-PuvodniBuresChystáme rozhovor se skupinou Původní Bureš o novém albu Tinitus.

Krabice plná Folk Teamu

folk_teamVychází box se sedmi CD brněnské skupiny Folk Team.

Hudební výlet do Belgie

azmari_samaiPoslechněte si s námi přehled aktuální hudby z Belgie.

Trio komorního jazzu

trio_komorniho_jazzuO brněnském Triu komorního jazzu bude v pořadu Jak se vám líbí hovořit Roman Pokorný

Partneři

Harmonie_logo_velke_web