Jan Zubryckyj & Navolnénoze: Podobojí (recenze CD)

Už potřetí mě Jan Zubryckyj potěšil svým albem. Písničkář, který svou první dlouhohrající desku natočil ve 47 letech, se i tentokrát s novinkou vynořil nenápadně, tiše, jakoby nic… Příliš často nekoncertuje, mimo Proglas jej v éteru prakticky neuslyšíte, ani hudební časopisy o něm téměř nepíší. Přesto je podle mne Podobojí jednou z nejsilnějších českých desek roku 2008. 

V recenzi minulého Zubryckého alba Tichý telegraf jsem chválil především texty a na druhém místě aranže, na kterých se tenkrát podílel především Peter Binder. Už tehdy však byli Zubryckého posilou mladí jazzoví muzikanti z generace nedávných absolventů Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka, jmenovitě Dano Šoltis a Rasťo Uhrík z Vertigo Quintetu. Složení doprovodné kapely na novince je zcela jiné, avšak i zde najdeme špičkového jazzového muzikanta z nejmladší generace, Ondřeje Pivce (piano, hammond). Dalším známým jménem je bubeník Miloš Dvořáček (známý například z projektů Vladimíra Václavka, z freejazzového Limba a aktuálně z –123 min.) a ještě důležitější je účast kytaristy Josefa Štěpánka, který spolu s Alexejem Charvátem album produkoval a podílel se také na aranžích. Zásluhou těchto a dalších muzikantů (včetně smyčcového kvarteta nebo devítihlavého sboru) je Zubryckého novinka ještě barevnější než písničkářova předchozí alba. Tím pádem nehrozí nuda, i když jsou téměř všechny písně pomalé.

V textech si Zubryckyj drží svůj vysoký standard. Umí ve zkratce načrtnout dějovou linku prázdninového zážitku (Targaflorio), postaví do kontrastu pravoslavné chrámy s židovskou tradicí Podkarpatské Rusi (Pravoslaví), vkusně propojí erotickou lásku mezi mužem a ženou a lásku člověka k Bohu (Sváteční, Podobojí), vzdá hold oblíbenému básníkovi i zbožňované herečce (Halasovi), odkazuje k literatuře klasické (Ithaka v Targafloriu) i moderní (Malý princ nebo Kainar v Bezřečí). Mohl bych vypsat několik řádků slovních spojení, která mě zaujala. Za všechna uvedu snad jen „Jsou slova sladká jak medové kapky / na bříšku divokých včel“ (Sváteční) nebo téměř surrealistické „Našel jsem podkovu / na veřej vesmíru / zmýlená kafe neplatí“ (Podkova).

Zubryckého pěvecký projev sice není příliš výrazný, avšak zpěv je – pokud zpěvák neudělá chybu v přízvuku („bar Tonino“ v Targafloriu) – srozumitelný. Přínosem je přizvání Katky Šarközi do dvou písní, i když i ona se drží spíše zpátky – zřejmě v souladu s klidnějším vyzněním celého alba. Stojí mimochodem za to prostudovat si texty také v bookletu. Už jen proto, abyste pochopili, podle jakého klíče autor člení slova a věty do veršů, nebo abyste si uvědomili, jak dobře si Zubryckyj umí poradit s četnými rytmickými nepravidelnostmi.

Jedinou objektivní výtku mám ke způsobu, jakým Zubryckyj vyslovuje některá cizí slova. Audrey Tautou je správně francouzsky [odre totu], u croissantu by se nemělo vyslovovat koncové [-t] a rhythm’n’blues rozhodně není [rytemblús]. Tento zdánlivý detail bohužel sráží o stupínek dolů album, které jinak – včetně výtvarného zpracování bookletu – působí naprosto profesionálním dojmem.

Rok vydání: 2008
Vydavatel: Indies MG
Žánr: folk/jazz/blues
Celkový čas: 45:55