Jan Burian: Jihotaje (recenze 2CD)

Jan Burian: Jihotaje (recenze 2CD)

Pořad v souvislostech


S Janem Burianem o dvojalbu Jihotaje
Budeme vysílat

Pozvánka na festival Ibérica 2018
Rozhovor s kytaristou Karlem Růžičkou
Pozvánka na festival Boskovice 2018
Vysílali jsme


Novinky vydavatelství Indies Scope

Pozvánka na festival Ibérica 2017

Koncert skupiny McBerds ze studia Proglasu
Audioarchiv
9. června 2018 Recenze, Folk, Alternativní hudba Autor: Milan Tesař

Na novém dvojalbu písničkáře Jana Buriana doprovází osmičlenná skupina Bizarre Band. Namísto obvyklých „zpěvů u klavíru“ nebo elektronického doprovodu, známého z řady jiných Burianových alb, zde slyšíme klarinet, flétnu, housle nebo akordeon.

V roce 2013 vyšlo Janu Burianovi album Zpěvy u klavíru, které obsahovalo písně známé ze starších CD (především Jak zestárnout) v podobě, jak je písničkář interpretuje na svých sólových koncertech, tedy pouze s doprovodem akustického piana. Právě snaha produkovat nebo nechat si produkovat studiová alba jinak totiž k Burianovi patří od jeho první dlouhohrající desky Hodina duchů s hráčem na klávesové nástroje Danielem Fikejzem. Později spolupracoval například s Janem Jeřábkem a Františkem Jančem, se svým synem Janem, se svým synem Jiřím nebo – v případě alba Jiná doba – s více než deseti různými producenty a aranžéry. Známe tedy od Buriana alba více či méně elektronická, různě alternativní, dokonce i s improvizovaným doprovodem (koncertní nahrávka Improvizace s Jaroslavem Kořánem). Dvojalbum Jihotaje, natočené se souborem Bizarre Band, se tím pádem tváří jako další z řady žánrově rozličných spoluprací. Ve skutečnosti je však jiné. Jednak na něm došlo k až překvapivému porozumění autora a (spolu)interpretů, jednak samo ukazuje dva různé přístupy k Burianově tvorbě a především k dramaturgii.

Bizarre Band je těleso na pomezí folku, šansonu, akustické alternativy, jazzu a soudobé vážné hudby. Hraje v obsazení tři melodické nástroje (flétna, klarinet, housle), akordeon, kytara, klavír, kontrabas a bicí. Burianovu v poslední době tak oblíbenou elektroniku zde tedy nenajdeme, ale škála vyjadřovacích prostředků, jakou osmičlenná formace v čele s flétnistou Dušanem Navaříkem a pianistou Zdeňkem Dočekalem obsáhne, je úctyhodná. K často spíše úderným a rytmickým (deklamovaným) Burianovým písním dodá důraz na melodii, jinde naopak překvapí rytmickým vzorcem nebo rozvine harmonie, dodá už tak dramatickému textu na ještě větším napětí.

Dvojalbum se skládá ze dvou víceméně samostatných částí. První disk obsahuje nové písně, které studiově poprvé vycházejí právě v této verzi (skladba Za Venušinými vrchy, která se objevila už na zmíněném albu Improvizace). Druhý disk naopak přináší výběr starších a většinou dobře známých Burianových písní (Napoprvé, Nejtišší, Rybí pláč, Jak zestárnout, Na dovolené, Černý trh…), které si členové Bizarre Bandu sami vybrali a podle sebe přepracovali. Zatímco tedy první část kompletu na případné další verze (s klavírem, s elektronikou?) teprve čeká, u druhého disku jde o už dobře známou burianovskou hru na různé úpravy osvědčených písní.

Pánům a dámě z Bizarre Bandu se podařilo pojmout dva tucty písničkářových skladeb velmi pestře. V titulních Jihotajích jde především o konverzaci klavíru a smyčců, do Ochutnávek promlouvá jazzrocková kombinace flétny s bicími, v pětiminutové Není to lehké se klasicizující doprovod klarinetu přeleje do mezihry, která zvukem nemá daleko i imitaci tvrdší elektronické hudby. K hudebně nejsilnějším momentům pak patří rozverná Dcera se stěhuje domu, v níž se pasáže jako od Hany Hegerové střídají s veselým a přitom sofistikovaným jazzem à la skupina Noční optika. Dalšími vrcholy jsou pak skladby El Corazón, v níž komorní orchestr odpovídá na Burianův zpěv a rozvíjí jej, a svižný a hudebně groteskní Normální den, který kapela povyšuje na téměř vizuální zážitek.

Zajímavé je však také sledovat, jak si soubor pohrál s dobře známými písněmi na druhém disku. U Fantazie z alba Zrcadlo zůstal zachován „alternativní“ charakter, pouze elektronický doprovod vystřídaly dechy a smyčce. U staré balady Napočtvrtý připomíná klavír tradiční Burianův způsob interpretace, zatímco akordeon nahrazuje nepřítomné klávesové plochy. Z Mravenců se stala dramatická úderka na pomezí jazzu a industrialu, v Podivném Hamletovi se dostane i na sólo bicích a tklivý doprovod dodává nový rozměr písni Rybí pláč.

Elektronické hrátky s písněmi Jana Buriana jsou samozřejmě zajímavé. Mám ale pocit, že právě akustický Bizarre Band se všemi vyjadřovacími prostředky, které obsáhne, dokáže dát těmto skladbám to, co jim chybí. Jan Burian, jak je patrné právě z Rybího pláče, je mistrem básnických obrazů a slovních hříček („Chci říkat ještěrkám své ještě, chci říkat užovkám své už“; „Chytáš mě do svých nalíčených ok“). Hudební složka jeho písní je však často monotónní a nestojí na silných melodiích. Bizarre Band respektuje autorův styl zpěvu a melodické linky vokálů, ale přidává k nim úžasné hudební dobrodružství na pozadí, v mezihrách i mezi tóny a slabikami. A v tom je její síla.

Vydavatel: Galén
Rok vydání: 2017
Žánr: alternativa
Celkový čas: 42:19 + 38:30

www.janburian.cz

http://bandzone.cz/kapelabizarreband

Romana Odstrčilová

Svátek má: sv. Alois Gonzaga / Alois

Moderuje: Romana Odstrčilová
NyníPísničky
Píseň: Tento svět (2017); Interpret: Töpferová Marta; Album: Töpferová Marta & Milokraj: Tento svět
08:45Radio Vatikán včera
09:00Vážná hudba
09:15Nejen chlebem (TWR)
09:30Mezi slovy
10:30Vonička pro milovníky...
11:00Zprávy Proglasu, počasí

Ida Kelarová a Čhavorenge

čhavorenge_hejRomaleRozhovor s Idou Kelarovou o dětském romském sboru Čhavorenge uvedeme v srpnu.

Regiony

Regiony

Témata Jak se vám líbí

boskovice_hradPodívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

BraAgas na novém albu česky

braagas_oPtacichPoslechněte si rozhovor se skupinou BraAgas o albu O ptácích a rybách.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music