Slyšte, lidé!: Co nového u Krtků?

Pořad zahájíme s šumperskou skupinou Happy To Meet, která festival Zahrada vyhrála v roce 1998. Tehdy stál v jejím čele irský zpěvák Eoghan O’Reilly, který později odešel k dalším hudebním projektům. V současných Happy To Meet uslyšíte zpěvačku Martinu Ženožičkovou, baskytaristu a zpěváka Jiřího Goga Bílka, houslistku Kamilu Střeštíkovou, hráče na banjo a dobro Radka Novotného, kytaristu Ivana Klóda Drážného a za bicí soupravou sedí Radek Elvis Streit. Jako častý host na perkuse se objevuje Pavel Joe Dokoupil, který však žije v Amsterdamu. Happy To Meet hrají energickou rockovou hudbu s množstvím folklórních a etno vlivů. Letos vydali nové album Haifara.

V roce 2000 festival Zahrada vyhrála skupina Kvokál, druhá byla Benedikta – ani jedna z těchto kapel už neexistuje. Na třetím místě však skončilo brněnské Svítání, které od té doby výrazně změnilo sestavu i styl, ale dál hraje a každý rok natáčí několik nových písní. Vedle kapelníka a zakladatele skupiny Jiřího Fadrného dnes Svítání tvoří jeho žena, violoncellistka Terezie Fadrná, dále zpěvačka Klára Rybáková, zpěvák Zdeněk Lichtneger a akordeonista Petr Sedlák. Svítání v posledních letech rezignovalo na natáčení alb. Naopak vždy koncem roku vydává EP desku se čtyřmi nebo pěti novými písněmi, kterou pak rozdává svým fanouškům na koncertech. „Naznali jsme, že hudební trh se zmítá v křečích takové síly, že není v naší moci učinit z vydávání CD záležitost alespoň neztrátovou. Rozhodli jsme se proto využít naopak nové nahrávky jako cukříku, kterým vás nalákáme na koncerty. Tedy – přijdete-li na náš koncert, dostanete naše nové CD proti vstupence,“ píše kapela na svém webu. Zatímco na Zahradě v roce 2000 soutěžilo ještě Svítání jako čistě folková a především vokální kapela, v poslední době hraje folkrock s prvky mnoha dalších stylů.

V roce 2001 se vítězem festivalu Zahrada stala folková skupina Ginevra z Příbrami. Její kapelník Vašek Plecitý vzpomíná: „S pojmem Zahrada jsme se prvně setkali v roce 1999, krátce po našem vzniku. Tehdy jsme měli chuť si zahrát i někde jinde než v Příbrami nebo ve zkušebně, a tak jsme poslali přihlášku na Konkurs Zahrady do Bohnic. Odtud se nám ozval pořadatel Pavel Rada až za hodně dlouho s omluvou, že naši přihlášku našel v organizačním zmatku pozdě – až po Konkursu. Hodili jsme to za hlavu, šli do studia natočit prvních pět písní, demáček poslali do Konkurzu další rok a čekali, jestli to tentokrát vyjde. A vyšlo! Nejenže se neztratil, ale Michal Jupp Konečný nás pozval na Zahradu i na Folkovou Růži.“ V prvním roce skončila Ginevra na čtvrtém místě a o rok později už v soutěži triumfovala. Na rozdíl od Svítání se tato kapela stále drží svého žánru, historizujících folkových písní na téma pověstí z různých koutů naší země. Loni Ginevra oslavila 15 let od svého vzniku a při té příležitosti vydala koncertní CD a DVD, natočené na charitativní akci Příbramská svatohorská šalmaj, kterou kapela každoročně pořádá.

V roce 2001 se na Zahradě poprvé udělovala zvláštní cena pro vítěze soutěže písničkářů a dvojic. První vítězkou se stala Žofie Kabelková, v roce 2002 vyhrál Jeroným Lešner a v roce 2003 Žamboši, tehdy ještě duo. Od té doby se rozšířili na tříčlennou skupinu, vydali dvě alba a za obě získali žánrovou cenu Anděl. Honza Žamboch jako kytarista navíc letos vydal sólové instrumentální CD Guitar & Forest. O Krtkovi, divácké ceně ze Zahrady, Honza Žamboch říká: „Ujistil nás, že v tom hraní na umělce máme vší silou pokračovat dál.“

V roce 1997 vyhrála Zahradu pardubická skupina Poupata. V roce 2002 vydala své poslední album Mezi černou a bílou a krátce poté se trochu nečekaně rozpadla. Část sestavy pokračovala pod názvem Pouta, zatímco kapelník Vít Troníček si založil novou skupinu Marien. S ní na Zahradě znovu zabodoval v roce 2005, kdy se v hlasování diváků umístili na druhém místě, za pražskými Bezefšeho. Ještě předtím, v roce 2004, si Marien zahráli živě na Proglasu. Až v roce 2009 vydali své první oficiální album Krajina v Tobě a v roce 2012 natočili druhý disk V půli cesty. Vít Troníček je velkým propagátorem tradičního akustického folku, angažuje se v aktivitě Folk žije!, je spoluorganizátorem velmi slibně se rozvíjejícího festivalu Folkové chvojení.

