Xindl X: Návod ke čtení manuálu (recenze CD)

Celkem 14 skladeb zařadil na své album Ondřej Ládek alias Xindl X, držitel Porty a vítěz Krtečka. Co píseň, to hit. Texty propracované do posledních detailů. Je to předešvím hiphop, avšak díky zajímavým aranžím je CD stravitelné i pro rastamany, popaře, rockery… a možná i pro folkaře. Skoro v každé písni najdeme nějaké kontroverzní slůvko, avšak jednak to k hiphopu patří, jednak Xindl ví, proč to zpívá (či spíše rapuje).

Tak by mohla znít stručná recenze alba, které mě uchvátilo už svým vtipným názvem. Ano, k manuálům potřebujeme návody a k těmto návodům často ještě rady přátel. Ládek, mladý scenárista s úctyhodnou slovní zásobou a s darem vytvářet originální rýmy a slovní hříčky, nám předkládá svou verzi návodu k orientaci v dnešním spletitém světě. Jeho album, poslechneme-li si je opravdu pozorně, nám může sloužit jako kompas či – vzhledem k voleným tématům – jako sextant. Než si však Xindla pustíme do uší, musíme se zbavit předsudků.

S formou Xindlových písní nemám větší problém. Proč přehazuje přízvuky, Ondřej smysluplně vysvětlil v rozhovoru pro časopis Folk & country: „Když ve větě položíte přízvuky jinak, než je zvykem, získá ta věta úplně jiný šmrnc – a i to má svoje kouzlo.“ Mnohem více jsem se musel vyrovnávat s tématy písní. Verše o andělovi s lubrikačním gelem, o bohyni anonymního sexu nebo o mamutovi s údem se mi samozřejmě vryly do paměti na první poslech (ještě před vydáním alba) a já jsem přemýšlel, zda taková koncentrace erotických témat není na škodu. Problém je zřejmě v tom, že svět, ve kterém Xindl žije, je hodně odlišný od světa mého. A že staromilecky zastávám názor, že intimní témata skutečně patří do intimní sféry.

Jenže Ládkovy písně nejsou v první řadě o sexu a už vůbec nejsou propagací bezbřehého užívání. Xindl X si všímá nebezpečí, která současný svět nabízí, snaží se naplno a bez zábran pojmenovat všechny ty „substituční lásky, substituční štěstí, substituční víry, substituční naděje“ (opět viz rozhovor), se kterými se někdy sám potkal nebo které coby scenárista-pozorovatel vysledoval, a varovat před nimi. Klíčovou větou alba není „Jsem mamut, mám úd“, ale spíše „Jsme závislí na svý nezávislosti“, „S lítostí vám oznamujeme, že po dlouhé nemoci nás opustila láska“ nebo „Duši do kondomu nenarvem“. Přes zdánlivě silácké řeči totiž Xindl X není mamutem-nadsamcem, ale spíše obyčejným člověkem, který hledá bezpečný přístav. Zjišťuje, že v anonymním sexu ono bezpečí nenajde, stejně jako se neskrývá v žádném z televizních programů („Proč chodit ven, když v televizi je tak krásně“). Sice ví, že „když chci do tvý party, musím se stát partiovým zbožím“, avšak přitom zoufale volá: „V duši mám blues (tedy smutek) a chtěl bych hrát jazz.“

Xindla X tím pádem můžeme poslouchat jako autora etických, možná až filosofických poselství. Pokud to pro množství explicitních výrazů nedokážeme, zkusme vnímat album v jiné rovině. Hledejme vtipné slovní hříčky („jedná je nová a jedna je prima“ – o televizních stanicích) nebo rýmy (pasivně/masy vně). Jásejme nad zajímavými aranžemi (od výborné basy přes všudypřítomný saxofon a pěvecké hostování Jany Infeldové z Jananasu až po rytmicky zajímavý úvod písně Žádaný a nežádoucí).

Ne všechno se na Xindlově albu povedlo na sto procent. Na můj vkus je rapu místy až příliš (Ládek sice nemá hlas slavíka, ale při zpěvu rozhodně není nezajímavý). Při tak velké koncentraci slov se ne všechny rýmy povedly („ping pong/King Kong“ je poměrně tuctové). A u některých popových vsuvek (v písni Styky střední pasáž s přechodem do falsetu) netuším, zda náhodou nemělo jít o parodii, kterou jsem nepochopil. Přesto formálně CD drží pohromadě.

I když mám stále pocit, že Ládkův svět se od mého hodně liší a že sám mám úplně jiné starosti, považuji Návod ke čtení manuálu za užitečný. Ukazuje totiž, že za siláckými řečmi kolem nás se může skrývat citlivá duše a snaha vyřešit problémy, které se neřeší snadno. Kéž by takových Ondřejů Ládků bylo víc, přeju si v duchu a znovu poslouchám Xindlovy vtipné a přitom vážné verše. Jen tu desku prosím chraňte před dětmi. 

Rok vydání: 2008
Vydavatel: Championship Records + Good Day Records
Žánr: pop/hiphop
Celkový čas: 54:02

(Článek vznikl v listopadu 2008 pro časopis Folk & country.)