Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Belgie 2023

Skupinu Nisia tvoří zpěvačka a hráčka na perkuse Emanuela Lodato, kontrabasista a kytarista Vincent Noiret a akordeonista Jonathan De Neck. Hudba tria a jeho hostů je akustická a taneční. Ostatně album Li Pedi muzikanti věnovali všem lidem, kteří rádi tančí a kteří prostě nedokážou stát na místě.

Skupina Toasaves čerpá z vlámského folkloru, který ovšem propojuje s inspirací hudbou Středomoří a starou evropskou hudbou. Tristan Driessens hraje na různé loutny, například arabskou nebo krétskou. Raphaël De Cock střídá vlámské a irské dudy a foukací harmoniku. Harald Bauweraerts hraje na niněru, Miriam Encinas Laffitte na různé rytmické, ale také strunné nástroje a na zobcové flétny. Dále je to houslista Michalis Kouloumis, zpěvačka Eugénie De Mey, hráč na cistru, středověkou loutnu a violu da gamba Michaël Grébil Liberg, dále Pierre Hamon hraje na středověké flétny a na flétnu indickou a konečně Dick van der Harst hraje na různé rámové bubny, tamburíny a další rytmické nástroje. Nedávno vydali album Zwerver. 

Velmi komorní projekt je Siger, duo, které tvoří dva bratři, Ward a Hartwin Dhooreovi. Jde o výrazné postavy vlámské folkové scény, oba mají vedle tohoto nového dua řadu dalších projektů. Konkrétně Warda můžeme znát z výborné skupiny Spilar, která v roce 2021 vystoupila na Maratonu hudby v Brně, Hartwin má své sólové projekty jako akordeonista. Jejich cílem je v různých podobách oživovat tradiční vlámskou hudbu, případně ji pomocí autorského vkladu posouvat a aktualizovat. Siger je projekt inspirovaný místy, kde bratři vyrůstali a příběhy, na které si z dětství vzpomněli. Jde o hudbu čistě instrumentální, ale za každou skladbou je prý silný příběh, který hudebníci vyprávějí na koncertech. Jejich album se jmenuje Rodeland. 

Black Flower je pětičlenná jazzová skupina z Belgie v čele se saxofonistou a flétnistou Nathanem Daemsem. Inspiruje se mimo jiné etiopskou hudbou nebo elektronickým stylem dub. Na své velmi úspěšné album Future Flora z roku 2019 kapela loni navázala novinkou Magma. Tento název odkazuje ke způsobu, jakým hudebníci pracují se svými nápady. Jejich tvůrčí proces lze totiž přirovnat k tryskání a prýštění lávy. Skupinu Black Flower vedle už zmíněného kapelníka a saxofonisty Daemse tvoří Jon Birdsong, který hraje na kornet, Simon Segers na bicí, Filip Vandebril na basu a Karel Cuelenaere na klávesy.

Aurélie Dorzée hraje na housle, na violu d’amore nebo na psaltérium, tedy jednoduchý historický drnkací nástroj. Tom Theuns hraje na mandolínu, mandocello, sitár a kytaru. Album The Seven Gardens, které vyšlo na jaře 2022, je jejich už sedmý projekt pro belgické vydavatelství Homerecords. Je to vlastně dvojalbum s 21 skladbami, rozdělenými do sedmi „hudebních zahrad“. Každá z nich má svou vlastní atmosféru – jedna je folková, jedna barokní, další kabaretní, humorná, orientální, milostná a tropická. Číslovka sedm se však na albu objevuje i v dalších souvislostech. Celkem v písních zazní sedm jazyků – francouzština, valonština, holandština, němčina, angličtina, latina a italština. A texty pocházejí od sedmi různých autorů, počítáme-li v to i členy dua. I počet nástrojů, které se na albu objeví, končí u čísla sedm.

