Slyšte, lidé! – Hudební výlet na Balkán 2025

První album, po kterém sáhneme, se jmenuje Žega. Natočil je bosenský písničkář Igor Božanić s dalšími výraznými hudebníky. Důležitou roli v písních hrají bratři Pavle a Srđan Popovovi. Pavle Popov nahrál většinu nástrojů – od kytary a kontrabasu po klarinet –, jeho bratr Srđan hraje na flétnu. Oba se také postarali o aranže a Srđan měl na starosti nahrávání a mix. Dále na albu hraje Mina Marinkovič na harfu. Na albu najdeme dvě Božaničovy autorské skladby, několik nově zpracovaných známých sevdalinek a tři úpravy městských písní z Banja Luky, které vycházejí z terénních záznamů etnomuzikologa Vlada Miloševiče. Sevdalinka je tradiční bosenská lyrická píseň, většinou pomalá a melancholická, s textem o lásce, touze, ztrátě nebo každodenním životě. Vyznačuje se orientálními hudebními prvky, bohatou melodičností a emotivním zpěvem. 

Opilý slavík, makedonsky Pijan Slavej, je projekt severomakedonského hudebníka a zpěváka Branislava Nikolova. Toho doprovázejí další tři hudebníci – Pece Trajkovski Brada na kytaru a syntezátor, Goce Jovanoski na baskytaru a Slavčo Jovev na bicí. Sám Nikolov vedle písní složil hudbu k více než 30 divadelním představením i k několika dokumentárním i hraným filmům. Za svou tvorbu získal řadu ocenění a uznání. Patří k nejvýraznějším a nejoriginálnějším osobnostem severomakedonské hudební scény, proslulý je svými spontánními, energickými a opravdu živými vystoupeními. Spolupracoval také s Makedonskou filharmonií a vydal dvě básnické sbírky a ostatně i v rámci projektu Pijan Slavej kombinuje hudbu a poezii. 

Skupina Divanhana vznikla v roce 2009 na Hudební akademii v Sarajevu, kde její členové studovali etnomuzikologii. Slovo „divanhana“ v bosenském jazyce označuje společné místnosti v tradičním domě, kde se lidé po práci scházeli, povídali si a zpívali sevdalinky. Právě z tradičních bosenských písní, sevdalinek, hudba kapely vychází. Dále se inspiruje také takzvanou kafana music, která je modernější, a třetí vrstvu tvoří ještě novější písně, které vznikají v moderní Bosně a Hercegovině. To vše pak kapela kombinuje s prvky současného popu, jazzu a klasické hudby. Na novém albu Radio Sevdah tak najdeme písně, které propojují folklor s jazzem a rapem nebo například parodii na žánr, kterému se říká turbo folk a pro který jsou typické rychlé rytmy, syntezátory a výrazné basy. 

Album Balkánske Stopy, které vyšlo na samém konci roku 2024, představuje kapelu Petraš Projekt v čele s Jankem a Alenem Petrašovými, otcem a synem, srbskými hudebníky žijícími na Slovensku. Ve své kapele spojují tradiční balkánskou hudbu s jazzovými postupy. Základ jejich alba tvoří právě mistrovská hra Janka Petraše na klávesy a kytarová virtuozita Alena Petraše. Rytmickou sekci doplňují Miodrag Milovanov na bicí a perkuse a Ervin Malina na baskytaru. Zpívá Anita Ribar Valah.

Rumunská skupina Fanfare Ciocărlia, „nejrychlejší dechovka světa“, pochází z malé vesnice Zece Prajini, která leží na severovýchodě Rumunska, u hranic s Moldavskem. Vznikla v roce 1997. Dvanáct romských hudebníků s tubami, tenorovými rohy, trubkami a saxofony se tehdy rozhodlo šířit balkánskou dechovou hudbu po světě. V roce 1998 skupina vydala své první album Radio Paşcani a o rok později druhé s názvem Baro Biao a díky nim se jí dostalo popularity a uznání nejen na Balkáně. Dnes je známá jako soubor, který mísí tradiční balkánskou hudbu s jazzem, popem a rockem, a to stále ve zběsilém tempu a s punkovou energií. Inspiraci čerpá z hudby romské, rumunské, turecké, bulharské, srbské i makedonské. Své zatím nejnovější album The Devil Rides Again skupina nahrála ve spolupráci s kanadským kytaristou Adrianem Rasem. 

