Fanfare Ciocărlia: Co se nám líbí, snadno přetvoříme

Fanfare Ciocărlia: Co se nám líbí, snadno přetvoříme
26. listopadu 2022 World music, Aktuality Autor: Milan Tesař

Rumunské skupině Fanfare Ciocărlia se přezdívá „nejrychlejší dechovka na světě“. Jedná se o soubor, který mísí tradiční balkánskou hudbu s jazzem, popem a rockem, a to ve zběsilém tempu a s punkovou energií. Skupina vznikla před 25 lety a v létě 2022 se představila v Brně na festivalu Maraton hudby. Rozhovor nám poskytl její saxofonista Oprică Ivancea, nahrávání se zúčastnil také manažer a producent kapely Henry Ernst.

Rozhovor se skupinou Fanfare Ciocărlia

Vaše nejnovější album It Wasn’t Hard to Love You začíná zajímavou úpravou hitu Billa Witherse z počátku 80. let Just the Two of Us. Proč jste na album právě tuto píseň zařadili?

Rádi upravujeme cizí písně, ať už je to jazz, pop nebo jiné žánry. A tentokrát se dostalo na skladbu Just the Two of Us. Ale ve skutečnosti ještě předtím, než jsme natáčeli album, jsme byli požádáni, abychom nahráli tuto píseň od Billa Witherse pro nový film s Boratem, nazvaný Boratův navázaný telefilm. A protože se nám verze, kterou jsme natočili, líbila, říkali jsme si, že by mohla zaujmout i naše fanoušky. A tak jsme ji dali na začátek našeho nového alba.   

Má hudba amerického skladatele Witherse vůbec něco spoloečného s balkánským folklorem?

Myslím, že na všech žánrech hudby najdeme nějaké styčné body, ale těžko můžeme říct, že píseň Billa Witherse by byla v něčem přímo podobná rumunské lidové hudbě nebo dechovce. Ale když se nám nějaká hudba líbí – a může to být jazz nebo pop –, je pro nás velmi snadné přetvořit ji do našeho stylu. V tomto případě jsme si řekli: Má to jednoduchou melodii, rozpoznatelnou na první poslech, je to píseň, která vám zůstane v hlavě. Pojďme si ji upravit.   

Jak vaše úpravy nebo i vaše autorské písně vznikají?

Vždy pracujeme kolektivně. Začneme tím, že shromáždíme různé nápady a myšlenky, pak je postupně filtrujeme a to, co zbude, použijeme. Ale může to být i jinak – někdo přijde s prvotním nápadem a my ostatní k němu přidáváme něco dalšího, což může být například rytmus nebo harmonie. V každém případě ale tvoříme kolektivně.    

Četl jsem, že zmíněné album bylo vaše poslední. A že snad už ani nebudete jezdit po světě a intenzivně koncertovat. Je to pravda?

Opravdu jsme vydali takové prohlášení. Chceme se více zaměřit na své kořeny, na hudbu, z které jsme vyšli. Chceme se vrátit na začátek a znovu hrát především tradiční hudbu na svatbách. Kromě toho cítíme, že hudební trh je přesycený a dnešní kapely se příliš podobají jedna druhé. Jedni kopírují od druhých, jedna skupina zní jako stovka dalších. I proto jsme si říkali, že ustoupíme stranou a načas se stáhneme. Je možné, že se ještě někdy vrátíme, ale teď potřebujeme na nějaký čas pauzu.    

Pauzu jste ale měli i během pandemie covidu. Co pro vás toto zastavení znamenalo?

Epidemie a koncertní pauza, kterou jsme kvůli ní měli, pro nás představovala velký problém. Přestali jsme pracovat, přestali jsme vydělávat peníze. Ale mělo to i pozitivní aspekty. Mohli jsme trávit čas doma se svými rodinami, což se nám předtím moc nedařilo – dvacet let jsme byli stále na cestě. Nyní jsme se mohli více věnovat nové hudbě, hodně jsme toho také naposlouchali. A také jsme měli klid a čas na produkci alba. Předtím jsme většinou alba natáčeli v pauze mezi dvěma koncertními turné. Tentokrát jsme mohli všechno důkladně promyslet. Takže ano, korona byla v mnohém pozitivní, jenom jsme si nevydělávali žádné peníze.