Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Belgie 2023

Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Belgie 2023

Pořad v souvislostech


Hudební výlet do Belgie 2023
Budeme vysílat

Výsledky ankety Album roku 2022
Sólo pro kytaru 2023
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme


Výsledky ankety Album roku 2022

Hudební výlet do Turecka 2023

Hudební výlet do Turecka 2023
Audioarchiv
16. ledna 2023 World music, Aktuality, Folk Autor: Milan Tesař

V týdeníku Slyšte, lidé! vás po roce zveme na hudební výlet do Belgie – země sice malé, ale kulturně velmi pestré. Potkávají se zde totiž hudební tradice obou belgických národů, Valonů a Vlámů, s hudbou kosmopolitního Bruselu, ve kterém působí lidé různých národností.

Skupinu Nisia tvoří zpěvačka a hráčka na perkuse Emanuela Lodato, kontrabasista a kytarista Vincent Noiret a akordeonista Jonathan De Neck. Hudba tria a jeho hostů je akustická a taneční. Ostatně album Li Pedi muzikanti věnovali všem lidem, kteří rádi tančí a kteří prostě nedokážou stát na místě.

Skupina Toasaves čerpá z vlámského folkloru, který ovšem propojuje s inspirací hudbou Středomoří a starou evropskou hudbou. Tristan Driessens hraje na různé loutny, například arabskou nebo krétskou. Raphaël De Cock střídá vlámské a irské dudy a foukací harmoniku. Harald Bauweraerts hraje na niněru, Miriam Encinas Laffitte na různé rytmické, ale také strunné nástroje a na zobcové flétny. Dále je to houslista Michalis Kouloumis, zpěvačka Eugénie De Mey, hráč na cistru, středověkou loutnu a violu da gamba Michaël Grébil Liberg, dále Pierre Hamon hraje na středověké flétny a na flétnu indickou a konečně Dick van der Harst hraje na různé rámové bubny, tamburíny a další rytmické nástroje. Nedávno vydali album Zwerver

Velmi komorní projekt je Siger, duo, které tvoří dva bratři, Ward a Hartwin Dhooreovi. Jde o výrazné postavy vlámské folkové scény, oba mají vedle tohoto nového dua řadu dalších projektů. Konkrétně Warda můžeme znát z výborné skupiny Spilar, která v roce 2021 vystoupila na Maratonu hudby v Brně, Hartwin má své sólové projekty jako akordeonista. Jejich cílem je v různých podobách oživovat tradiční vlámskou hudbu, případně ji pomocí autorského vkladu posouvat a aktualizovat. Siger je projekt inspirovaný místy, kde bratři vyrůstali a příběhy, na které si z dětství vzpomněli. Jde o hudbu čistě instrumentální, ale za každou skladbou je prý silný příběh, který hudebníci vyprávějí na koncertech. Jejich album se jmenuje Rodeland

Black Flower je pětičlenná jazzová skupina z Belgie v čele se saxofonistou a flétnistou Nathanem Daemsem. Inspiruje se mimo jiné etiopskou hudbou nebo elektronickým stylem dub. Na své velmi úspěšné album Future Flora z roku 2019 kapela loni navázala novinkou Magma. Tento název odkazuje ke způsobu, jakým hudebníci pracují se svými nápady. Jejich tvůrčí proces lze totiž přirovnat k tryskání a prýštění lávy. Skupinu Black Flower vedle už zmíněného kapelníka a saxofonisty Daemse tvoří Jon Birdsong, který hraje na kornet, Simon Segers na bicí, Filip Vandebril na basu a Karel Cuelenaere na klávesy.

Aurélie Dorzée hraje na housle, na violu d’amore nebo na psaltérium, tedy jednoduchý historický drnkací nástroj. Tom Theuns hraje na mandolínu, mandocello, sitár a kytaru. Album The Seven Gardens, které vyšlo na jaře 2022, je jejich už sedmý projekt pro belgické vydavatelství Homerecords. Je to vlastně dvojalbum s 21 skladbami, rozdělenými do sedmi „hudebních zahrad“. Každá z nich má svou vlastní atmosféru – jedna je folková, jedna barokní, další kabaretní, humorná, orientální, milostná a tropická. Číslovka sedm se však na albu objevuje i v dalších souvislostech. Celkem v písních zazní sedm jazyků – francouzština, valonština, holandština, němčina, angličtina, latina a italština. A texty pocházejí od sedmi různých autorů, počítáme-li v to i členy dua. I počet nástrojů, které se na albu objeví, končí u čísla sedm.

