Slyšte, lidé! – Novinky českých písničkářů a písničkářek 2025

Jako první nám bude zpívat Franta K. Barták z alba Midas. Jde o druhé album tohoto autora – první deska se jmenovala Draci princezny nežerou z lásky. Barták říká: „Zatímco předchozí deska byla spíše ukázkou rozličných hudebních a textařských stylů, tato přináší ochutnávku i z dalších hudebních soudků. Najdete zde např. jednu z mých mnoha instrumentálních skladeb, texty napsané na objednávku na hudbu jiných autorů či zhudebněné básně. Poslednímu zmíněnému se věnuji poměrně hodně a mé příští album by mělo být sestaveno pouze z poezie českých a světových básníků.“

Písničkáři s.R.o. je volné sdružení písničkářů – amatérů i profesionálů – ze středních Čech. Autorem myšlenky a pilířem neformální skupiny je muzikant, humorista, spisovatel a básník Lukáš Kratochvíl. Dalšími členy sdružení jsou například Zdeněk Vřešťál, Honza Ingr, Robert Svoboda, Marek Zbořil nebo Dušan Lapáček. Ti všichni se vedle společných koncertů představují také na albu Písničkáři s.R.o., na kterém se nejzkušenější z písničkářů, Zdeněk Vřešťál, podílel také jako producent.

Do pořadu o písničkářích jsme zařadili také Ondřeje Ládka, který vystupuje pod jménem Xindl X. Můžete namítnout, že jeho hudba má blízko spíše k popu, ale Ládek sice začínal svou dráhu jako folkový písničkář s kytarou a vyhrál festivaly Porta a Zahrada. Jeho osmé řadové album Fén X je ze všech jeho děl po žánrové stránce je možná nejpestřejší. Xindl X si na ně pozval hned několik producentů a spolupracujících hudebníků včetně například Jana Steinsdörfera ze skupiny Chinaski nebo Josefa Štěpánka, známého z mnoha folkových i alternativních hudebních projektů. Album zahrnuje širokou škálu hudebních stylů od prvků metalu přes latino-pop až po hip-hop.

Vlastimil Třešňák v dubnu 2025 oslaví už 75. narozeniny. Třešňák není pouze písničkář, ale také spisovatel a výtvarník. V roce 1977 podepsal Chartu 77, což vedlo k jeho pronásledování ze strany Státní bezpečnosti. Byl fyzicky napadán, známý je případ, kdy mu důstojník Kafka mu zhasínal cigarety o tělo. Kvůli tomuto fyzickému i psychickému nátlaku Třešňák v roce 1982 emigroval do Švédska. Jeho tvorba je charakteristická poetickou hloubkou a melancholickými náladami. V jeho textech a písních se často odrážejí těžké životní zkušenosti a komplikovaná témata. Po návratu z emigrace se Třešňák znovu začal věnovat i písňové tvorbě, spolupracoval také jako textař se skupinou Pražský výběr a dalšími hudebníky. V roce 2012 přestal natáčet nové písně a toto mlčení prolomil až o deset let později, kdy vydal album Kiks. Mezitím se věnoval hlavně výtvarnému umění. Loni na podzim však přišel s novou nahrávkou s názvem Happy Hour, laděnou do jazzově-šansonové polohy. Album, které se vyznačuje také surrealistickými texty, vyšlo jednak na CD a jednak v nákladu 300 kusů také na vinylu. Vlastimila Třešňáka na něm doprovází jeho Temporary Quintet.

Mirek Kemel je autor kreslených vtipů, které už řadu let zveřejňuje v denících a na internetu. Vedle toho je však také tvůrcem písní. Zatímco v případě svého předchozího alba Vlčí stopy Kemel vsadil na spolupráci s producentem Petrem Ostrouchovem, novinku Mordyjé nahrál se svou regulérní kapelou a s několika hosty, mezi nimiž figurují zpěvačka Marie Puttnerová, herec a hudebník Vladimír Javorský nebo trumpetista Oskar Török. Produkce alba, na kterém tentokrát hrají výraznou roli klávesové nástroje, se ujal Vladimír Konopiský. Důležitými tématy alba jsou strach a ztráta jistot, které Kemel jako autor pozoruje v naší současné společnosti. Mirek Kemel za své album Mordyjé získal cenu Anděl v kategorii Folk.

Na Anděla byla nominována také písničkářka Martina Trchová se svým novým albem 90 % štěstí. Martina už ostatně několik cen včetně právě Anděla na svém kontě má. Je držitelkou Interpretační a Autorské Porty a také Krtka, divácké ceny z celostátní soutěže písničkářů na festivalu Zahrada. Dostala také cenu našeho rádia Za cenu slova. A v roce 2025 zvítězila ve Folkových cenách Českého rozhlasu Ostrava. I ona se věnuje také výtvarnému umění, je autorkou cestopisu Deníky z Ladakhu a vedle vlastní písňové tvorby vystupuje i s programem skladeb Zuzany Navarové. Své první autorské album Čerstvě natřeno vydala v roce 2005. V roce 2010 následovala nahrávka Takhle ve mně vyjou vlci, v roce 2016 Andělem oceněný Holobyt a novinka je její čtvrté album. Na něm Martina pracovala čtyři roky. Spolupracovala s producentem Martinem Kyšperským, který do studia jako hosty pozval například jazzového bubeníka Martina Nováka, violoncellistku Alžbětu Rolečkovou nebo trumpetistu Christoffera Strandha. Album obsahuje 11 autorských skladeb, inspirovaných mateřstvím, rodinnými ztrátami nebo všedními událostmi z života ve městě. Zatímco ve svých začátcích vystupovala Martina Trchová jako čistě folková písničkářka – často s doprovodem flétnistky –, na novém albu se nevyhýbá ani jemnému elektronickému doprovodu.