Images from Ravnogor je nové album ženského folklorního souboru z Bulharska Ravnogorski Biseri a jeho hostů. Těmi jsou zpěvačka Stojanka Koleva, hráč na dudy Angel Uzunov a vypravěčka Elena Paškuleva. Skupinu s názvem Ravnogorski Biseri – což znamená Perly z Ravnogoru – tvoří starší ženy, které uchovávají a předávají ústní tradici svého kraje a dodnes aktivně vystupují zejména na regionálních slavnostech. Album tak nabízí nezkreslený pohled na tradiční hudbu z jihu Bulharska, konkrétně z vesnice Ravnogor v pohoří Rodopy, a zachycuje autentický zpěv i instrumentální tradice bez umělých aranží. 

Thanos Stavridis je špičkový akordeonista z Řecka, který se během své 25leté kariéry podílel na více než stovce alb různých umělců. Sám byl členem několika kapel a věnoval se jak řecké lidové hudbě, tak své autorské tvorbě. My si představíme jeho nové album Fygame, které natočil se svou kapelou Drom. Skupina cítila potřebu zachytit svůj přístup k lidové hudbě, který kombinuje tradici s hudebními inovacemi a s tanečními prvky. Proces tvorby alba trval několik let, kapela musela čelit mimo jiné pandemii covidu, a nakonec desku dokončila v loňském roce a vydala letos na jaře. Album obsahuje hudbu, která se hraje a na kterou se tančí v širší oblasti řecké Makedonie. Tato hudba odráží společnou kulturu, tradice a zkušenosti místních komunit, které si po staletí předávají slova i nápěvy. Název kapely Drom pochází z romského slova pro cestu – „drom“ –, které samo pochází z řeckého „dromos“. Skupina si toto jméno zvolila, protože hudebníci jsou neustále na cestách a komunikují hudbou s lidmi po celém světě. Název alba Fygame znamená „Jdeme“.

Úplně jinak než Thanos Stavridis pracuje s rytmem a s tanečními prvky v hudbě rumunské duo Balkan Taksim. Tvoří je Saşa-Liviu Stoianovici a Alin Zăbrăuţeanu. První z nich zpívá a hraje na elektrický saz, tanbur, rumunskou kobzu, theremin a syntezátory, druhý z nich pak také na syntezátory, na baskytaru a programuje a pouští samply. Už tento výčet velmi tradičních a vedle nich moderních nástrojů mnohé napovídá. Duo se inspiruje tradiční hudbou Rumunska a slovanských oblastí Balkánu a Karpat a propojuje ji s elektronickými zvuky. Výsledkem jsou písně s netradiční industriální atmosférou, kombinace rytmické elektroniky a folklorních prvků. Nové album Acide Balkanique obsahuje osm skladeb, některé instrumentální, jiné zpívané v rumunštině, srbštině nebo bosenštině.

Experimentální trio Gordan tvoří dva hudebníci z Německa a Rakouska – bubeník Andi Stecher a baskytarista a producent Guido Möbius – a srbská zpěvačka Svetlana Spajić, jedna z nejvýraznějších interpretek balkánských lidových písní. Každá skladba ne jejich aktuálním albu vychází z jiné zvukové i historické inspirace. Trio přetváří balkánskou mystiku v současný hudební jazyk s mimořádnou emocionální silou. Album se jmenuje Gordan a vyšlo v květnu 2024. 

Severomakedonská zpěvačka a skladatelka Elena Hristova, známá také jako Elena Baklava, propojuje na svém novém albu motivy z balkánské a turecké lidové hudby se svými vlastními melodiemi, s nepravidelnými rytmy, se současným hudebním jazykem a právě s elektronickými prvky. Elenina kapela Baklava působí na scéně více než 20 let a za tu dobu vydala pět úspěšných alb s využitím tradičních nástrojů jako tambura, kaval nebo daf. Album Yorukluk poprvé představuje Elenu jako sólovou zpěvačku. Je inspirováno jejím setkáváním s potomky Joruků – nomádů turkmenského původu, kteří se ve 14. století usadili v Makedonii.

Jako poslední budeme v pořadu poslouchat Elsu Mouratidou, řeckou zpěvačku, která spojuje tradiční hudbu s novými zvukovými krajinami. Spolupracovala s významnými řeckými umělci a vystupovala na festivalech po celém světě, od Turecka po Austrálii. Název jejího nejnovějšího alba Epsilon & Theta odkazuje ke dvěma řeckým písmenům. Jedná se o písmena, která v řečtině stojí na začátku slov „láska“ a „smrt“. Zpěvačka se svou šestičlennou kapelou spojuje řeckou hudební tradici s moderními jazzovými vlivy a minimalistickým přístupem, čímž vytváří jedinečný hudební zážitek. V doprovodné kapele hrají – Evi Kazantzi na violoncello, Onur Sentürk na strunné nástroje, Filippos Kostavelis na klavír, Petros Damianidis na kontrabas a Dimitris Tasoudis na bicí.