V historii festivalu Zahrada a soutěže o Krtky hrály výraznou roli také zpívající ženy, písničkářky. Po Žofii Kabelková vyhrála Krtka v kategorii písničkářů v roce 2004 Martina Trchová, v roce 2005 Tereza Terčová a poslední ženou-sólistkou, která se z ceny mohla radovat byla v roce 2006 Jana Šteflíčková. Ta se mimochodem už jako malá holčička s kytarou objevila na Portě v roce 1990. Mezitím se stala herečkou, získala angažmá v pražské Ypsilonce a dala dohromady svou doprovodnou kapelu Papá Leplée, později přejmenovanou na Kůň. Momentálně vystupuje opět sama a na bezejmenném albu z roku 2012 se od folku částečně odvrací směrem k latinskoamerické hudbě, šansonu a dalším stylům.

Od roku 2007 bodovali v soutěži písničkářů opět pouze muži. Tuto sérii zahájil Pavel Helan a v dalších letech na něj navázali postupně Xindl X, Martin Rous, Sova & Slamák, Monty a – v roce 2012 na Folkové růži, kde soutěž písničkářů po zániku Zahrady pokračuje – Pavel Tábásek.  Za pseudonymem Xindl X se skrývá písničkář a scenárista Ondřej Ládek. Na otázku, kdy si poprvé uvědomil, že chce lidem předkládat své vidění světa prostřednictvím písní, odpovídá: „Písničky jsem psal už někdy od 12 let. Psal jsem proto, že mě to bavilo, ne proto, že bych tím chtěl něco sdělit. Až o hodně později, když jsem objevil rap a začalo se mi dařit do jedné písně nacpat čtyři stránky textu, začaly ty texty být něco víc než jen nutná výplň melodií. Ale pořád jsem to bral spíš jen jako legraci. Až když pak před dvěma třemi lety za mnou občas někdo po koncertě přišel a říkal mi, že mu ta či ona píseň mluví z duše, došlo mi, že i písní může člověk předložit nějaké vidění světa. Ale rozhodně to neberu jako jediný způsob toho, jak svůj pohled na svět prezentovat. Píšu dál i prózu a scénáře. Písně jsou pouze jedna z těchto forem. I když je to forma, která mě momentálně baví nejvíc – zejména proto, že na rozdíl od filmu a literatury člověk má člověk okamžitou zpětnou reakci.“ Zatímco své první festivalové úspěchy Xindl X sbíral jako folkový písničkář s kytarou, v současné době jej doprovází plnohodnotná kapela a jeho tvorba má dnes mnohem blíže k popu než k folku.

V roce 2009 zvolilo publikum nejlepším písničkářem Martina Rouse. Ten působil čtvrt století na rockové scéně. Byl zakladatelem skupiny Sluníčko, ve které začínala Lenka Dusilová, psal texty pro poprockového zpěváka Pancha a byl členem rockové skupiny Šántí. Je také vítězem mezinárodního finále Porty v Ústí nad Labem.

Vítězem Zahrady 2010 v kategorii skupin se stali Shivers z jižních Čech. Druzí skončili moravsko-francouzští Hluční sousedé a na třetím místě byla kapela Zhasni ze severočeského Nového Boru. To byla původně kapela tří zpívajících autorů – Michala Vaňka, Ireny Vaňkové a Jakuba Horáka. Kapela však vícekrát změnila sestavu, nejprve čtvrtou členku, violoncellistku Janu, vystřídali bratři Kropáčkové na baskytaru a bicí a později z kapely odešla Irena Vaňková, která ovšem ještě stihla účinkovat na albu Na druhém nádvoří (2012).

Poslední ročník festivalu Zahrada proběhl v roce 2011. Vítězem v diváckém hlasování se stala olomoucká skupina Bujabéza, která po svém zhudebňuje moravské lidové texty. V čele kapely stojí hráč na klávesy a autor hudebních zpracování Jan Sítař a zpěvačka Zuzka Mimrová. V roce 2012 skupina vydala své druhé album Potvory di mare.

Na druhém místě v divácké soutěži skončila v roce 2011 skupina Passage a na třetím znojemská Lucrezia Borgia. Tato kapela má za sebou roky intenzivního koncertování v Rakousku a také v Itálii, hrává na historických slavnostech, na hradech a zámcích, ale právě na Zahradě ukázala, že umí oslovit i festivalové publikum. Její kapelník Antonín Maceček Zahradu ostatně vyhrál už v roce 2007 se svou druhou kapelou Burana Orffchester. Lucrezia Borgia momentálně funguje ve dvou variantách – v rockové až metalové, která se představila před třemi lety dvojalbem Valpuržina noc, a ve variantě akustické, která letos vydala nové CD Za čest a pro slávu. Antonín Maceček se na tomto albu vrací ke své oblíbené tematice – k rytířům, žoldákům a dalším postavám především ze středověku.

Na závěr si poslechneme písničkáře Montyho, vítěze Zahrady v kategorii jednotlivců a dvojic z roku 2011. Monty má na svém kontě dvě sólová alba. Druhé z nich, Anomar, vyšlo v roce 2012.