U téhož vydavatele, u společnosti Homorecords.be, vyšlo album Ghost Travellers skupiny Ottus. Skupinu tvoří zpěvák a kytarista Loïc Holzemer, na akordeon a klávesy hraje Joachim Loneux, na basu a banjo Fanny Vandenbergh a na bicí Jérôme Colleyn. Je to tedy hudba s akustickými i elektronickými prvky, kterou bychom mohli zařadit do škatulky alternativní pop-folk. Zajímavé je také propojení písní s komiksem. 

Bruselské skupině M.Chuzi vyšlo v listopadu 2022 album Papara. Jedná se o směs moderní africké hudby, jazzu, funku a dalších bruselských příměsí. Album se jmenuje Papara podle slova z Kréty, které označuje zvyk namáčet chleba do různých omáček. A hudba jako omáčka je prý filosofie kapely M.Chuzi. 

Pod albem s dlouhým názvem Chansons pour les oiseaux qui ne savent pas voler, tedy Písně pro ptáky, kteří neumějí létat, je podepsaný houslista Wouter Vandenabeele a s ním opět kytarista Tom Theuns. Třetím hráčem – ovšem jen v některých skladbách – je pak Bao Sissoko na africkou koru. Pánové na albu propojili svou vlastní instrumentální tvorbu s lidovými tanci – mazurkami, gavotami, reely, s balkánskou, bretonskou i africkou lidovou hudbou. I když jde o studiový záznam, nahrávka je velmi živá a tuto živost cítíme i v pomalých skladbách.

Belgický soubor Zefiro Torna se zaměřuje na nová zpracování skladeb středověku, renesance a baroka. Konkrétně na novém albu Time Crawls skupina prozkoumává hudbu 17. století, kterou hrály soubory označované výrazem consort. Autorem skladeb je flétnista skupiny Jowan Merckx, který však záměrně čerpal z barokních a lidových předloh. Jeho cílem bylo vytvořit novou taneční hudbu, ve které zároveň cítíme vliv hudby staré. Vedle Merckxe, který ovládá různé typy fléten a píšťal, ve skupině hrají – Lotte Remmen na housle, Jutta Troch na barokní harfu, Liam Fennelly na violu da gamba, Alon Portal na kontrabasovou violu da gamba a na barokní basu a Jurgen De Bruyn na loutnu a theorbu.

Belgickou skupinu Hands In Motion tvoří Simon Leleux, Robbe Kieckens a Falk Schrauwen. První z nich hraje na egyptský bubínek zvaný darbuka a na jeho basovou formu zvanou doholla a zároveň obstarává elektronické zvukové plochy. Robbe obsluhuje severoafrický rámový buben bendir a Falk hraje na brazilské pandeiro a na mbiru, což je nástroj z afrického Zimbabwe. Souhra tria stojí na propojení akustických perkusí s elektronickým zvukem. Členové skupiny se inspirují klasickou i soudobou vážnou hudbou a minimalismem, ale také lidovou hudbou západní Afriky, východní Evropy, Turecka i Indie. Jejich album Dawn vyšlo přesně v lednu 2022.

Skupina MANdolinMAN hraje v sestavě se čtyřmi mandolínami originální úpravy vlámských lidových písní. Zatímco první dvě alba s tradiční hudbou skupina vydala pouze v základním obsazení čtyř hráčů na mandolíny, novinka Houtekiet vznikla v rozšířené sestavě. Kvarteto zde totiž doplnil Mathijs Bertel ze skupiny Ansatz Der Maschine, který hraje na syntezátory a obsluhuje samply a programování. Album má i zajímavý literární koncept. Obsahuje sice výběr lidových a starých písní, zapsaných většinou v 18. a 19. století, ale zároveň tvoří soundtrack k veršům Jonase Van Thielena, které najdeme v bookletu a které vycházejí ze slavné vlámské novely Houtekiet spisovatele Gerarda Walschapa z roku 1939. Ta pojednává o založení jedné vesnice a o primitivním divochovi Janu Houtekietovi. Základem alba je tak kontrast mezi starým a novým, důležitými tématy jsou vznik civilizace, lidská přirozenost, život a smrt. I když je tedy hudba na albu instrumentální, v bookletu si posluchač může číst texty básní.