U téhož vydavatele, u společnosti Homorecords.be, vyšlo album Ghost Travellers skupiny Ottus. Skupinu tvoří zpěvák a kytarista Loïc Holzemer, na akordeon a klávesy hraje Joachim Loneux, na basu a banjo Fanny Vandenbergh a na bicí Jérôme Colleyn. Je to tedy hudba s akustickými i elektronickými prvky, kterou bychom mohli zařadit do škatulky alternativní pop-folk. Zajímavé je také propojení písní s komiksem. 

Bruselské skupině M.Chuzi vyšlo v listopadu 2022 album Papara. Jedná se o směs moderní africké hudby, jazzu, funku a dalších bruselských příměsí. Album se jmenuje Papara podle slova z Kréty, které označuje zvyk namáčet chleba do různých omáček. A hudba jako omáčka je prý filosofie kapely M.Chuzi. 

Pod albem s dlouhým názvem Chansons pour les oiseaux qui ne savent pas voler, tedy Písně pro ptáky, kteří neumějí létat, je podepsaný houslista Wouter Vandenabeele a s ním opět kytarista Tom Theuns. Třetím hráčem – ovšem jen v některých skladbách – je pak Bao Sissoko na africkou koru. Pánové na albu propojili svou vlastní instrumentální tvorbu s lidovými tanci – mazurkami, gavotami, reely, s balkánskou, bretonskou i africkou lidovou hudbou. I když jde o studiový záznam, nahrávka je velmi živá a tuto živost cítíme i v pomalých skladbách.

Belgický soubor Zefiro Torna se zaměřuje na nová zpracování skladeb středověku, renesance a baroka. Konkrétně na novém albu Time Crawls skupina prozkoumává hudbu 17. století, kterou hrály soubory označované výrazem consort. Autorem skladeb je flétnista skupiny Jowan Merckx, který však záměrně čerpal z barokních a lidových předloh. Jeho cílem bylo vytvořit novou taneční hudbu, ve které zároveň cítíme vliv hudby staré. Vedle Merckxe, který ovládá různé typy fléten a píšťal, ve skupině hrají – Lotte Remmen na housle, Jutta Troch na barokní harfu, Liam Fennelly na violu da gamba, Alon Portal na kontrabasovou violu da gamba a na barokní basu a Jurgen De Bruyn na loutnu a theorbu.

Belgickou skupinu Hands In Motion tvoří Simon Leleux, Robbe Kieckens a Falk Schrauwen. První z nich hraje na egyptský bubínek zvaný darbuka a na jeho basovou formu zvanou doholla a zároveň obstarává elektronické zvukové plochy. Robbe obsluhuje severoafrický rámový buben bendir a Falk hraje na brazilské pandeiro a na mbiru, což je nástroj z afrického Zimbabwe. Souhra tria stojí na propojení akustických perkusí s elektronickým zvukem. Členové skupiny se inspirují klasickou i soudobou vážnou hudbou a minimalismem, ale také lidovou hudbou západní Afriky, východní Evropy, Turecka i Indie. Jejich album Dawn vyšlo přesně v lednu 2022.

Skupina MANdolinMAN hraje v sestavě se čtyřmi mandolínami originální úpravy vlámských lidových písní. Zatímco první dvě alba s tradiční hudbou skupina vydala pouze v základním obsazení čtyř hráčů na mandolíny, novinka Houtekiet vznikla v rozšířené sestavě. Kvarteto zde totiž doplnil Mathijs Bertel ze skupiny Ansatz Der Maschine, který hraje na syntezátory a obsluhuje samply a programování. Album má i zajímavý literární koncept. Obsahuje sice výběr lidových a starých písní, zapsaných většinou v 18. a 19. století, ale zároveň tvoří soundtrack k veršům Jonase Van Thielena, které najdeme v bookletu a které vycházejí ze slavné vlámské novely Houtekiet spisovatele Gerarda Walschapa z roku 1939. Ta pojednává o založení jedné vesnice a o primitivním divochovi Janu Houtekietovi. Základem alba je tak kontrast mezi starým a novým, důležitými tématy jsou vznik civilizace, lidská přirozenost, život a smrt. I když je tedy hudba na albu instrumentální, v bookletu si posluchač může číst texty básní.