Vladimír Merta své první album Ballades de Prague natočil v roce 1968 v Paříži. Protože v době normalizace nemohl vydávat vlastní písně tak často, jak by býval chtěl, zaměřil se také na zhudebňování poezie. Dnes, po desetiletích na hudební scéně, je stále aktivní a spolupracuje s mladšími hudebníky. V roce 2024 Vladimíru Mertovi vyšla hned dvě nová řadová alba v rámci nové série Nejisté jistoty – první se jmenuje České sny a druhé Vzdálená blízká. Na něm písničkář překračuje hranice času a prostoru, vypráví o starých i nových láskách, vzývá stárnoucí múzy a hledá své místo ve světě. Posluchač se spolu s ním vydává na cestu, která nemá začátek ani konec, kde se prolínají sny a realita v neodolatelném souznění.

Karel Vepřek, který patří ke generaci šedesátníků, vydal v roce 2024 album Písně ze dvora krále Magora. Obsahuje především zhudebněné verše Ivana Martina Jirouse, zvaného Magor, básníka českého undergroundu. Vedle toho pak Vepřek sáhl i po jednotlivých básních dalších autorů – Svatopluka Karáska nebo Bohuslava Reynka. Produkci alba měl na starosti Tomáš Vtípil, který obohatil Vepřekův folkový zvuk o různé nástroje včetně trubky, houslí a Hammondových varhan. Obal alba zdobí ilustrace Marty Veselé Jirousové, Magorovy dcery. Titulní obrázek zachycuje významné místo mnoha koncertů, stodolu v Prostředním Vydří, tedy v místě, kde Ivan Martin Jirous žil.

O pět let mladší než Karel Vepřek je Jarda Svoboda, písničkář, kterého máme mnozí spojeného se skupinou Traband, případně s jeho předchozí kapelou Otcovy děti. V poslední době vystupuje jako sólový písničkář, na svém kontě má několik oficiálně nebo podomácku vydaných alb a spolupracuje i s dalšími interprety, například s kapelou Holy Fanda & The Reverends. Jarda Svoboda je další autor, který se vedle textové a písňové tvorby zabývá také výtvarným uměním. Ostatně vystudoval výtvarnou výchovu a český jazyk a pracoval také jako učitel. Jako hudební skladatel pak spolupracoval s textařem Michalem Horáčkem na albu Tak to chodí!

Písničkářka Radůza má na svém kontě několik tematických desek – například album písní ve stylu country nebo album písní o válkách. A vydala také dvě vánoční desky. Ta novější se jmenuje A žili šťastně až do smrti… a obsahuje velmi rozmanité ukázky současné vánoční tvorby. Například píseň Mechanický betlém pojednává o autorčině oblíbeném betlémě v Třebechovicích pod Orebem, Radůza natočila jako duet s Jiřím Kornem. Píseň Zimní příběh napsala pro Hanu Zagorovou, ale ta ji už nestihla nazpívat. Titulní A žili šťastně až do smrti pojednává o Panně Marii a svatém Josefovi, ale je také obecně oslavou lásky a společného životního putování. Ve dvou umělých koledách Radůzu doprovází Domažlická dudácká muzika, v jiných pro změnu dívčí Cimbálová muzika Dubinka. Dále na albu spolupracují hosté jako trumpetista Miroslav Hloucal, basista Tomáš Liška, hráč na banjo Luboš Malina a smyčcový Unique Quartet. Sama Radůza na albu hraje na elektrickou kytaru, ukulele a další nástroje.

Petr Bublák, zvabý Bubák, je kytarista, který má nejblíže k blues nebo bluesrocku. Působí v kapele Strašidelný elektrik band a dlouhá léta doprovází písničkáře Jakub Nohu, se kterým vystoupil i v našem studiu. Kromě toho však sám složil řadu písní, ve kterých vyniká jeho hra na kytaru, ale zaujmou i syrové texty. Petr Bublák si nedávno vydal album Folkař. 

Písničkář Tomáš Klus nahrál své první album Cesta do záhu(d)by v roce 2007 ve Zlíně. Do téhož studia zavítal nedávno, aby nahrál novinku s názvem Tady to máš. Album přináší osobní a hluboké texty s typickou Klusovou poetikou, zároveň však obsahuje i moderní hudební prvky. Album, na kterém se Klus vrátil ke svým písničkářským začátkům, vyšlo v listopadu 2024.

Jako poslední nám dnes bude zpívat a hrát akordeonistka a písničkářka Klára Veselá. Své první album s názvem Vlnohraní natočila – ještě pod dívčím jménem Šmahelová – v roce 2012. Sestavila je z vlastních skladeb i z děl slavnějších autorů včetně například argentinského skladatele Astora Piazzolly. Další CD Hrát a zpívat představuje Kláru Veselou nejen jako špičkovou interpretku, ale výrazněji také jako autorku písní. Sama Klára toto své album vnímá jako svůj návrat ke kořenům – „návrat k radosti z hraní a zpěvu v jejich přirozené a nahé formě“. A ve své písničkářské dráze pokračuje i na dalších albech Delicia z roku 2019 a Amélie z roku 2021. Klářino zatím nejnovější album se jmenuje Woman a autorka je popisuje jako „návrat ke zpěvačce a k ženské energii“.