Noam Vazana: Psaní textů v ladinu bylo zpočátku jako skládačka

Rozhovor s izraelskou zpěvačkou Noam Vazana

Jak se vůbec píšou texty v tak starém jazyce, jako je ladino? Máte jako autorka volnost?

Myslím, že jsem obecně velmi svobodný člověk, čímž se omlouvám všem tradicionalistům. Ale úplně na začátku jsem si nebyla příliš jistá gramatickou strukturou jazyka. Chodila jsem na nějaké hodiny v Leydenu v Nizozemsku, ale nestačilo to k tomu, abych psala opravdu kvalitní texty. A tak jsem bádala ve starých textech a gramatickou strukturu svých nových písní jsem se snažila napasovat na tyto staré písně. Musíte se naučit správný slovosled, dát například sloveso na správné místo a podobně. Takže to byla taková skládačka. 

Vystupujete sama s klavírem, hrajete také na trombon, jednou vás doprovázejí jazzoví muzikanti, podruhé hráč na perkuse. Podle čeho vymýšlíte aranže svých písní?

Myslím, že to cítím… Je zvláštní to říkat, ale nápady na písně ke mně samy přicházejí. Není to tak, že bych seděla v pokoji a říkala si: Teď něco vymyslím. V takovém případě by to nebylo dobré. Předpokládám tedy, že mám nějakou nepsanou dohodu s inspirací, která mě čas od času navštěvuje. Dnes ráno jsem jela vlakem a telefonovala jsem si s jednou dobrou kamarádkou. Povídala mi o nějakém svém novém projektu pro zpěváky a já jsem jí dala pár rad, které mě napadly. A ona mi říká: Ty by ses mohla živit tím, že bys lidem dávala rady. – Ale je to opravdu tak. Dostávám třeba čtyřicet zajímavých nápadů za den, a pak jen přemýšlím, které z nich se mi mohou opravdu hodit a které nejvíc souzní s mými pocity. A když do něčeho vložíte své srdce, bude to fungovat. 

Na svém albu Ke Haber máte vedle autorských písní také jednu skladbu od Stinga. Proč?

Když jsem Stingovu píseň Shape Of My Heart poprvé slyšela, byla jsem ještě malá. Dívala jsem se v televizi na film Leon, kde tato píseň hrála při závěrečných titulcích. Hned se mi zalíbila, i když jsem v té době ještě nemluvila anglicky. O mnoho let později jsem koncertovala s jedním izraelským kontrabasistou a hledali jsme nějakou skladbu, kterou bychom společně upravili – jen pro zpěv, trombon a kontrabas. A napadla mě právě toto píseň. Vedle ni jsem postavila svou vlastní Mi Korazon, Moje srdce, která má velmi podobné téma. Moje píseň pojednává o štěstí a o tom, jak se za ním honíme. A že štěstí pociťujeme hlavně tehdy, když tvoříme něco nového. Výborně mi to zapadalo ke Stingově skladbě, a tak jsem obě propojila. 

Nedávno jste zveřejnila nový videoklip. Můžete jej představit?

Je to klip k písni Una Segunda Piel, která má velmi zajímavý příběh. V sefardské tradici, když se člověk dožije důchodového věku, pozve si k sobě své přátele a příbuzné a ti jej během velké hostiny zahalí rubášem mrtvých. Takhle to zní morbidně, ale je to krásná představa, že sedíte u stolu, zabaleni do látky, a přemýšlíte nad svým dosavadním životem. Potom rubáš svlečete, což je symbol znovuzrození. Začínáte jakoby žít znovu, bez jakýchkoli starostí, bez finančních problémů, bez hádek se sousedy, bez nevděčných vnoučat. To vše jakoby necháváte za sebou. Já v tomto videoklipu tuto tradici tak trochu imituji. Je tam krásná animace – květy, které se pnou kolem mě. Je to moc pěkné video, podívejte se na ně. 

Co plánujete? Chystáte další  album v jazyce ladino?

Jsem otevřena novým věcem. Vlastně už pracuji na několika nových projektech, ale nechci o nich zatím moc mluvit. Ale věřím, že překvapím své fanoušky v mnoha zemích. Něco chystáme ve Skotsku, něco tady v České republice. Chci se sem vrátit znovu v květnu. Něco chystám ve Spojených státech. A mezitím budu koncertovat. Na rok 2023 už mám domluvených skoro čtyřicet koncertů – konkrétní termíny a místa najdete na mé webové stránce. Věnovat se budu dál především písním v jazyce ladino a kromě toho chystám poctu Nině Simone, jejíž písně mám moc ráda. Už jsme tento program hráli od roku 2018, ale v roce 2023 si budeme připomínat její nedožité 90. narozeniny a také dvacet let od její smrti. Proto s tímto projektem budeme koncertovat více než v minulých letech.